Koliha velká (Numenius arquata), majestátní pták s nezaměnitelným, dolů prohnutým zobákem a melancholickým hlasem, je největším druhem bahňáka v Evropě. Její přítomnost, kdysi běžná na vlhkých loukách a pastvinách napříč kontinentem, se stává stále vzácnější, což z ní činí symbol ohrožené biologické rozmanitosti a potřeby ochrany přirozených stanovišť. Tento podrobný referát se zaměřuje na biologii, ekologii, chování a ochranu tohoto fascinujícího ptačího druhu, s zvláštním důrazem na jeho situaci v České republice, kde je dnes kriticky ohroženým druhem.
Koliha velká patří do řádu dlouhokřídlých (Charadriiformes), čeledi slukovitých (Scolopacidae) a rodu koliha (Numenius). Vědecké jméno Numenius arquata pochází z řeckého „noumenios,“ což znamená „nového měsíce,“ a odkazuje na srpovitý tvar jejího zobáku. Přívlastek „arquata“ je latinský výraz pro „prohnutý,“ což dále zdůrazňuje tento charakteristický rys. V rámci druhu jsou uznávány dva poddruhy:
Koliha velká je impozantní pták, dosahující velikosti menšího slepice. Délka jejího těla se pohybuje od 50 do 60 centimetrů a rozpětí křídel činí 80 až 100 centimetrů. Hmotnost se pohybuje mezi 410 a 1360 gramy, přičemž samice jsou zpravidla o něco větší a těžší než samci.
Nejvýraznějším znakem kolihy velké je bezpochyby její dlouhý, tenký a srpovitě dolů zahnutý zobák. Tento jedinečný nástroj, který může u samic měřit až 15 centimetrů, je dokonale přizpůsoben k prohledávání měkké půdy a bahna za účelem nalezení potravy. Zbarvení zobáku je tmavě hnědé, u kořene přechází do růžova.
Opeření kolihy je nenápadné, převážně v odstínech hnědé a šedé s tmavším skvrněním. Hlava a krk jsou světlejší s tmavým podélným proužkováním. Břicho je bělavé, boky mají výrazné tmavé kapkovité skvrny. V letu je patrný bílý kostřec a bílý klín na zádech, který kontrastuje s tmavšími křídly. Pohlaví se zbarvením neliší, mladí jedinci mají kratší a méně zahnutý zobák a jejich opeření má nažloutlejší nádech.
Nohy kolihy velké jsou dlouhé, šedozelené a umožňují jí brodění v mělké vodě. Její let je silný a vytrvalý, s pravidelnými údery křídel.
Zvukový repertoár kolihy velké je bohatý a charakteristický. Nejznámější je její flétnový, daleko slyšitelný a melancholický hlas, který lze přepsat jako „kúúú-li.“ Tento hlas dal kolize i její české jméno. Během toku samec předvádí svatební lety doprovázené jásavým, trylkovitým zpěvem, který se nese nad hnízdním teritoriem. Varovný hlas je ostré, opakované „kví-kví-kví.“
Koliha velká má palearktický typ rozšíření, hnízdí v mírném pásu Evropy a Asie, od Britských ostrovů a Francie na západě až po Mandžusko a jezero Bajkal na východě. Její hnízdní areál zahrnuje rozsáhlé oblasti severní a střední Evropy, Skandinávie a Ruska.
Původním biotopem kolihy velké byly rozlehlé bezlesé bažiny a rašeliniště. S postupující přeměnou krajiny se však přizpůsobila i životu v člověkem vytvořených biotopech, jako jsou vlhké louky, pastviny a zaplavovaná území. Pro úspěšné hnízdění vyžaduje otevřenou krajinu s nízkou vegetací, která jí poskytuje dostatečný rozhled a umožňuje včasné zpozorování predátorů. Klíčová je také přítomnost vlhkých míst s měkkou půdou, kde může hledat potravu.
Většina populací kolihy velké je tažná. Evropští ptáci zimují v západní a jižní Evropě, v oblasti Středozemního moře a v Africe, přičemž některé populace dolétají až do subsaharské Afriky. Asijské populace zimují v jižní Asii, od Blízkého východu až po jihovýchodní Asii a Japonsko.
Na hnízdiště se kolihy vracejí velmi brzy na jaře, často již koncem února a v průběhu března. Podzimní tah probíhá od července do října. Během tahu se často shromažďují na bahnitých březích rybníků, v ústích řek a na mořském pobřeží, kde tvoří velká hejna.
Koliha velká je všežravec s převahou živočišné složky potravy. Její jídelníček je velmi pestrý a závisí na ročním období a dostupnosti potravy v daném prostředí. Díky svému dlouhému zobáku dokáže efektivně prohledávat různé typy substrátů.
