Jak vybrat dalekohled

Dalekohled je konstrukčně propracovaným typem zařízení, které se skládá z nejrůznějších čoček a prvků, jimž mnozí z vás možná dobře nerozumí. Jejich znalost je zapotřebí při výběru kvalitního dalekohledu, ať už jej použijete pro jakékoliv účely.

Jen tak bez žádného povědomí byste si svůj budoucí dalekohled neměli kupovat. Důležité je orientovat se alespoň v základních parametrech. Ty se vám stanou určitou pomůckou při pořízení tohoto typu optického zařízení. A právě s tím vám pomůžeme prostřednictvím následujících kapitol.

Nejenom, že vás provedeme obecným světem dalekohledů, ale v závěru vám přineseme i jistá doporučení týkající se nákupu produktu pro konkrétní činnost – myslivost, námořní jachting, turistika, sport a mnohé další. Abyste z našich informací dokázali vyčíst vše potřebné, věnujte se této tématice od první kapitoly až do konce.

2. Typy skel

V této kapitole zůstaneme u technického vyhotovení současných dalekohledů. A to především kvůli představení dvou nejpoužívanějších typů skel, s nimiž se setkáte. Provedení optiky má samozřejmě značný vliv na výsledek zobrazení. Narazit můžete na dva druhy skel:

• Borokřemičité sklo – to je prezentováno pod zkratkou BK7 a obvykle je součástí levnějších dalekohledů. Jeho primárním užitím je sledování okolí hlavně za slunečního, respektive denního období.

• Baryové korunové sklo – označované, jako BaK4. Lepší vyhotovení se podepisuje na vynikajícím obrazu v rozsahu celého zorného pole. Důkazem toho je aplikování v dražších typech dalekohledů. U těchto skel není výjimkou ani speciální antireflexní vrstva provázaná s ještě lepší viditelností.

3. Zvětšení dalekohledu

Nyní se konečně dostáváme k parametru, který je při výběru dalekohledu naprosto zásadní. I když vás nebude primárně zajímat typ přístroje nebo typ skla, věřte, že tento údaj jednoduše nemůžete přehlížet. Jak již prozrazuje samotný název, zvětšení dalekohledu je veličinou prezentující zvětšení pozorovaného objektu v příslušném poměru (jde o první část technického údaje, např. 7×30).

Pokud tedy narazíte na dalekohled se zvětšením 7x a budete jej sledovat ze vzdálenosti 100 metrů, je to jako byste od objektu stáli 14,3 metrů (100/7=14,3). Popřípadě lze k definici přistupovat opačně, že konkrétní předmět bude vidět tak, jako by byl ve skutečnosti sedm krát zvětšen.

Mnozí zájemci o dalekohled by si mohli pomyslet, že čím větší zvětšení bude daný přístroj mít, tím lépe. Opak je však pravdou. Pakliže překročíte zvětšení 10x, připravte se na možné problémy.

• Rozklepaný obraz způsobený vlivem třesu v rukou

• Snížená světelnost promítající se do zhoršené viditelnosti

• Rozmazanější a rozostřený obraz

Některé nedostatky dalekohledu s vyšším zvětšením lze minimalizovat za použití stativu, jenže v takovém momentu už přenosný dalekohled na krk ztrácí svůj smysl. Uvědomit si tak musíte, k čemu tento produkt budete potřebovat.

Optimální zvětšení bez zásadnějšího vlivu na kvalitu obrazu se pohybuje v rozmezí 6x – 10x.

4. Průměr objektivu

Teď vám poodhalíme tajemství druhé číslice, kterou ve všech případech naleznete v parametrech dalekohledu, například 10×30. Nyní již víte, že „10x“ je zvětšení dalekohledu. Číslo „30“ prezentuje průměr objektivu v milimetrech.

Tato hodnota se úměrně promítá do jasnějšího a kvalitnějšího obrazu. Je to způsobeno tím, že do objektivu s větším průměrem se samozřejmě dostane daleko více světla, což má za následek vynikající obraz.

Stejně jako u zvětšení dalekohledu ani u zvětšení průměru neplatí pravidlo, čím více, tím lépe. Ano, lepší obraz dozajista získáte, musíte se však připravit na vyšší hmotnost. A ta hraje u běžných dalekohledů, které chcete nosit sebou v přírodě či kdekoliv jinde poměrně zásadní roli. Optimální hmotnosti je dosaženo při maximálním průměru 50 milimetrů. Větší číslo už je o individuálním použití.

5. Zorné pole

Tento parametr byste při nákupu nového dalekohledu určitě neměli přehlížet. Někdy na něj můžete narazit pod názvem viditelné pole. To už je mnohem vypovídající oslovení. Tento údaj vám vymezuje obraz na šířku, který ve finále uvidíte skrze dalekohled. Jeho velká úměrnost je především v kombinaci se zvětšením dalekohledu. Zorné pole je udáváno v metrech a jeho výchozí hodnotou je 1 000 metrů.

