naši ptáciBLÍŽ K PŘÍRODĚ

Z PTAČÍHO SVĚTA · Atlas ptáků

Dudek chocholatý

Základní údaje

ÚdajHodnota
ŘádZoborožci (Bucerotiformes)
ČeleďDudkovití (Upupidae)
Latinský názevUpupa epops
Anglický názevHoopoe
Délka těla26–28 cm
Rozpětí křídel42–46 cm
Typické prostředí v ČRPastviny, sady, řídké porosty a písčité plochy s dutinami
Hlavní potravaVelký hmyz a jeho larvy sbírané na zemi
Výskyt v ČRVzácně hnízdí a pravidelně protahuje
Tah a zimováníTažný; zimuje převážně v Africe
Ochrana v ČRZvláště chráněný druh – silně ohrožený; červený seznam ČR 2017: EN
Globální hodnoceníIUCN: málo dotčený (LC); nejde o právní kategorii ochrany
 

Popis

Dudek chocholatý je pestře, oranžově hnědě a černobíle zbarvený pták větší než kos obecný. Má dlouhý, tenký, zahnutý zobák a vztyčitelnou temenní chocholku. Samice a samec jsou stejně zbarveni, rovněž tak mláďata. Prachový šat mláďat je šedobílý. Létá třepotavým motýlím letem, v letu je velmi pestrý. Hlas je v toku tříslabičné „hupupup“, při vyrušení drsné „cherrr“.
 

Popis:

Dudek chocholatý je nezaměnitelný pták velikosti holuba (délka těla 26-32 cm, rozpětí křídel 42-46 cm). Jeho nejvýraznějším znakem je vysoká, vztyčitelná chocholka na hlavě, která je rezavě oranžová s černými špičkami per. Chocholku dudek vztyčuje především při vzrušení nebo přistání. Tělo je převážně rezavě oranžové až světle hnědé. Křídla a ocas jsou výrazně černo-bíle pruhované, což je dobře viditelné zejména za letu. Má dlouhý, tenký a mírně dolů zahnutý zobák, který používá k prohledávání půdy a hledání potravy. Pohlaví se zbarvením neliší, samec bývá jen nepatrně větší.

Výskyt a prostředí: Dudek chocholatý obývá otevřenou krajinu s roztroušenými stromy, pastviny, sady, vinice, okraje světlých lesů, parky i zahrady. Preferuje teplé a suché oblasti. Vyskytuje se v Evropě (převážně jižní a střední), Asii a severní Africe. Většina evropských a asijských populací je tažných, zimují v Africe jižně od Sahary a v jižní Asii. V České republice se jedná o zvláště chráněný, ohrožený druh. Hnízdí především v teplejších nížinách, nejhojněji na jižní Moravě, ale i v Polabí a dalších vhodných lokalitách. Na hnízdiště přilétá na přelomu března a dubna, odlétá v srpnu a září.

Potrava:

Jeho potrava je převážně živočišná. Loví hlavně větší hmyz a jeho larvy (kobylky, cvrčky, brouky, larvy motýlů), ale také pavouky, stonožky, malé plazy nebo žáby. Potravu hledá na zemi, kde svým dlouhým zobákem propichuje půdu, rozhrabává listí nebo trus velkých savců.

Chování: Dudek je známý svým charakteristickým, třepotavým a jakoby vratkým letem, připomínajícím let motýla. Často se ozývá tlumeným, tříslabičným voláním „hup-hup-hup“, které dalo ptákovi jméno v mnoha jazycích (včetně vědeckého Upupa). Při vyrušení nebo jako varování vztyčuje svou chocholku. Zajímavým obranným mechanismem mláďat a sedící samice je schopnost vystřikovat na predátora silně páchnoucí sekret z kostrční žlázy.

Hnízdění:

Hnízdí v dutinách stromů, skalních štěrbinách, zemních norách, hromadách kamení nebo i v dutinách ve zdech starých budov. Hnízdní kotlinku často nevystýlá vůbec, nebo jen velmi skromně stébly a listy. Samice snáší obvykle 5-8 (někdy až 12) bělavých nebo nažloutlých vajec. Na vejcích sedí pouze samice po dobu 16-18 dní, zatímco samec jí přináší potravu. Mláďata krmí oba rodiče přibližně 3-4 týdny.

Ochrana:

V České republice je dudek chocholatý klasifikován jako ohrožený druh a je zvláště chráněn zákonem. Jeho populace v minulosti výrazně poklesla, především kvůli změnám v krajině – intenzifikaci zemědělství, úbytku pastvin, používání pesticidů (což snižuje dostupnost potravy) a mizení starých stromů s dutinami vhodnými pro hnízdění. V posledních letech se díky ochranářským opatřením a možná i vlivem teplejšího klimatu zdá, že jeho stavy mírně narůstají a rozšiřuje i svůj areál výskytu. Globálně (podle IUCN) je však stále hodnocen jako „málo dotčený“ (Least Concern).

