Praktický návod · Dudek chocholatý (Upupa epops)
Budka pro dudka: od výběru místa po první hnízdění
Dudek s roztaženou chocholkou a černobílými křídly vypadá jako návštěvník z exotických krajů. Přesto patří do naší přírody. Když v pestré krajině chybějí vhodné dutiny, může mu dobře navržená budka pomoci. Musí však nabídnout dostatek prostoru, sucho, bezpečný přístup a klid. Stejně důležité je okolí, ve kterém najde potravu pro sebe i mláďata.
Nejdříve několik slov o dudkovi
Dudek chocholatý je nezaměnitelný pták s dlouhým zahnutým zobákem, rezavohnědým tělem a výraznými černobílými křídly. Chocholku nemá neustále rozevřenou; často ji drží složenou. Na jaře jej může prozradit opakované měkké „du-du-du“, které se nese překvapivě daleko.
Potravu hledá hlavně na zemi a zobákem prohledává půdu či nízkou vegetaci. Vyhovuje mu mozaika sadů, pastvin, řídkých porostů a otevřených ploch s dostupným hmyzem. Dlouhá souvislá hustá tráva mu přístup k potravě ztěžuje. Krátce spasené či postupně sečené plochy proto mají význam, stejně jako místa bez hustého drnu.
Hnízdí v dutinách stromů, ve stavbách a dalších vhodných úkrytech. Prostorná budka může chybějící dutinu doplnit, ale nenahradí celý biotop. Ve starém sadu se zachovanými dutinami může být cennější vhodná péče o okolí než vyvěšení dalších deseti budek.
Má budka smysl právě u vás?
Dobrá výchozí situace
V okolí jsou pozorovaní dudci, pestré sady či pastviny, dostupná potrava a klidné místo pro bezpečné upevnění budky. Výhodou je možnost dohlížet na stav konstrukce z odstupu a na podzim ji udržovat.
Nejdříve upravte podmínky
Samotná budka příliš nepomůže v místě bez potravy, v rozpáleném koutě, u frekventované terasy nebo na snadné trase koček. Nevhodné stanoviště je důvod hledat jiné umístění, ne jen zvýšit počet budek.
Pokud připravujete podporu na pravidelném hnízdišti, domluvte se s místními ornitology. Do obsazené dutiny během sezóny nezasahujte a při práci na budově neměňte přístup ptáků k hnízdu.
Varianta B: venkovní budka na strom nebo na sloupky
Vodorovnou budku lze vyrobit také jako samostatně stojící venkovní úkryt, podobný budce na přiloženém referenčním obrázku. Níže uvedená úprava vychází ze stejného rozměrového korpusu jako krytá varianta. Přidává však samostatnou šikmou vodotěsnou střechu, odolnější povrch a jiné kotvení. Nestačí původní plochou desku jednou natřít a budku nechat na dešti.
Referenční fotografie ukazuje princip nízké montáže na kmen. Z obrázku nelze určit vnitřní rozměry, bezpečnost kotvení ani odolnost střechy. Proto pro výrobu používáme zdejší rozpis dílů a následující vlastní schémata.
Co zůstává stejné
- Vnitřní prostor 500 × 250 × 350 mm a 20mm tloušťka hlavních dílů.
- Vlet kolem 52 mm, posunutý ke straně dlouhé přední stěny.
- Servisní bočnice na horních pantech s dorazy a dvojitě zajištěnou západkou.
- Odvodňovací otvory ve dně, hrubý vnitřní povrch a tenká suchá podestýlka.
Další díly pro venkovní střechu
| Díl | Počet a rozměr | Účel |
|---|---|---|
| Horní šikmá deska | 1 × 660 × 460 × 20 mm | Šířka 660 mm podél dlouhé čelní stěny; hloubka po spádu 460 mm. |
| Klínové nosné latě | 2 kusy, délka 350 mm, šířka cca 30 mm; výška vpředu 20 a vzadu 80 mm | Spád přibližně 10° dopředu. |
| Hydroizolace | Jeden souvislý kus podle přesného obalení desky | Např. střešní EPDM; přesah pro založení na spodní stranu. |
| Montážní latě a kotvení | Podle stromu nebo sloupkové konstrukce | Přenést hmotnost bez zatížení servisní bočnice. |
Uvedený přídavný střešní modul je vlastní konstrukční doplněk pro tento článek. Rozpis platí pro hlavní korpus popsaný níže. Horní deska se při rozložení předsadí především dopředu, aby voda nepadala přímo na vstup; i po stranách musí zůstat přesah.
