Lejsek malý (Ficedula albicollis) – Podrobný referát
1. Úvod a systematické zařazení
Lejsek malý (vědeckým jménem Ficedula albicollis) je malý pěvec z čeledi lejskovitých (Muscicapidae). Patří mezi typické obyvatele starších listnatých a smíšených lesů Evropy a je známý svým výrazným pohlavním dimorfismem a jako dálkový migrant. V České republice patří mezi běžnější, i když ne všude hojné, hnízdící druhy.
2. Popis a identifikace
Lejsek malý je drobný pták, velikostí srovnatelný s vrabcem (délka těla 12–13,5 cm, rozpětí křídel 22–25 cm, hmotnost 10–16 g). Vyznačuje se štíhlým tělem, relativně dlouhými křídly a ocasem a tenkým, špičatým zobákem typickým pro hmyzožravé ptáky.
Záměna: Lejska malého lze zaměnit především s blízce příbuzným lejskem černohlavým (Ficedula hypoleuca). Samec lejska černohlavého však postrádá kompletní bílý límec (bílá barva nezasahuje na šíji) a jeho bílá čelní skvrna je obvykle menší. Kostřec má černý (u l. malého šedavý). Samice obou druhů jsou si velmi podobné a jejich rozlišení v terénu může být obtížné. Samice lejska malého mívá o něco světlejší, šedší zbarvení a zřetelnější křídelní pásku. Důležitým rozlišovacím znakem, pokud je viditelný, je rozsah bílé barvy na bázi ručních letek – u lejska malého zasahuje bílá dále než u lejska černohlavého.
3. Rozšíření a biotop
Lejsek malý je evropským endemitem s těžištěm rozšíření ve střední, východní a jihovýchodní Evropě. Jeho hnízdní areál sahá od východní Francie a severní Itálie přes střední Evropu (Německo, Polsko, ČR, Slovensko, Rakousko, Maďarsko) a Balkán až po západní Rusko a Kavkaz. Izolovaná populace hnízdí na ostrovech Gotland a Öland ve Švédsku.
4. Migrace
Lejsek malý je striktně tažný druh, patří mezi dálkové migranty. Celá evropská populace zimuje v subsaharské Africe, především v oblasti od Guineje po Angolu, v savanách a řídkých lesích.
5. Chování a potrava
6. Hnízdění a rozmnožování
Lejsek malý hnízdí jednou ročně, od května do července.
7. Hlas
8. Status, ohrožení a ochrana
9. Zajímavosti
10. Závěr
Lejsek malý je atraktivním a zajímavým ptačím druhem našich lesů. Jeho kontrastní zbarvení samců, dálková migrace a závislost na starých stromech s dutinami z něj činí důležitý indikátor zdraví lesních ekosystémů. Ačkoliv jeho celková populace není globálně ohrožena, lokální ochrana prostřednictvím šetrného lesního hospodaření a podpory hnízdních možností je klíčová pro jeho dlouhodobé udržení v naší přírodě.
*Enter your name
*Email not valid.
Do not change these fields following