Jespák křivozobý je sotva jako špaček velký, 19 centimetrů měřící pták, jejž ve svatebním šatu poznáme podle zakřiveného zobáku a rezavé červené hrudi. Za letu je velice nápadný jeho bílý kostřec. V zimním šatu jej můžeme zaměnit pouze s jespákem obecným, je však štíhlejší než on a má také delší nohy. Zobák může být různě dlouhý i prohnutý, je proto pro určení znakem nejistým. Přechodný šat má jespák křivozobý v měsíci dubnu a v srpnu. Mladý pták má okrový nádech na hrudi, drobné skvrnění po stranách hrudi, na složených křídlech má světlé okraje per.

Prostředí

Tento středně velký druh jespáka z podřádu bahňáků hnízdí v nejsevernější Asii a jeho areál je velmi malý. Značně rozlehlá zimoviště tvoří pobřeží téměř celé Afriky, jižní Asie, Oceánie a Austrálie. Jespák křivozobý táhne napříč vnitrozemím střední Evropou, kde ptáci v srpnu a září jednotlivě či v menších skupinách odpočívají na bahnitých březích. V České republice nehojně, ale pravidelně protahuje na jaře i na podzim.

Rozmnožování

Jespák křivozobý má hnízdní období od června do poloviny července, na čtyřech vejcích se v sezení střídají oba rodiče.

Potrava

Jespák křivozobý konzumuje především hmyz a drobné korýše a jako přílohu dokáže sežrat i semena.

Jespák křivozobý je pták velký asi jako špaček obecný. Ve svatebním šatě má rezavě červenou spodní stranu těla a hnědá záda. V prostém šatě je zaměnitelný s jespákem obecným na rozdíl od kterého má delší černé nohy, zobák je zahnutý k zemi, má bílý kostřec a méně skvrnitou rezavě červenou hruď. Dalším rozlišovacím znakem je hlas. Samec a samice se navzájem neliší.
Hlas – kovově znějící „dyrriti, dyrrit“.

Ekologie

Hnízdění – hnízdní areál se nachází v pásmu tundry severní Asie. Ve střední Evropě bývá zastižen za tahu. Hnízdí v červnu až červenci jednou ročně. Hnízdo je je umístěno na zemi v mechu mezi trsy trávy.
Samice snáší asi 4 olivově zelená vejce s červenohnědými skvrnami na kterých sedí sama a mláďata po vylíhnutí vodí též sama.
Potrava – drobní vodní živočichové, hmyz i semena.
Jespák křivozobý je tažný pták, ze zimovišť se vrací počátkem května a odlétá v srpnu až září.

Výskyt v ČR

Pravidelně v nevelkém množství protahuje. Výrazně početnější je při podzimním tahu. Nejčastěji jsou u nás pozorována malá hejnka do 5 ptáků, vzácně až několik desítek pohromadě (max. září 1996 – 60 ex na Mutěnických rybnících).