Výroba venkovní úpravy
- Nejdříve dokončete pevný základní korpus. Původní deska 600 × 350 mm zůstává nahoře a uzavírá hnízdní prostor. Ověřte, že se servisní bočnice volně otevírá.
- Vyrobte dvě stejné klínové latě. Spád vede v krátkém směru budky, od zadní stěny k přední. Obě latě musí mít shodný sklon, jinak se horní deska zkroutí.
- Klíny připevněte k hornímu krytu. Zvolte délku vrutů tak, aby nikde nepronikly do hnízdní dutiny. Předvrtejte a rozložte spoje do zdravého dřeva.
- Na klíny přišroubujte horní střešní desku. Rozmístěte ji s větším přesahem před vlet. Celou sestavu zkontrolujte proti kývání a působení větru.
- Střechu překryjte souvislou hydroizolací. Postupujte podle pokynů výrobce materiálu. Přehyby a upevnění směřujte na spodní stranu, nikoli do horní plochy, po níž teče voda. Netvořte kapsy, v nichž by voda stála.
- Vnější dřevo ošetřete vhodným přípravkem. Pouze zvenčí, netoxickým prostředkem určeným pro dané použití, a s dostatečným předstihem před instalací. Vnitřek ponechte nenatřený. Tmavý nátěr na plném slunci není výhodou: zvyšuje přehřívání.
- Proveďte zkoušku prázdné budky. Před instalací opatrně polijte střechu, zkontrolujte spáry a vnitřek nechte dokonale vyschnout. Vlet samotný nesmí být vystaven přímo hnanému dešti.
Možnost 1: na strom
Vyberte zdravý, stabilní strom na vhodné klidné lokalitě. Švýcarský přírodní park Pfyn-Finges doporučuje jako jednu z možností venkovní montáž přibližně 1,5 m nad zemí se šikmou střechou. Nejde o závaznou univerzální výšku: u konkrétního místa má přednost bezpečí, místní zkušenost a možnost péče.
Budku připevněte přes pevné montážní latě a distanční prvky, aby neležela celou plochou na vlhké kůře. Hmotnost musí nést zadní pevná stěna a její spojení s korpusem. Kotvení nesmí procházet servisní bočnicí ani znemožnit její otevření. Úvazy kolem kmene pravidelně kontrolujte a upravujte podle růstu; nepoužívejte tenký škrtící drát.
Kmen je zároveň přístupovou cestou pro predátory. Není proto pravda, že umístění na strom automaticky znamená bezpečí. Zvažte odborně navrženou ochranu kmene i okolní větve a předměty, které by ji mohly obejít. Nepoužívejte ostnaté či ostré improvizace.
Možnost 2: nad zemí na kůlech nebo sloupcích
Budka může stát na samostatné pevné konstrukci v sadu nebo na kraji pastviny. Nepokládejte ji přímo na půdu. Potřebuje suché dno, bezpečný přílet a ochranu proti šplhajícím živočichům. Dřevěné kůly bez ochrany bývají pro kočku či kunu snadno přístupné.
Pro tento těžší rozměrný korpus je praktická dvojice nosných sloupků s příčníky a ztužením. Konkrétní průřez, založení a kotvení volte podle půdy, hmotnosti a zatížení větrem; univerzální délka zaražení do měkké půdy nezaručuje stabilitu. Konstrukce nesmí spadnout ani při zatlačení na bok prázdné budky.