Pro příklad si ukážeme dvě šířky zorného úhlu související s nejčastější hodnotou zvětšení.

Zcela laicky řešeno, zorné pole prezentuje výseč, kterou spatříte v dalekohledu ve vzdálenosti oněch zmiňovaných 1 000 metrů.

6. Světelnost

Pojem, s nímž jsme se v uvedených kapitolách již několikrát setkali. Nyní nadešel ten správný čas, vysvětlit si jeho účel. Abyste docílili co nejlepšího obrazu v dalekohledu, je zapotřebí co největší relativní světelnosti. Tedy odpovídající průnik světla skrze optiku. Tento parametr je velice obecnou hodnotou a dá se vypočítat u jakéhokoliv dalekohledu. Poslouží vám k tomu následující vzoreček:

• Druhá odmocnina optického výstupu, tzn. (průměr objektivu v milimetrech/zvětšení)2

Jasnější představu si uděláte na tomto příkladu – Dalekohled s parametry 11×56 bude mít světelnost 25,9. Zde jednoznačně platí, že čím vyšší hodnota světelnosti, tím lépe.

7. Důležité pojmy

Při výběru dalekohledu si v základu víceméně vystačíte s definicemi, jakými jsou zvětšení, průměr objektivu, zorné pole a světelnost. Jestliže však chcete svému budoucímu přístroji porozumět do nejmenšího detailu, určitě vás bude zajímat význam i dalších termínů souvisejících s touto technikou. V rámci nákupu se můžete setkat i s těmito názvy či parametry.

• Zoom – tak je označována funkce přiblížení, respektive zvětšení dalekohledu. Pohyblivá součást techniky, s níž přibližujete či oddalujete vzdálený objekt.

• Okulár – část dalekohledu, do níž nahlížíte. Vstupní oblast poskytující požadovaný výsledek.

• Objektiv – výstup dalekohledu, respektive samotná soustava zrcadel a čoček, skrze něž získáváte obraz.

• Triedr – tímto slovem jsou někdy označovány klasické binokulární dalekohledy.

• ED objektiv – příslušenství s nízkou barevnou vadou skla.

• Apochromát – objektiv kompenzující barevnou vadu vámi zvoleného dalekohledu.

• Dioptrická korekce – součást moderních dalekohledů určená pro lidi trpící dioptrickou vadou. Ty jsou při pozorování dalekohledem nuceni sundat své brýle. Takový přístroj je vybavena speciálními skly a prstencem, s nímž lze regulovat dioptrickou korekci. Obvykle to bývá v rozsahu 2 – 5 dioptrií.

• Hranoly – součást dalekohledu mající za následek obracení obrazu pro správné zobrazení. Tento prvek se nachází mezi objektivem a okulárem. Dosahovat může dvou podob. Hranoly Porro jsou aplikovány u levnějších produktů s méně kompaktním tvarem. Hranoly Roof jsou složitější na konstrukci, ale vykazují lepší výsledek a umožňují praktičtější tvarování dalekohledu. Jejich cena je bezpochyby vyšší.

• Noční vidění –  dalekohledy vybavené touto technologií dovolují vidět objekty také v noci, kdy konkrétní přístroj pracuje s okolním zbytkovým světlem, jaké vyzařují hvězdy, měsíc, apod. Zobrazení samozřejmě není totožné, jako za denního světla. Pozorovaná scéna je prezentována v zeleném oparu.

• Plnění dusíkem – takto zpracovaná optika zabraňuje jakémukoliv mlžení zevnitř.

• Voděodolnost – dalekohled je zpracován tak, že brání jakémukoliv průchodu vody do vnitřních útrob přístroje. Omezovat vás nebude déšť nebo použití na moři.

8. Filtry

Dalekohled je pozorovacím zařízením, které nemusíte nechat v jeho základní verzi. V závislosti na tom, jaký model produktu si pořídíte, máte možnost rozšířit výsledek zobrazení. Na mysli máme speciální filtry, s nimiž dokážete výrazně ovlivnit kvalitu obrazu. Jde o doplňky připevňující se k dalekohledu. A právě s nimi dochází k požadované změně. Na trhu lze vybírat z několika typů filtrů v závislosti na tom, k čemu bude dalekohled primárně využíván.

• Měsíční a sluneční filtry – slouží k pozorování Měsíce a Slunce.

• Širokopásmové filtry – hodí se spíše milovníkům nočních obloh.

• Polarizační filtry – ideální ke sledování jasných objektů.

• Filtry OIII – filtry zvyšující kontrast výsledného obrazu.

