Velikost

Ťuhýk šedý (Lanius excubitor)

Zařazení a taxonomie: Ťuhýk šedý (Lanius excubitor) je pěvec patřící do čeledi ťuhýkovitých (Laniidae) a řádu pěvců (Passeriformes). Je největším druhem ťuhýka vyskytujícím se v Evropě. V České republice se můžeme setkat především s nominátním poddruhem Lanius excubitor excubitor, vzácněji mohou během zimního období zalétnout i jedinci východnějšího poddruhu Lanius excubitor homeyeri, který má světlejší zbarvení a více bílé v křídlech a na ocase.

Popis: Ťuhýk šedý je statný pták velikosti kosa (délka těla 22-26 cm, rozpětí křídel 30-36 cm, hmotnost 50-80 g). Má charakteristické zbarvení a vzhled:

• Hlava: Šedé temeno a týl, výrazná černá páska přes oko („maska“). Silný, mírně zahnutý zobák s ostrým háčkem na špičce, typický pro ťuhýky.
• Hřbet a křídla: Popelavě šedý hřbet. Křídla jsou černá s výraznou bílou skvrnou (u kořene ručních letek).
• Spodina těla: Bělavá, někdy s velmi jemným šedavým vlnkováním (výraznější u samic a mladých ptáků).
• Ocas: Dlouhý, černý s bílými okraji.
• Pohlavní dimorfismus: Minimální. Samice bývá na spodní straně těla nepatrně tmavší nebo s náznakem vlnkování a oční páska může být méně sytě černá.
• Mladí ptáci: Jsou zbarveni více do hněda a mají výraznější vlnkování na hřbetě i na spodině těla.

Výskyt a biotop: Ťuhýk šedý má rozsáhlý, holarktický areál rozšíření (Severní Amerika, Evropa, Asie). Obývá především otevřenou krajinu s mozaikou luk, pastvin, vřesovišť, rašelinišť, polí, doplněnou o rozptýlené stromy, keřové skupiny, remízky nebo aleje. Tyto dřeviny mu slouží jako pozorovatelny pro lov a místa pro hnízdění. Vyhýbá se souvislým lesům a husté městské zástavbě.

V České republice se vyskytuje roztroušeně po celém území, hojnější je v nižších a středních polohách. Část populace u nás hnízdí, ale početnější je během zimního období (od října do března), kdy k nám přilétají ptáci ze severní a východní Evropy. Hnízdní populace je považována za stálou až potulnou.

Potrava a lov: Je to převážně masožravý pták. Jeho kořist tvoří:

• Větší hmyz (brouci, kobylky, sarančata)
• Drobní obratlovci: hlodavci (hraboši, myši), rejsci, drobní ptáci (i velikosti vrabce nebo sýkory), ještěrky, obojživelníci.

Pro ťuhýky je typický způsob lovu. Sedí vzpřímeně na vyvýšeném místě (vrcholek stromu, keře, sloup, dráty) a vyhlíží kořist. Jakmile ji spatří, podnikne rychlý výpad. Má také charakteristický zvyk napichovat ulovenou kořist na trny keřů (např. trnky, hlohu) nebo na ostny drátěných plotů. Tímto způsobem si vytváří „spižírny“ pro pozdější konzumaci nebo si usnadňuje porcování větší kořisti. Díky tomuto chování si vysloužil přezdívku „masák“ (anglicky „butcher bird“ – ptačí řezník).

Chování a rozmnožování: Ťuhýk šedý je teritoriální pták, své území si hájí zejména v době hnízdění. Mimo hnízdní období žije spíše samotářsky. Je velmi ostražitý, což odráží i jeho latinské jméno excubitor (strážce, hlídač). Jeho let je vlnovitý, střídá mávání křídly s klouzavým letem. Ozývá se různými drsnými i pískavými zvuky, dokáže také napodobovat zpěv jiných ptáků, i když jeho imitace bývají drsnější.

• Hnízdění: Hnízdí jednou ročně, od dubna do června. Je monogamní. Pár společně staví objemné, miskovité hnízdo z větviček, kořínků, trávy a mechu, které je obvykle umístěno v trnitých keřích nebo v korunách stromů.
• Vejce a mláďata: Samice snáší 4-7 (nejčastěji 5-6) bělavých, nazelenalých nebo našedlých vajec s tmavšími skvrnami. Na vejcích sedí převážně samice po dobu asi 15-17 dní, zatímco samec jí přináší potravu. O vylíhlá mláďata se starají oba rodiče. Mláďata opouštějí hnízdo po 19-20 dnech, ale rodiče je ještě nějakou dobu přikrmují.

Ohrožení a ochrana: Podle Červeného seznamu ptáků ČR je ťuhýk šedý hodnocen jako zranitelný (VU) druh a je chráněn zákonem. Hlavní příčiny jeho ohrožení souvisejí se změnami v krajině:

• Intenzifikace zemědělství: Scelování lánů, úbytek mezí, remízků, solitérních stromů a keřových skupin vede ke ztrátě vhodných hnízdišť a pozorovatelen pro lov.
• Úbytek kořisti: Používání pesticidů snižuje množství hmyzu. Změny v obhospodařování luk a pastvin mohou ovlivnit populace drobných hlodavců.
• Zarůstání otevřených ploch: Zanechání ladem nebo naopak zalesňování některých dříve otevřených biotopů (např. vřesovišť, pastvin).

Ochrana ťuhýka šedého spočívá především v udržování pestré zemědělské krajiny s dostatkem rozptýlené zeleně, extenzivním obhospodařováním luk a pastvin a omezením používání chemických prostředků. Jeho přítomnost v krajině je indikátorem relativně zdravého a druhově bohatého prostředí.

Možné záměny

Rozšíření

Rozšíření v ČR.

Význam