Na všechny dostupné podpěry lze použít vhodné hladké ochranné kryty s bezpečně založenými hranami. Jejich funkci však mohou zrušit šikmé vzpěry, plot, vysoká hromada dřeva nebo blízká větev. Ztužení navrhněte tak, aby nevytvářelo obchvat ochrany. Výšku vstupu a skutečnou účinnost ochrany je vhodné probrat s místními ornitology.
Kam venkovní budku nedávat
- Na celodenní úpal, zejména bez stínu nad střechou.
- Do mokré sníženiny, kam při přívalovém dešti nateče voda.
- Vedle krmného místa pro kočky, hromady dřeva nebo snadno překonatelného plotu.
- K cestě, kde budou lidé pravidelně zastavovat těsně u vletu.
- Na slabý, odumírající strom nebo vratké sloupky.
Původní krytou variantu a tuto venkovní úpravu odlišujte při nákupu materiálu i při stavbě. Pokud venkovní střechu a bezpečné kotvení nedokážete zajistit, je lepší použít hotový odborný venkovní model nebo vybrat jiné místo. Žádné provedení neznamená jistotu obsazení dudkem.
Podklady k umístění: Naturpark Pfyn-Finges a ČSO: vyvěšení budky. Rozměrový doplněk a schémata: vlastní návrh, bez tvrzení o provozním otestování konkrétního kusu.
Varianta A – základní korpus: rozměry a sestavení
Některé české přehledy doporučují vysoké budky s větším vletem, jiné odborné projekty používají vodorovné komory s menším otvorem. Rozměry z různých modelů nelze bezmyšlenkovitě kombinovat. Zde zůstáváme u jedné vodorovné varianty s vletem 52 mm, odpovídajícím přibližně 51–52mm otvorům používaným v plánu LBV. Údaj „51–52 cm“ na jedné webové stránce LBV je zjevná chyba jednotky: samotný výkres i nástroj uvádějí milimetry.
| Parametr | Rozměr tohoto návodu |
|---|---|
| Vnitřní délka × hloubka × výška | 500 × 250 × 350 mm |
| Tloušťka všech hlavních dílů | 20 mm |
| Vnější půdorys těla | 540 × 290 mm |
| Celková výška včetně dna a střechy | 390 mm |
| Vletový otvor | Kruhový, hotový průměr 52 mm |
| Poloha středu vletu v přední desce | 130 mm od levého vnějšího kraje, 120 mm od horní hrany |
| Střed vletu nad horní plochou dna | 230 mm před vložením podestýlky |
| Základní podestýlka | Přibližně 20–30 mm suché hrubší dřevní drti či jemnější kůry |
| Přístup pro údržbu | Levá krátká bočnice na pantech, zajištěná západkou |
Materiál a nářadí
Použijte suché, zdravé masivní dřevo, například smrk nebo modřín. Běžná 20mm prkna mohou být slepená do potřebné šířky vhodným spojem, ale pro začátečníka je jednodušší nechat díly připravit v truhlářství. Nezaměňujte skutečnou tloušťku 20 mm za obchodní jmenovitou hodnotu: při změně tloušťky se musí přepočítat návazné rozměry.
- Vruty do dřeva přibližně 4 × 45 až 4 × 50 mm pro pevné spoje; délku ověřte podle konkrétního spoje.
- Dva menší odolné panty a uzavíratelná západka pro servisní bočnici.
- Dřevěné dorazy bočnice, montážní latě a kotvení odpovídající nosné konstrukci.
- Vrtačka, vrtáky pro předvrtání, vykružovací pila či Forstnerův vrták, pilka, úhelník, metr a svěrky.
- Brusný papír pro odstranění třísek; vnitřek nevybrušujte do sklovité hladkosti.
- Suchá dřevní drť nebo nenapuštěná kůra pro podestýlku, bez dlouhých vláken a chemických příměsí.
Nepoužívejte ztrouchnivělé desky, dřevotřísku ani neznámé chemicky ošetřené zbytky. U dřeva z palet nemusí být jeho předchozí použití bezpečně známé. Vnitřek této varianty ponecháme nenatřený; stínění a poloha vletu zajistí tlumené světlo. Některé odborné modely sice používají tmavý netoxický nátěr, není však důvod improvizovat s rozpouštědlovým přípravkem.
