Velikost

Strnad zahradní (Emberiza hortulana)

Úvod

Strnad zahradní je středně velký druh strnada, který je typickým obyvatelem teplých, otevřených a mozaikovitých krajin jižní a střední Evropy až po střední Asii. Tento elegantní pták s charakteristickým zpěvem je na rozdíl od svého běžnějšího příbuzného, strnada obecného, striktně tažný a v České republice patří mezi ohrožené druhy s výrazně klesající populací. Jeho výskyt je vázán na specifické biotopy, jako jsou tradiční vinice, sady a stepní stráně, které z naší krajiny rychle mizí. V minulosti byl nechvalně proslulý také jako kulinářská delikatesa ve Francii, což vedlo k jeho masivnímu ilegálnímu lovu.

Systematické zařazení:

• Řád: Pěvci (Passeriformes)
• Čeleď: Strnadovití (Emberizidae)
• Rod: Strnad (Emberiza)
• Druh: Strnad zahradní (Emberiza hortulana)

Popis:

• Velikost: Podobná velikost jako strnad obecný, délka těla cca 16–17 cm, rozpětí křídel 23–29 cm. Hmotnost 20–28 g.
• Zbarvení – Samec (hnízdní období): Má velmi charakteristické zbarvení hlavy a spodiny. Hlava a horní část hrudi jsou šedozelené nebo olivově šedé. Hrdlo a úzký proužek pod tváří („vous“) jsou světle žluté. Okolo oka je zřetelný světlý (bělavý nebo nažloutlý) oční kroužek. Spodní část těla (břicho, boky) je teple růžově béžová až skořicová. Hřbet je hnědý s tmavšími podélnými proužky. Zobák je narůžovělý.
• Zbarvení – Samice: Je méně výrazná než samec. Hlava je spíše šedohnědá s náznakem proužkování. Žlutá barva na hrdle je matnější a často menšího rozsahu. Spodina těla je světlejší, béžová, často s jemným tmavším proužkováním na hrudi a bocích. Oční kroužek a růžový zobák jsou přítomny.
• Zbarvení – Juvenilní: Podobá se samici, ale je celkově více proužkovaný, zejména na hlavě a hrudi.

Výskyt, rozšíření a habitat:

• Rozšíření: Hnízdí ve většině Evropy (kromě Britských ostrovů, severní Skandinávie a Islandu), v severozápadní Africe a směrem na východ přes Turecko a Blízký východ až po Mongolsko a západní Čínu. Je striktně tažný.
• Habitat: Vyžaduje teplé, suché, slunné a otevřené biotopy s mozaikovitou strukturou. Typickými hnízdními prostředími jsou:
  • Tradiční, extenzivně obhospodařované vinice s travnatými pásy a jednotlivými stromy či keři.
  • Staré ovocné sady s vysokokmennými stromy a travnatým podrostem.
  • Kamenité stráně, skalnaté stepi a úhory s roztroušenými keři a stromy.
  • Světlé, otevřené lesy (např. teplomilné doubravy, řídké borové lesy) s bylinným podrostem a pasekami.
  • Potřebuje kombinaci nízké vegetace nebo holé půdy pro sběr potravy, hustší vegetace pro ukrytí hnízda a vyvýšených míst (keře, stromy, sloupky) pro zpěv.
• Výskyt v ČR: V minulosti byl rozšířenější v teplých oblastech státu. V současnosti je jeho výskyt velmi omezený a populace silně klesá. Vyskytuje se už jen lokálně v nejteplejších oblastech, jako je jižní Morava (zejména Podyjí, Pavlovské vrchy, okolí Znojma a Mikulova – tradiční vinařské oblasti) a Český kras. I v těchto posledních refugiích jsou jeho počty nízké a dále klesají. V okolí Břeclavi je jeho výskyt vázán na specifické lokality (např. zachovalé stepní stráně, staré sady) a je považován za velmi vzácného.

Potrava:

• Složení potravy: Potrava je smíšená. Mimo hnízdní období převládají semena trav, obilnin a různých bylin.
• Sezónní změny: Během hnízdění, a zvláště při krmení mláďat, je nezbytná živočišná složka – hmyz (kobylky, sarančata, brouci, housenky, mravenci) a pavouci. Potravu sbírá převážně na zemi.

Chování a hlas:

• Zpěv: Samec zpívá z vyvýšeného místa (vrcholek keře, stromu, dráty, kámen). Zpěv je poměrně jednoduchý, ale jasný a melodický, často trochu melancholický. Obvykle se skládá z několika (4–7) opakovaných úvodních slabik následovaných jednou nebo dvěma táhlejšími, často klesajícími tóny, např. „cri-cri-cri-cri-crí-üh“ nebo „dididididi-djüü“. Může se mírně lišit mezi jednotlivci a regiony.
• Hlas: Mimo zpěv se ozývá krátkými voláními „cip“, „tük“ nebo táhlejším „cíííp“.
• Migrace: Je dálkovým migrantem, tráví v Evropě jen relativně krátkou dobu.

