Krutihlav obecný je pozoruhodný tím, že ačkoliv je datlovitým ptákem, vůbec se jako datel nechová a ani tak nevypadá. Nicméně anatomicky to datel je. Jeho prsty na nohou jsou sice ještě rozděleny na dva vpředu a dva vzadu, už s nimi ale na datlí způsob nešplhá. Jeho ocasní péra již neslouží jako opora při šplhání a také zobák není dlátovitý na vysekávání hmyzu z kmene stromů. Když sedí na větvi, nesedí jako datel podélně, nýbrž napříč jako pěvci. Je velký zhruba jako kos. A také jeho let není podoben datlím vlnovkám. Zbarven je podobně jako sova nebo lelek. Je celý hnědý, svrchu mírně došeda, světle a tmavě skvrnitý. Přes oko a od temene hlavy na záda má tmavou pásku. Zespodu je na hrudi okrový a na břichu je zbarven světleji. Přes spodní část těla se táhne vlnité podélné skvrnění jako u krahujce.
Rozšíření
Krutihlav žije velmi skrytě. Upozorní na sebe výrazně jenom z jara po příletu. Je totiž u nás tažný. Přilétá k nám pravidelně po 10. dubnu. A hned je ho plno. Ozývá se hlasitě vytrvalým voláním „kikikikiki“. Létá z místa na místo a hledá vhodné místo k hnízdění. Trvá mu to možná 14 dní, pak ztichne a nikdo už o něm neví. Zimoviště našich krutihlavů leží částečně ve východním Středomoří a v Africe v oblasti Sahelu. Táhnou od nás pravděpodobně převážně jihovýchodní trasou přes Balkán a Itálii, ale i přes Francii. Odlet krutihlavů je poznenáhlý, poslední jedinci jsou na našem území zastiženi v září. Jeho převážným místem výskytu u nás je otevřená krajina s roztroušenými lesíky a hájky, listnaté a smíšené lesy a zejména jejich okraje, parky, zahrady a aleje. Žije po celém našem území od nížin přes střední polohy až do hor. Tam se vyskytuje na jemu vyhovujících místech i značně vysoko. V Jeseníkách a Krkonoších byl zjištěn i v nadmořské výšce kolem 1 100 m. Jádro jeho rozšíření je ale v nižších polohách. Kromě nás se vyskytuje téměř v celé Evropě a v lesnatém pásu přes celou Asii až do Číny a Japonska. V posledních desetiletích se jeho početní stavy v západní a severní Evropě značně snižují. Tento trend přešel také k nám. I u nás jsou oblasti, kde už je velmi vzácný. Je to více v Čechách než na Moravě.
Potrava
Hlavní a někdy jedinou potravou krutihlava jsou mravenci. Získává je tak, že rozhrabává nohama jejich mraveniště na zemi a pomocí lepkavého jazyka je nabere a spolkne. Tomuto úkonu je jazyk tak uzpůsoben, že se dokáže i stočit pod kameny a mravence získat. Kromě nich dokáže krutihlav pozřít také brouky, muší larvy, pavouky a hlemýždě.
Hnízdění
Krutihlav žije a hnízdí jednotlivě na stromech v dutinách. Jsou to stromy různých druhů podle toho, v jakém prostředí se vyskytuje. Nejčastěji to jsou jabloně, vrby, duby a hrušně. Může však zahnízdit i v ptačích budkách a třeba v opuštěné hnízdní noře břehule. Nehnízdí vysoko, obvykle ve výšce 1–2,5 m nad zemí. Hnízdní dutiny jsou rozmanité.Mohou to být dutiny po jiných datlovitých ptácích, častěji jsou to dutiny vzniklé vyhnitím větve na stromech. Sám sije nedokáže vydlabat. Krutihlav umí použít i násilí vůči některému hnízdícímu ptákovi, pokud se rozhodne, že jeho dutinu obsadí. Stává se to někdy sýkorám koňadrám i brhlíkům. Vlastní hnízdo v dutině nestaví. Jen ji vyčistí a upraví,vejce klade na trouch dna. Vejce jsou krutihlavem snášena nejčastěji v druhé polovině května. Čerstvě snesená vejce se mohou objevovat až do konce června. Hnízdí 1krát a výjimečně i 2krát do roka. Vajec bývá 8–12 kusů. Jsou bílá.Na vejcích sedí oba ptáci, v noci jen samice. Sedí na nich velmi pevně. Jakýkoliv vetřelec nahlížející do hnízda uvidí spletenec, pro něj „nebezpečných“ hadů nebo jiné havěti, který se neustále vrtí ze strany na stranu. Různě se přitom natahuje, hlavu umí údajně stočit až o 180°. Navíc syčí jako had. A tak vetřelec, ať je to člověk, nebo zvíře, uteče.Ve skutečnosti vidí jeho hnědé tělo s podélnými tmavými skvrnami na hlavě a zádech. Z tohoto jeho konání vzniklo jeho jméno – krutihlav. Doba sezení na vejcích je 12–14 dní. Mláďata krmí celý pár po dobu 18–22 dnů. Potom jsou mláďata rodiči 7–14 dní dokrmována mimo hnízdo. U krutihlava obecného byl zaznamenán nejvyšší věk 10 let.