Rozpis dílů pro 20mm dřevo
| Díl | Počet | Hotový rozměr v mm | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Přední dlouhá stěna | 1 | 540 × 350 | Obsahuje vlet. |
| Zadní dlouhá stěna | 1 | 540 × 350 | Pro montážní latě. |
| Pravá pevná bočnice | 1 | 250 × 350 | Mezi přední a zadní stěnou. |
| Levá servisní bočnice | 1 | 248 × 348 | V otvoru 250 × 350 mm; celková vůle 2 mm v každém směru. |
| Dno | 1 | 540 × 290 | Pod celým obvodem stěn. |
| Horní krycí deska / střecha | 1 | 600 × 350 | Přesahy přibližně 30 mm na všech stranách. |
| Dorazy bočnice | Dle konstrukce | Např. lišty 15 × 15 mm | Zevnitř, pouze u servisního otvoru. |
Rozměry jsou čisté rozměry dílů po řezání. Při rozmístění na prkno připočtěte šířku pilového řezu. Dno a krycí deska jsou v tomto návrhu vnějšími díly pod a nad stěnami. Nejde o univerzální pravidlo pro jiné budky: právě způsob spojení určuje výslednou velikost dutiny.
Výroba krok za krokem
1. Připravte díly a sestavte je nasucho
Každý díl označte tužkou. Zkontrolujte kolmost, rovinnost a délky. Složte dlouhé stěny s pravou bočnicí na dno bez vrutů a ověřte, že dutina mezi krátkými stěnami vychází přibližně 500 mm dlouhá a mezi dlouhými stěnami 250 mm hluboká. Servisní bočnici zatím nešroubujte napevno.
2. Vyvrtejte vlet do přední stěny
Střed vyznačte 130 mm od levého kraje a 120 mm od horní hrany. Výsledkem je střed 230 mm nad horní plochou dna. Hotový otvor má mít přibližně 52 mm. Při použití 51mm nástroje lze hranu mírně začistit na požadovanou velikost. Desku při vrtání podložte a upněte, aby se při průchodu nástroje nevytrhávala vlákna.
Okraj zbavte ostrých třísek. Nezvětšujte otvor libovolně „pro jistotu“. Změna může ovlivnit konkurenci jiných druhů i bezpečnost. Před vlet nepřidávejte běžné vyčnívající bidélko; pro přichycení postačí drsné dřevo kolem vstupu.
3. Připravte odvodnění a mírné větrání
Do dna vyvrtejte čtyři malé odtokové otvory přibližně 5 mm, například poblíž rohů, ale mimo linie vrutů. I krytá budka potřebuje možnost odvodu náhodné vlhkosti. Otvory začistěte. V horní části pevné bočnice lze přidat několik malých větracích otvorů, chráněných přesahem a okolním přístřeškem. Z budky nedělejte průvanový tunel.
Vnitřní stěnu pod vletem ponechte hrubou; velmi hladkou desku zdrsněte mělkými příčnými rýhami. Žádné ostré šrouby, drátky ani síťovina nesmějí zasahovat do dutiny.
4. Spojte pevný korpus
Nejdříve spojte pravou bočnici s dlouhými stěnami. Předvrtejte otvory proti rozštípnutí a sledujte, aby vruty nevybočovaly dovnitř. Přiložte dno pod celou sestavu a pevně jej přišroubujte do hran stěn na více místech. Nespoléhejte na lepidlo ani na dva vruty nesoucí celou budku.
Průběžně kontrolujte úhelníkem rohy. Korpus musí zůstat pevný i při otevřené servisní bočnici. U širších lepených desek počítejte s prací dřeva a nepřetahujte spoj tak, že materiál praskne.
5. Namontujte krycí desku a otevírání
Horní kryt umístěte s přibližně 30mm přesahem na všech stranách. Připevněte jej k pevným stěnám, nikoli k servisní bočnici. Tu zavěste na dva panty při její horní hraně tak, aby se vyklápěla ven. Panty musí držet ve zdravém dřevě, ne pouze v tenké hraně bez dostatečného záběru.