Největší zastoupení mají filtry hlavně při pozorování noční oblohy, tedy u hvězdářských dalekohledů, své uplatnění však mohou nalézt i u klasických dalekohledů.

9. Použití dalekohledů

I když rozumíte jednotlivým parametrům dalekohledů a je vám tato technika otevřenější, než kdy předtím, stále nemusíte být schopni, vybrat si ten správný přístroj. Abychom vám prostřednictvím tohoto článku přinesli skutečně plnohodnotnou odpověď na otázku, jak vybrat dalekohled, pomůže vám jistě tato kapitola. Rozdělení dalekohledů dle jejich nejčastějšího využití i s prezentací některých parametrů.

Turistické dalekohledy

U tohoto produktu hraje hlavní roli jeho kompaktnost související s přijatelnými rozměry a celkovou hmotností. Ta by se měla pohybovat kolem 200 – 350 g. Vzhledem k tomu, že na své túry nebudete nosit žádný stativ, vsaďte na zvětšení 7x – 10x, přičemž průměr objektivu by měl být maximálně 42 milimetrů. Větší už by se promítl do celkové robustnosti výrobku. Neopomínejte ani na kvalitní gumový povrch a odolnost při nechtěném pádu.

U kapesních dalekohledů musíte úměrně snížit nároky na zvětšení a průměr.

Lovecké dalekohledy

S přihlédnutím k tomu, že lovci, potažmo myslivci vyráží na lov za každého počasí, určitě se nevyhýbejte voděodolným produktům. Důraz je zde kladen hlavně na celkovou světelnost, což vypovídá o větším průměru objektivu až 63 milimetrů. Na škodu nebude trochu větší zvětšení oproti turistickým dalekohledům. Vyhledávejte modely s hodnotami 9x – 11x.

Námořní dalekohledy

Spojení turistického a loveckého dalekohledu. Vodotěsnost je na místě. Někdy se vyplatí investovat do výrazného zabarvení. Dalekohled po pádu do vody bude lépe dohledatelný. Navíc vám k tomu přispěje i speciální plovoucí pás. Součástí takového přístroj může být také kompas.

Sportovní dalekohledy

Jestliže často navštěvujete nejrůznější sportovní klání, dejte přednost širokoúhlým modelům. Za zvážení stojí investice do většího Zoomu, který vám zásadní momenty utkání přiblíží co nejvíce.

Ornitologické dalekohledy

Zde se kromě binokulárních dalekohledů využívají i ty monokulární se stativem, kde si můžete dopřát daleko větší zvětšení a s ním spojený průměr objektivu. Ten vám posléze pomůže s pozorováním ptactva za zhoršených světelných podmínek. Oblíbené jsou tyto varianty – 7×35, 10×50 a 12×50.

10. Ceny

Jestliže to myslíte s pozorováním přírody, sportu, hvězd nebo jakýchkoliv dalších scenérií doopravdy vážně, určitě byste se měli vyhnout jakýmkoliv „pouťovým hračkám“. Pořizovací náklady dalekohledu s kvalitní optikou budou začínat na několika stokorunách až tisících a mohou pozvolna šplhat výše. Abyste si udělali reálnou představu, co za své vynaložené peníze získáte, přinášíme vám tři cenové kategorie.

Cena do 10 000 Kč

Do 10 000 Kč si dalekohled pořídí naprosto každý člověk, který takové zařízení chce pro nenáročné používání. V nabídce jsou nejčastěji lovecké, kapesní a turistické dalekohledy se zvětšením až 10,5x. Vybírat si však můžete i modely s menším zvětšením pod 8x. Průměr objektivu je často kolem 42 milimetrů, využít ale můžete i produkty s hodnotami 50 – 52 milimetrů, což je v závislosti na tom, k čemu je upotřebíte. Hmotnost je obvykle pod 680 gramů, ty větší pak spadají do kategorie 900 – 1 400 gramů.

Cena od 10 000 Kč do 30 000 Kč

Za tuto cenu koupíte spíše lovecké dalekohledy, několik modelů těch pozorovacích a samozřejmě puškohledy patřící do kategorie monokulárních výrobků. V této hladině je přihlíženo spíše na kvalitu optiky. Téměř všechny nabízené produkty jsou voděodolné a plněné dusíkem. Velkou neznámou pro vás nebude ani noční vidění. Větší průměry objektivů přesahují hranici 52 milimetrů a jsou vykoupeny vyšší hmotností od 700 gramů do 3 000 gramů.

Cena nad 30 000 Kč

Při této investici vás lze označit za skutečné fajnšmekry, kteří moc dobře vědí, co od dalekohledu očekávají. Průměr objektivu až 80 milimetrů, zvětšení až 20x a s tím související hmotnost za hranicí 4 000 gramů. To je spíše lovecká výbava, do níž se samozřejmě zapadá i pár hvězdářských kousků.