14 – 15,5 cm, váha 30 g

Dobře známý druh s výrazně rozlíšeným pohlavím. Má široké tělo a velkou hlavu se silným zobákem, peří je dost načepýřené a “řídké”, často vypadá neupraveně. K hlavním znakům patří hustě černě čárkovaný hnědavý hřbet. Samec má černou náprsenku na bradě, krku a hrudi, uzdičku a okolí oka. Šedé temeno je po stranách kaštanové. Hrdlo má po stranách bělavé, tváře obvykle kouřově šedé. Křídelní páska je široká a bílá. Zobák ve svatebním šatu je převážně černý. Samice má hlavu jednobarevně šedohnědou. Zespodu je kouřově až hnědavě šedobílá, svrchu špinavě hnědá s černě čárkovaným hřbetem. Mívá výrazný světlý, špinavě béžový nadoční proužek. Juvenilní se podobají samici a dosti dlouho po vylétnutí jsou patrné žluté koutky zobáku.

Hnízdí v závislosti na člověku v městech i na venkově. V otevřené krajině ve větším rozsahu snad jen v Afganistánu a Turkestánu. Žije i v největších velkoměstech, na nejfrekventovanějších ulicích, obklopen široko daleko jen betonem a kamenem, kde by jiný ptačí druh svou existenci neobhájil. V Himálaji vystupuje až do 4600 m.n.m. Hnízdí od dubna do srpna 3x i 4x do roka, v Indii až 7x. Nápadný je společný tok více samců a jedné samice. Vrabci hnízdí většinou v koloniích, přičemž mohou jednotlivá hnízda splývat do jediné velké hromady hnízdního materiálu. Hnízda bývají nejčastěji v dutinách či polodutinách nejrůznějších lidských staveb, jen zřídka volně v korunách stomů. Usadí se však i v hnízdech jiřiček (Delichon urbica) a vlaštovek (Hirundo rustica),ve stěnách čapích hnízd, ve vyvěšených budkách, stromových dutinách i skalních štěrbinách. Hnízdo je velká neupravená koule s postranním vchodem. Je zbudováno ze suché trávy, stonků, slámy, provázků, papírků a hadrů, zkrátka všeho, co najde v okolí. Vnitřek je vystlán spoustou peří. Staví vždy zevnitř, nikdy neupravují hnízdo z vnějšku. V hnízdě bývá 4-6 barevně vemi proměnlivých vajíček. (Odebereme-li samičce vajíčka předtím, než je snůška úplná klade vajíčka dál, často až 50 kusů. Produkci vajec ukončí teprve tehdy, když se neznámo jak přesvědčí, že je snůška úplná, tj. obsahuje 4-6 vajíček.) V zahřívání se střídají oba rodiče. Mláďata krmí zpočátku převážně hmyzem, od 3. do 17. dne života stoupá však podíl rostlinné potravy z 9% až na 80%. U dospělých převažuje rostlinná složka, nejvíce zrní. Oštipují ale i listy a pupeny a konzumují nejrůznější odpadky.

Obývá celou Evropu, v Asii chybí na Sibiři nad 62°s.š, Čínu, Japonsko a Indočínu. Žije na severozápadě Afriky a v údolí Nilu. Byl introdukován do mnoha zemí světa v Africe, Austrálii i Jižní Americe. Je stálý,na Sibiři je ale typickým tažným ptákem s velmi dlouhou cestou na zimoviště.

Vzhledem k místy i silným poklesům stavů je v nejnovějším Červeném seznamu ČR zařazen do kategorie LC-málo dotčený druh.

Hnízdí celoplošně od nížin po nejvýše položené stavby v horách,ve vyšších výškách je méně hojný.Během posledních cca 20 let je zaznamenáván pokles stavů,v letech 2001-03 u nás hnízdilo 2,8-5,6 milionu párů.
V Evropě stejně jako u nás došlo od 90.let minulého století k poklesu stavů,místy i citelným.Vzhledem k tomu,je druh považován za ubývající.V celé Evropě hnízdí přes 63 milionů párů.

Vyhledávání

Vyhledat obrázky pomocí Google
Vyhledat na internetu pomocí Google
Vyhledat na internetu pomocí uBio
Vyhledat v ITIS – Integrated Taxonomic Information System