Zevnitř přidejte dorazy bránící zatlačení bočnice do dutiny. Na spodním okraji použijte západku s dodatečným zajištěním, například závlačkou či šroubem. Vyzkoušejte několikrát otevření i zavření. Bočnice se nesmí samovolně odklopit ani při zatřesení, přesto musí jít po sezóně bezpečně uvolnit.
6. Dokončete vstupní část
Prodloužení vstupního kanálu lze vytvořit přídavnou dřevěnou deskou se souosým otvorem. Případná další 20mm vrstva zvětší tloušťku čelního průchodu ze 20 na 40 mm. Hrany musí zůstat hladké a otvor průchozí. Vstupní nástavec ale není samostatnou zárukou ochrany proti kuně nebo kočce.
Při montáži za stěnu kůlny musí vlet budky a otvor ve stěně přesně navazovat. Dutinu mezi nimi uzavřete pevným krátkým dřevěným tunelem bez škvír a trčících hřebíků. Dudek musí mít přímý přístup ven; nesmí omylem zaletovat do interiéru budovy.
7. Vložte podestýlku a proveďte závěrečnou kontrolu
Na dno, zejména do vzdálenější hnízdní části, rozprostřete přibližně 2–3 cm suché drti nebo vhodné kůry. Nepoužívejte vatu, provázky, textil, aromatické směsi ani prašnou chemicky ošetřenou podestýlku. Dutinu neplňte senem až ke vletu. Příliš vysoká vrstva snižuje bezpečnou vzdálenost mezi mláďaty a otvorem.
Zkontrolujte všechny spoje hmatem i pohledem. Ověřte průchodnost vletu, pevnost dna, funkci západky a možnost údržby. Při montáži na místo počítejte s hmotností budky a namáháním větrem; vyberte nosnou konstrukci a odpovídající kotvení.
Umístění rozhoduje stejně jako výroba
Dudek může přijímat nízko položené dutiny. To ale neznamená, že je bezpečné položit budku na zem vedle plotu. Výšku volte podle stanoviště, bezpečnosti a odborné zkušenosti. Švýcarské doporučení pro budovy uvádí například umístění přibližně do 1,5 m; některé specializované projekty využívají ještě nižší vstupy. Neexistuje jediné číslo vhodné pro každý sad.
Pro náš model je praktická suchá kůlna u vhodné potravní plochy, se vstupem přímo ven a s přístupem k servisní bočnici zevnitř. Uvnitř nesmějí být výpary chemikálií, kouř, extrémní teplo nebo provoz ohrožující budku. Budka nemá viset na dveřích, které budou lidé během hnízdění pravidelně otevírat.
Vlet chraňte před převládajícím deštěm a dlouhým přímým osluněním. Východ či jihovýchod mohou být výhodné, důležitější je však skutečné mikroklima. Polední slunce na rozpálené stěně může být horší než jiná světová strana. Příletová trasa má být volná, bez hustého houští bezprostředně před otvorem a bez skleněné překážky.
Budku upevněte tak, aby se nekývala a nemohla spadnout. Na živém stromě nepoužívejte škrtící úvazek, který bude zarůstat do kmene. Pokud nemáte bezpečné kryté místo, zvolte hotový venkovní plán, například od LBV, místo pouhého obalení tohoto korpusu neprodyšnou fólií.
Ochrana před predátory a vyrušováním
Česká případová zkušenost ze Slezska popisuje ztrátu přístupné dutiny pravděpodobnou predací a následnou instalaci chráněné budky ve stavbě. Je to připomínka, že nízká poloha musí být spojena s promyšleným zabezpečením. Neumísťujte budku nad snadno dostupnou polici, vedle šplhatelného předmětu nebo na kočičí odpočívadlo.
Mechanické řešení může zahrnovat ochranu přístupové cesty, vhodný vstupní průchod a bezpečné uzavření servisního dílu. Přesné provedení je třeba posoudit na místě. Ostré hroty, pasti, jedy a improvizované dráty do okolí budky nepatří.
