Pták dlouhý asi 46 cm. V prostém šatě celkově šedožlutý s jemnými tmavými podélnými proužky, bez chocholky z per a závoje. Zobák má vždy černou špičku, pouze u mláďat je bledě žlutý, v prostém šatu žlutozelený a ve svatebním šatu svítivě žlutozelený a kobaltově modrý. Svatební šat má slabý nádech do hnědočervena. Křídla a břicho jsou bílé. Za toku potřásá sameček roztřepeným peřím na krku a hřbetě a ježí dlouhá, černě orámovaná ozdobná pera na šíji. Za letu působí volavka vlasatá ve srovnání s bílými volavkami téměř bíle, přesto je nápadná krátkýma zelenýma nohama. Let je pomalý a působí skoro jako let sovy. Mimo hnízdní kolonii není příliš společenská. Většinou sedí sama a skrčena na břehu loveckého revíru a i v kolonii dbá na odstup od sousedů. Nikdy se nesetkáme s větším počtem ptáků na jednom místě. Volavky vlasaté šikovně šplhají v rákosí a nejsou příliš plaché. Mimo hnízdní kolonii jsou velice tiché, někdy vyrážejí při vzletu krákoravé volání.

Prostředí

Jižní Evropa, Přední a Střední Asie, dále na východ střídají volavku vlasatou blízce příbuzné druhy. Nikde v Evropě není hojná, žije na zaplavovaných územích a v bažinách s vodními plochami a vtroušenými křovinami. Při lovu potravy ji lze vidět i na zaplavených rýžovištích, na pastvinách u pasoucího se dobytka, při vodních příkopech, často bez obav před lidmi, pracujícími na polích.

Ptáci ze severních oblastí jsou tažní a přezimují zčásti už ve Středomoří, většinou však v tropické Africe. Odlétají v srpnu nebo v září a objevují se začátkem května opět ve svých hnízdních koloniích. Mladí ptáci přetahují krátce nato, co se osamostatnili v červenci a v srpnu.

Rozmnožování

Volavky vlasaté hnízdí výhradně ve společnosti jiných ptáků, především volavek stříbřitých, často i kormoránů malých, na východě také havranů, kteří si nenechají ujít žádnou příležitost k ukradení vajec drobných volavek. Jeden starý pták zůstává zpravidla u hnízda jako stráž od chvíle, kdy bylo nakladeno první vejce. Volavky vlasaté hnízdí většinou mezi ostatními volavkami. Jejich hnízdo můžeme poznat podle menších rozměrů. Tam, kde jsou početnější, soustřeďují se do zvláštní „čtvrti”. V koloniích na stromech a v křovinách jsou hnízda volavek vlasatých umístěna na spodních větvích, v rákosinách na vršcích starého rákosu. Sameček přináší větve, samička je uspořádá do ploché nálevky. Vajíčka, dlouhá asi 39 mm, jsou mnohem menší než vajíčka sousedů v kolonii a čerstvá mají modrozelenou barvu. Jedna snůška obsahuje 4 až 6 vajec, hnízdění se odbývá od poloviny května do konce června, ptáci sedí na vejcích 22 až 24 dnů, mláďata krmí asi jeden měsíc. Samička hlídá na hnízdě, sameček se stará o potravu. Z hnízda vypadlá mláďata se pokoušejí vyšplhat se zpět pomocí drápů, zobáku a křídel a podaří se jim to častěji než mláďatům jiných volavek. Většina mláďat opouští hnízda v polovině července, dlouho předtím, než jsou schopna letu.

Mladí ptáci získávají pastelové zbarvení a krásu starých ptáků až ve třetím roce.

Potrava

Volavka vlasatá loví zvláště horlivě za soumraku. Když šplhají po rákosu, jsou schopny lovit malé rybky. Vyrušíme-li je, zaujmou stejně jako bukači strnulý postoj. Potravu vyhledávají obvykle při brodění v mělké vodě s bahnitým dnem. Živí se hlavně vodním hmyzem a pijavkami, i pijavkami lékařskými, dále pulci a drobnými korýši.