Rozmnožování:

• Hnízdění: Hnízdí na zemi, dobře ukrytý v husté trávě, pod keřem, u paty vinného keře nebo v bylinné vegetaci.
• Hnízdo: Staví pouze samice. Je to miska z trávy, kořínků a listů, vystlaná jemnějšími materiály a chlupy.
• Snůška a péče: Hnízdí jednou ročně, od května do července. Snáší 4–5 (vzácně 3–6) vajec, která jsou bělavá, našedlá nebo namodralá s tmavými skvrnami, tečkami a jemnými čárkami (kresba je méně „počmáraná“ než u strnada obecného). Inkubuje převážně nebo výhradně samice po dobu 11–14 dní. O mláďata pečují oba rodiče, krmí je téměř výhradně hmyzem a pavoukovci. Mláďata opouštějí hnízdo po cca 10–13 dnech.

Pohyb (Migrace):

Strnad zahradní je striktně tažný pták na dlouhé vzdálenosti. Evropské populace zimují v subsaharské Africe, především v oblasti Sahelu (pás savan jižně od Sahary, od Senegalu po Etiopii). Na hnízdiště v ČR přilétá relativně pozdě, obvykle koncem dubna nebo začátkem května. Odlétá brzy, již během srpna a začátkem září.

Stav populace, ohrožení a ochrana:

• Status: Globálně je podle IUCN zatím stále hodnocen jako „málo dotčený“ (LC), avšak s výrazně klesajícím populačním trendem. V Evropě jsou poklesy velmi dramatické a rozšířené. Je zařazen v Příloze I Směrnice o ptácích EU. V České republice je situace kritická – v Červeném seznamu ptáků ČR je veden jako OHROŽENÝ (EN) druh, přičemž jeho stav se blíží kategorii kriticky ohrožený. Patří mezi zvláště chráněné druhy.
• Ohrožení:
  • Ztráta a degradace biotopů: Toto je hlavní příčina úbytku. Mizí tradiční mozaikovitá krajina – extenzivní vinice jsou nahrazovány hustými monokulturními výsadbami, staré sady zanikají, stepní stráně zarůstají nebo jsou zalesňovány, dochází k zástavbě.
  • Intenzifikace zemědělství: Používání pesticidů snižuje dostupnost hmyzu pro mláďata, herbicidy likvidují plevele produkující semena. Zánik úhorů a pestrých okrajů polí.
  • Problémy na migračních trasách a zimovištích: Zhoršování podmínek v Sahelu (sucho, desertifikace), možný lov na tahu.
  • Historický lov: V minulosti (a možná i dnes ilegálně) byl masivně loven v jihozápadní Evropě (zejména Francie) jako kulinářská specialita.
• Ochrana: Vyžaduje cílenou ochranu a management jeho specifických biotopů:
  • Zachování a obnova tradičních vinic a sadů s travnatým podrostem a strukturální rozmanitostí.
  • Udržování otevřených stepních a skalnatých strání (např. extenzivní pastvou, kosením).
  • Podpora agroenvironmentálních opatření v zemědělství (biopásy, úhory, omezení chemizace).
  • Ochrana a monitoring posledních hnízdních lokalit.
  • Mezinárodní spolupráce při ochraně na migračních trasách a zimovištích.
  • Je indikátorovým druhem zachovalých, teplých a suchých otevřených biotopů.

Zajímavosti a vztah k člověku:

• Byl považován za vrcholnou delikatesu ve francouzské kuchyni (tzv. ortolans à la provençale). Ptáci byli vykrmováni a konzumováni specifickým rituálním způsobem. Tento lov je nyní v EU ilegální.
• Jeho latinské druhové jméno hortulana znamená „zahradní“ (z lat. hortulanus – zahradník), což odkazuje na jeho častý výskyt v sadech a vinicích (které lze považovat za typ zahrad). České jméno „zahradní“ má stejný původ.

Závěr:

Strnad zahradní je krásný a zajímavý ptačí druh, jehož budoucnost v České republice i v Evropě je velmi nejistá. Jeho silná vazba na specifické, rychle mizející biotopy a status dálkového migranta ho činí zvláště zranitelným vůči změnám v krajině a životním prostředí. Bez aktivní ochrany jeho hnízdišť, změn v zemědělském hospodaření a mezinárodní spolupráce hrozí, že tento charakteristický pták teplých strání a vinic z naší přírody v blízké budoucnosti zcela zmizí.

Rozšíření

Rozšíření v ČR

Význam