Sameček se podobá července, je ale mnohem menší -11,5 cm proti 14 cm. Samička je podobná samičce lejska černohlavého, má však bílý kořen ocásku a nemá v křídlech bílou barvu. Ptáci cukají ocáskem.

Prostředí

Vysoký les s podrostem. Protože žijí v korunách stromů, můžeme je pozorovat jen zřídka. Hnízdní areál sahá od severozápadní, střední a východní Evropy východně po jihozápadní Sibiř, Turecko, Kavkaz a Írán. Jedná se o tažný druh, se zimovišti v západní Asii. V České republice hnízdí jen roztroušeně, nejčastěji v bučinách v nižších částech hor (max. 1050 m n. m.); početnost byla v letech 2001-2003 odhadnuta na 1200-2400 párů. Lejsek malý je zvláště chráněný jako silně ohrožený druh.

Rozmnožování

Lejsek malý má nezaměnitelný zpěv, který zahrnuje něco ze slok budníčka většího a zvonivé tóny skřivana lesního. V mnohohlasném jarním koncertu vysokého světlého lesa jeho zpěv lehko zaniká.

Mechové hnízdo je uloženo ve stromových dutinách většinou vysoko. Rodiče prozrazují rozčileným varovným křikem, že jsou blízko. Krmí mláďata každých pár minut, i když už opustila hnízdo a pár dní sedí přitisknuta k sobě na větvi. Mladí samečkové se na hrudi zbarvují červeně až po dvou letech, hnízdí však už ve druhém roce života.

Potrava

Lejsek malý loví hmyz.