Zajímavosti:

Dudek je ptákem zmiňovaným již v Bibli a Koránu. V různých kulturách byl považován za symbol moudrosti, ale někdy i hlouposti či nečistoty (kvůli zápachu z hnízda). Jeho nezaměnitelný vzhled a zajímavé chování z něj činí jednoho z nejatraktivnějších ptáků evropské přírody.

Ekologie

Hnízdí vzácně v otevřené krajině s porosty vrb a na lukách v květnu až červenci, 1 – 2x ročně. Hnízdo je mírně vystlané a bývá v dutinách stromů. Snáší 6 – 7 šedých, jemně tečkovaných vajec, na vejcích sedí jen samice asi 16 dnů, mláďata krmí oba rodiče asi 4 týdny, po vylétnutí rodiče mladé ještě týden dokrmují. Potrava: především hmyz Dudek chocholatý je tažný pták, ze zimovišť v Africe přilétá v dubnu a odlétá v září až říjnu.
 

Rozšíření

Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie), Východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny), Etiopská oblast (Afrika od Sahary k jihu), Orientální oblast (jižní Asie). V záři táhne jednotlivě nebo v malých skupinkách do východní Afriky.
 

Význam

V Červeném seznamu ČR je zařazen do kategorie EN – ohrožený druh.
 

Výskyt v ČR

Ještě v 19. století u nás hnízdil dudek pravidelně, i když ne příliš hojně. V minulém století se stavy začaly snižovat, do 50. let byl početnější ještě na jižní Moravě, v Polabí, na Benešovsku a na hrázích jihočeských rybníků. V následujícím desetiletí však téměř úplně vymizel. V současnosti hnízdí vzácně v teplejších oblastech v nížinách a pahorkatinách, na horách vystupuje max. do 700 m. n. m., vyjímku tvoří Hrubý Jeseník, kde byl zjištěn ve výšce 826 m. n. m. V letech 2001-03 se početnost u nás odhadovala na 70-140 párů. Evropská populace je poměrně vysoká (téměř 900 tisíc párů) a zdá se být stabilní.
 

Další obsah k tomuto druhu

Mohlo by vás zajímat

Pěnice hnědokřídlá
Pěnice hnědokřídlá

Abstrakt: Pěnice hnědokřídlá (Sylvia curruca) je malý, dálkově migrující pěvec z čeledi pěnicovitých (Sylviidae), s rozsáhlým palearktickým areálem rozšíření. Tento článek poskytuje syntetický…

U krmítek MNV
U krmítek MNV

Strakapoud velký (Dendrocopos major) má silný zobák, pevné prsty a tuhý ocas poskytující oporu při šplhání. Na černobílém těle vyniká červené podocasí, samci…

Podvečer s motákama
Podvečer s motákama

Podvečer jsem se vypravil k viniční trati Podsedky katastr Hrušky a nepřekvapili mě motáci. Jak pilich tak pochop…

Zajímavosti a Tajemství Naší Avifauny
Zajímavosti a Tajemství Naší Avifauny

Svět ptáků, naší avifauny, je nekonečným zdrojem úžasu, krásy a fascinujících tajemství. Tito opeření obyvatelé naší planety, od nejmenšího králíčka obecného po majestátního…

Podzimní pozorování
Podzimní pozorování

Strakapoud prostřední (Dendrocoptes medius) je šplhavec s červeným temenem, světlou tváří, černobílými křídly a jemně čárkovanými boky. Spodní část břicha má narůžovělou. Jeho…

Krásné sobotní ráno
Krásné sobotní ráno

Červenka obecná (Erithacus rubecula) má oranžovou tvář a hruď, hnědavá záda a světlou spodinu. Velké tmavé oči jí pomáhají orientovat se také ve…

Obora soutok
Obora soutok

Dlouhý ocas a drobné kulaté tělo patří k nejvýraznějším znakům mlynaříka dlouhoocasého (Aegithalos caudatus). Bílé, černé a narůžovělé opeření se může mezi jednotlivými…

Ledňáček říční na Tvrdonském šutráku
Ledňáček říční na Tvrdonském šutráku

Ledňáček říční (Alcedo atthis) patří mezi nejcharakterističtější druhy evropských vodních biotopů. Dne 28. září 2026 byl jeho výskyt zaznamenán na lokalitě Tvrdonský šutrák…