Břehule říční je naše třetí a nejméně známá vlaštovka. Je ze všech nejmenší. Liší se od ostatních i tím, že je hnědá,nikoliv kovově lesklá. Hnědá je celá svrchu a také zespod křídel a ocasu. Hnědý je i krk. Bílá je brada a břicho. Ocas je kratší a není tak vykrojen jako u jiřičky. Křídla má podobně jako jiřička poněkud širší, než je má vlaštovka. Létá neméně rychle a obratně než její příbuzné. Její zobák je krátký a široký. Je dokonale uzpůsoben k lovu létajícího hmyzu.Za letu se ozývá hlasem, který zní jako „čeríp, čeríp“. Její zpěv je nenápadný, zní švitořivě. Zpívá většinou za letu. Žije v hejnech, někdy o velikosti několika set jedinců. Břehule říční je u nás ze všech vlaštovek nejvzácnější.

Rozšíření
Přirozeně obývá břehy meandrujících řek. Těchto míst je u nás, zejména v Čechách, velmi málo. Hlavní místa jejího výskytu jsou proto hlinité a písečné stěny, které vytvořil uměle člověk. Jsou to těžební stěny pískoven a cihelen.Poslední dobou jsou to také skládky zeminy při velkých pozemních stavbách. Tam si břehule vyhrabávají svá hnízda.Udává se, že až 95 % hnízd se nachází na těchto místech. Má to však svá úskalí. Tak jak skládka zeminy vznikne, tak i zanikne. Takže pokud stavbaři tuto zeminu ze skládky potřebují použít někde jinde, použijí ji. Nerozhoduje to, zdatam mají břehule zrovna hnízda, nebo ne. Podobně i v cihelnách a pískovnách se těží podle určitého plánu. Na jedné straně zásluhou lidské činnosti mohou u nás břehule hnízdit, na straně druhé je člověk jejich největším nebezpečím.Z přirozených nepřátel břehule ohrožují krahujci, ostříži, vrány a straky. Také lišky někdy dokáží jejich nory shora vyhrabat, zespodu to dělají zase jezevci. Břehule mají trochu „smůlu“, poslední dobou se proto stavy břehulí u nás snižují. Stále častěji je můžeme na našem území vidět v nižších polohách. Je to zejména na jižní a střední Moravě,jižních a středních Čechách a v Polabí. Žije také v oblasti severočeských hnědouhelných dolů. Do hor příliš nevystupuje.Nejvýše byl u nás zjištěn hnízdní výskyt v nadmořské výšce 650 m u Horního Slavkova. Břehule říční obývá celou Evropu a Asii a také Severní Ameriku. Je tažná. Přilétá k nám koncem dubna a odlétá koncem září. Přezimuje v Africe v oblasti na jih od Sahary, od Senegalu po Etiopii. Naše břehule táhnou jihovýchodní cestou přes Itálii a Chorvatsko a dále přes Libyi a Egypt.

Potrava
Potravou je břehulím veškerý létající hmyz malé a střední velikosti, podobně jako u ostatních našich vlaštovkovitých ptáků. Jsou to mouchy, mšice, jepice, pošvatky a spousta dalšího hmyzu ať již aktivně létajícího, nebo pasivně větrem unášeného. Společně jej také nad vodní hladinou i volným terénem loví. V době tahu břehule často nocují ve skupinách nebo hejnech v rákosinách.

Hnízdění
Břehule říční hnízdí v zemních norách ve svislých stěnách zeminy. Hnízdí vždy skupinově, v koloniích. Hnízdo vyhrabávají společně oba rodiče. Částečně používají svůj zobák, více ale hrabou nohama. Někdy se stane, že jednunoru hrabe i více jedinců. Hrabání bývá rozděleno do dvou fází. První se odbývá dosti rychle a intenzivně a trvá asi 4 dny. Potom následuje druhá, dokončovací fáze, která může trvat až 14 dní. Délka nory je v průměru 60 cm a kolísáod 30 do 120 cm. Umístění hnízdní nory ve stěně je od 30 cm nad vodou až do 20 m výšky od základního terénunebo vody. Jednotlivé nory mohou být od sebe vzdáleny jen nepatrně, někdy jen na šířku vlastní nory. Od povrchupůdy byly zdáleny minimálně 35 cm. Na konci nory je hnízdní komůrka. Ta je vystlána trávou, kořínky a peřím.Vejce břehule snáší od poloviny května do poloviny června. Hnízdí pouze 1krát do roka. Za příznivých podmínek se výjimečně v červenci pokusí zahnízdit podruhé. Samice snáší 4–6 vajec. Ta jsou bílá. Doba sezení na vejcích trvá14–15 dní. Mláďata krmí oba rodiče. Na noc rodiče většinou opouštějí hnízdo a spí jinde. Možná je to dlouhodobá adaptace břehule na to, že může přijít v noci povodeň. Dospělí v tom případě hnízdí velmi rychle znovu. Mláďata jsou krmena 18–19 dní. Po vyvedení se mláďata ještě nějakou dobu na noc vracejí do rodných, případně i do cizích nor,poté se ještě pohybují v blízkosti hnízdní kolonie. Potom odlétají mimo, obvykle do rákosin blízkých rybníků, kde se začínají chystat na odlet. Nejvyšší zjištěný věk břehule říční je 9 let.