Strnad malinký (Emberiza pusilla)

1. Zařazení

• Řád: Pěvci (Passeriformes)
• Čeleď: Strnadovití (Emberizidae)
• Rod: Strnad (Emberiza)
• Druh: Strnad malinký (Emberiza pusilla)

2. Popis a Rozpoznávací Znaky

Strnad malinký je jedním z nejmenších evropských strnadů, znatelně menší než vrabec (délka těla 12–14 cm). Má jemný, kuželovitý zobák. Obě pohlaví jsou zbarvena podobně, i když samec ve svatebním šatu bývá o něco pestřejší.

• Klíčové znaky (dospělí ptáci): Nejnápadnější je kresba hlavy:
  • Líce: Jasně rezavě hnědé (kaštanové), ostře ohraničené tenkou černou linkou.
  • Temeno: Dva široké černé postranní (laterální) proužky, mezi nimi je světlejší (šedavý, béžový nebo nahnědlý) střední (mediánní) proužek.
  • Nadoční proužek (supercilium): Bělavý nebo béžový.
  • Ohraničení tváří: Bělavý proužek pod tvářemi a bělavé hrdlo.
• Tělo: Hřbet je hnědý s výraznými černými podélnými proužky. Spodina těla je bělavá nebo světle béžová s ostrými, jemnými černými proužky na hrudi a bocích. Kostřec je šedohnědý, neproužkovaný.
• Záměna: Lze jej zaměnit s jinými strnady, zejména:
  • Strnad rákosní: Nemá rezavé tváře; samec má černou hlavu, samice a ptáci v prostém šatu mají méně výraznou kresbu hlavy.
  • Strnad severní: Má také rezavou barvu na hlavě, ale na šíji (ne na tvářích), celkově je větší a robustnější, samec ve svatebním šatu má černou hlavu a hruď.
  • Strnad lesní: Má jinou kresbu hlavy (žluté a černé proužky), žlutou spodinu těla.
• Hlas: Nejčastěji se ozývá krátkým, ostrým „cik“ nebo „ťik“, které může připomínat strnada rákosního nebo i červenku. Zpěv (na hnízdištích) je tichý, poměrně jednoduchý, cvrlikavý.

3. Výskyt a Habitat

• Rozšíření: Hnízdí v pásmu severských lesů (tajgy) napříč severní Eurasií, od severní Skandinávie (Finsko, severní Norsko, Švédsko) přes celé severní Rusko (Sibiř) až po Dálný východ.
• Migrace: Je to striktně tažný pták, patří mezi dálkové migranty. Na rozdíl od většiny ostatních severských pěvců migrujících do Evropy nebo Afriky, strnad malinký táhne převážně jihovýchodním směrem.
• Zimoviště: Zimuje v oblasti od Nepálu a severovýchodní Indie přes severní část jihovýchodní Asie (Myanmar, Thajsko, Indočína) až po jižní Čínu.
• Habitat:
  • Hnízdní: Otevřená tajga, řídké jehličnaté nebo smíšené lesy (borovice, modřín, smrk) s příměsí břízy a vrby, často v blízkosti řek, jezer, mokřadů nebo rašelinišť. Vyhledává okraje lesů, paseky a křovinaté porosty v rámci lesní krajiny.
  • Tah a zimoviště: Rozmanitější – křovinaté biotopy, okraje rákosin, zarostlé příkopy, okraje lesů, ale i plevelné plochy, rýžová pole a zahrady. Často v blízkosti vody.

4. Chování

• Potravní chování: Potravu sbírá převážně na zemi nebo v nízké vegetaci. Pohybuje se nenápadně, často se skrývá v hustém porostu. Může pocukávat ocasem.
• Společenskost: Během tahu a na zimovištích se může vyskytovat jednotlivě nebo v malých, volných skupinkách.
• Let: Lehký, mírně vlnkovitý.

5. Rozmnožování

• Hnízdo: Staví si miskovité hnízdo z trávy, mechu, listí a kořínků, vystlané jemnými stébly a chlupy. Umístěno je obvykle na zemi, dobře skryté v trsu trávy, pod keříkem nebo u paty malého stromku, výjimečně velmi nízko nad zemí v křoví.
• Snůška: Klade 4–6 vajec.
• Inkubace a péče: Na vejcích sedí převážně samice asi 11–12 dní. O mláďata pečují oba rodiče.

6. Potrava

• Mimo hnízdní sezónu (tah, zimoviště): Převažují semena trav, ostřic a různých bylin.
• V hnízdní době: Živí se převážně hmyzem (mouchy, komáři, brouci, housenky) a jinými drobnými bezobratlými (pavouci), kterými krmí i mláďata.

7. Výskyt v ČR

• Status: Strnad malinký v České republice nehnízdí. Je zde pouze vzácným až velmi vzácným protahujícím migrantem a zatoulancem. Jeho hlavní tahové cesty vedou daleko východněji.
• Období výskytu: Většina pozorování pochází z období podzimního tahu (září–listopad). Na jaře (duben–květen) je zastižen mnohem vzácněji. Aktuální datum (9. dubna) tedy spadá do období, kdy by se teoreticky mohl velmi vzácně objevit během jarního tahu. Existují i zcela výjimečné záznamy o zimování jednotlivých ptáků.
• Lokality: Pozorování pocházejí z různých míst republiky, často z mokřadních biotopů – okrajů rákosin, zarostlých břehů rybníků, příkopů s křovinami, ale i z plevelných úhorů nebo polí.
• Početnost: Téměř vždy se jedná o pozorování jednotlivých ptáků.

8. Ochrana a Ohrožení

• Celosvětový status (IUCN): Málo dotčený (LC – Least Concern) – druh má extrémně velký areál rozšíření a jeho celková populace je považována za stabilní.
• Status v ČR: Jako velmi vzácný zatoulanec je chráněn zákonem. Vzhledem k extrémní vzácnosti výskytu by byl v případném Červeném seznamu pro migranty/zatoulance pravděpodobně hodnocen vysoko (např. kategorie CR). Jeho ochrana spočívá v obecné ochraně ptáků a jejich biotopů.

9. Zajímavosti

• Je nejmenším evropským druhem strnada rodu Emberiza.
• Jeho hlavní migrační trasy a zimoviště leží daleko v Asii, což vysvětluje jeho vzácnost v Evropě.
• Výrazná kresba hlavy s rezavými tvářemi je klíčovým znakem pro jeho identifikaci.

Závěr

Strnad malinký je drobný pěvec severské tajgy, který většinu evropských ornitologů potěší jen velmi vzácně jako zatoulanec z dalekého východu, nejčastěji během podzimního tahu. Jeho charakteristická kresba hlavy s kaštanovými tvářemi je nezaměnitelná. Pro Českou republiku představuje extrémně vzácného hosta, jehož pozorování je vždy ornitologickou lahůdkou a dokladem fenoménu ptačí migrace a disperze.