Na hnízdištích ve vnitrozemí tvoří hlavní složku potravy bezobratlí živočichové, zejména:
Příležitostně požírá i malé obratlovce, jako jsou obojživelníci (malé žáby a pulci) a drobné rybky. Na podzim a v zimě se její strava doplňuje o rostlinnou složku, především bobule (např. brusinky, šicha) a semena.
Na zimovištích v pobřežních oblastech se její potravní spektrum mění a zahrnuje především mořské bezobratlé, jako jsou mnohoštětinatci, korýši (krabi, krevety) a mlži, které obratně vytahuje z bahna a písku.
Způsob lovu kolihy je fascinující. Pomalu kráčí a systematicky zapichuje svůj citlivý zobák do půdy, přičemž hmatem lokalizuje kořist. Dokáže také sbírat potravu z povrchu.
Kolihy velké se na hnízdiště vracejí již v párech nebo se párují krátce po příletu. Jsou monogamní a páry spolu často zůstávají po více hnízdních sezón. Samec obhajuje hnízdní teritorium pomocí nápadných svatebních letů, při kterých stoupá do výšky a za hlasitého trylkování se snáší k zemi.
Hnízdo je jednoduchý, mělký důlek v zemi, vystlaný suchou trávou. Bývá umístěno v hustším porostu, který poskytuje alespoň částečné krytí. Samice snáší obvykle 4, vzácně 3 nebo 5 vajec. Vejce jsou velká, hruškovitého tvaru, s olivově zeleným až hnědým zbarvením a tmavými skvrnami.
Na vejcích sedí oba rodiče po dobu 27 až 29 dní. V případě ohrožení sedící pták opouští hnízdo s velkým předstihem a snaží se odlákat predátora.
Mláďata jsou nidifugní (krmivá), což znamená, že krátce po vylíhnutí opouštějí hnízdo a jsou schopna sama si hledat potravu. Rodiče je však vodí, ochraňují a v noci zahřívají. Mláďata se v prvních dnech života vyznačují krátkým a rovným zobákem, který se postupně prodlužuje a ohýbá. Vzletnosti dosahují ve věku 32 až 38 dnů. I po osamostatnění se mladí ptáci často zdržují v blízkosti rodičů.
Populace kolihy velké v Evropě v posledních desetiletích dramaticky klesá. Z tohoto důvodu je na Červeném seznamu IUCN vedena jako „téměř ohrožený“ druh. V mnoha evropských zemích, včetně České republiky, je však situace mnohem vážnější.
Hlavní příčiny ohrožení souvisejí se ztrátou a degradací jejího přirozeného prostředí:
Ochrana kolihy velké vyžaduje komplexní přístup zaměřený na obnovu a udržitelné hospodaření v jejích biotopech. Mezi klíčová opatření patří:
V České republice patří koliha velká mezi kriticky ohrožené a zvláště chráněné druhy. Ještě v polovině 20. století byla poměrně běžným hnízdícím ptákem na vhodných lokalitách po celém území. Od té doby však její populace dramaticky poklesla.
V současnosti hnízdí v České republice pouze několik desítek párů. Mezi nejvýznamnější hnízdní oblasti patří jihočeské rybniční pánve, Ptačí oblast a Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník, a některé lokality na Českomoravské vrchovině.
Důvody úbytku kolihy v ČR jsou stejné jako v celé Evropě, především intenzifikace zemědělství a ztráta vhodných biotopů. Česká společnost ornitologická a další ochranářské organizace se věnují monitoringu a ochraně posledních hnízdících populací. Probíhají projekty zaměřené na spolupráci se zemědělci a na obnovu vlhkých luk.
Přes Českou republiku také pravidelně protahují populace ze severní a východní Evropy, a tak je možné kolihy pozorovat na jaře a na podzim na bahnitých březích rybníků po celém území. Vzácně u nás mohou jednotliví jedinci i přezimovat.
Koliha velká, se svým charakteristickým vzhledem a hlasem, zanechala stopu i v kultuře a folklóru. Její melancholické volání je často spojováno s divokou, nespoutanou přírodou a rozlehlými, vlhkými krajinami. V některých oblastech byla považována za posla jara, neboť její přílet ohlašoval konec zimy. Její jméno se objevuje v lidových písních, básních a literárních dílech.
Koliha velká je nejen jedním z nejpozoruhodnějších ptačích druhů naší přírody, ale také citlivým indikátorem stavu krajiny. Její dramatický úbytek je varovným signálem, který poukazuje na negativní dopady intenzivního zemědělství a ztráty biologické rozmanitosti. Ochrana tohoto elegantního ptáka s prohnutým zobákem je tak nejen snahou o záchranu jednoho druhu, ale také bojem za zachování zdravé, pestré a funkční krajiny pro budoucí generace. Budoucnost kolihy velké závisí na naší schopnosti změnit přístup k hospodaření v krajině a navrátit život na vlhké louky, které jsou jejím domovem.
*Enter your name
*Email not valid.
Do not change these fields following