Foto příspěvky
Atlas

Sýkora parukářka

sykparukarka

Velikost

10,5-12cm /11g

Popis

Poměrně malá sýkora kterou poznáme podle charakteristické ozdoby hlavy – trojhranné černobílé “šupinkaté” chocholky, která je vždy patrná a kterou dovede vztyčovat a sklápět. Vrch těla, počínaje záhlavím je narezavěle hnědý, spodek bělavě šedý, na bocích s okrovým nádechem. Hlava je bílá s černou podkovovitou skvrnou za okem, černou bradou a hrdlem, z nějž pokračuje černý proužek až na šíji. Samička je zbarvena stejně jako sameček, jen chocholka v týle je šedší a kratší. Mladí ptáci mají chocholku jen velmi krátkou, bílé partie v ní chybí. V západní a jižní Evropě jsou sýkory svrchu tepleji hnědé, po stranách hlavy mají jemný béžový tón a na bocích červenohnědý nádech. Kromě brkoslava severního (Bombycilla garrulus) je parukářka jediným evropským pěvcem s chocholkou.

Ekologie

Žije v jehličnatých lesích, hlavně smrkových a borových. Na jihu Evropy i v porostech korkových dubů a buků, ve Skotsku v modřínových lesích. Samička staví hnízdo hlavně v hotových stromových dutinách, je ale schopna si dutinu vytesat i sama v měkkých ztrouchnivělých pařezech či kmenech. Občas hnízdí i v hnízdech veverek a velkých dravců, jen málokdy v ptačích budkách. Dutinu vystýlá hlavně mechem a používá více trávy než ostatní sýkory; hnizdní důlek je vystlán zvířecí srstí. Snůška je oproti jiným sýkorám menší, obsahuje obvykle 5-7, bílých, červeně tečkovaných vajíček. Hnízdí v dubnu až červnu, většinou 1x ročně, podruhé zahnízdí jen malá část ptáků. Potrava se skládá z hmyzu a jeho larev, pavouků a v mimohnízdní době tvoří značnou část potravy semena jehličnatých dřevin.

Rozšíření

Evropa kromě severu Skandinávie a Itálie až po Ural. Je stálá, bývá jen v malých hejnkách a s ostatními sýkorami se sdružuje málokdy.

Význam

V Červeném seznamu ČR je tento druh nově zařazen do kategorie LC – málo dotčený.

Rozšíření v ČR.

Žije na většině území, v nižších polohách je vzácnější, nebo zcela chybí, na horách vystupuje až po horní hranici lesa (max. 1400 m. n. m. v Krkonoších). Naše populace jsou stabilní, v letech 2001-2003 čítaly 80-160 tisíc hnízdících párů.
V Evropě v posledních cca 20 letech dochází k poklesu stavů v hlavních hnízdních oblastech (Skandinávie, Rusko), druh je proto považován za ubývající, v celé Evropě hnízdí přes 6,1 milionu párů.

 

Vyhledávání

Vyhledat obrázky pomocí Google
Vyhledat na internetu pomocí Google
Vyhledat na internetu pomocí uBio
Vyhledat v ITIS – Integrated Taxonomic Information System

Výběr z galerie
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info sýkora lužní www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info zvonek zelený zvonek zelený zvonek zelený www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info



Nové foto
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info Zvonek zelený www.nasiptaci.info drozd_kvíčala drozd_kvíčala www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info zvonek zelený zvonek zelený zvonek zelený zvonek zelený www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info