Okolí budky: dostupný hmyz a pestrá mozaika
Ponechte část sadu či louky s nízkou vegetací, jinou část s vyšším porostem pro hmyz. Seč provádějte postupně, nikoli na celé ploše najednou. Vhodně vedená pastva, staré ovocné stromy, drobné krajinné prvky a omezení pesticidů mají dlouhodobý význam. Neodstraňujte bezpečné staré dutinové stromy jen proto, že nyní visí nová budka.
Na dudka nespoléhejte jako na náhradu všech opatření proti škůdcům. Je součástí ekosystému, nikoli objednanou službou. Čistá dutina bez potravy v okolí může zůstat neobsazená i několik let. Rozumnější než každé jaro přemisťovat budku je vyhodnotit místo a sledovat celkovou vhodnost prostředí.
Kdy budku připravit a jak poznat obsazení
Budku vyrobte s předstihem, například přes podzim a zimu, a nainstalujte před jarním návratem ptáků. V místě se známým výskytem se řiďte místní zkušeností. Pozdní zásahy těsně u již používané dutiny mohou ptáky rušit, proto mají přednost práce mimo obsazené hnízdiště.
Opakované přílety s potravou a pobyt ptáků u vletu mohou ukazovat na hnízdění. Samotné ozývání samce nebo jedno nahlédnutí do budky však úspěšné rozmnožování nedokazuje. Stačí pozorování z větší vzdálenosti; nepotřebujete slyšet mláďata po přiložení ucha ke stěně.
Pozorování můžete zapsat do Avif. Přesnou polohu obsazené budky veřejně nešiřte, pokud by to přivedlo návštěvníky přímo k hnízdu. Odborné sledování a kroužkování přenechte oprávněným lidem.
Podzimní údržba
- Nejdříve ověřte neobsazenost. Neřiďte se jen kalendářním datem. Při přítomnosti ptáků či jiné chráněné fauny postup konzultujte.
- Otevřete servisní bočnici. Použijte rukavice a nevířete prach do obličeje.
- Odstraňte nadbytečný materiál. Mechanicky očistěte dutinu; zvlášť důležitá je výška vrstvy pod vletem.
- Nepoužívejte insekticidy ani parfémované dezinfekce. Materiál po případném mytí nechte dokonale vyschnout.
- Zkontrolujte dno, panty, střechu a kotvení. Hledejte měkké dřevo, praskliny a uvolněné vruty.
- Obnovte tenkou suchou podestýlku. Uzavřete a zajistěte bočnici, zapište datum a opravy.
Praktická péče nekončí výrobou. I pěkná budka může po letech zvlhnout nebo se uvolnit. Při více budkách pomůže jednoduché číslování a záznam o kontrole.
Časté chyby a jejich náprava
| Chyba | Proč vadí | Lepší postup |
|---|---|---|
| Záměna vnitřních a vnějších rozměrů | Dutina vyjde menší a díly nenavazují. | Držet se jedné tloušťky a způsobu překrytí stěn. |
| Otvor uprostřed dlouhé stěny | Chybí vzdálenější klidná část dutiny. | V tomto návrhu dodržet boční posunutí. |
| Plochý kryt vystavený dešti | Navlhnutí a zatékání. | Tento model pod střechu; pro otevřený terén venkovní konstrukci. |
| Příliš velká výstelka | Zmenší se výška mezi mláďaty a vletem. | Tenká vrstva a pravidelná mimosezónní údržba. |
| Budka u koček nebo rušné terasy | Predace a rušení. | Vybrat jiné místo a vyřešit přístupové cesty. |
| Kontrola během hnízdění | Může narušit péči o snůšku a mláďata. | Pozorovat z odstupu, údržbu nechat na období bez obsazení. |
Otázky, které napadnou při výrobě
Musím dodržet právě tento otvor?
U tohoto modelu ano: držte se hotového průměru kolem 52 mm. Existují jiné budky s většími otvory, ale mění se celá konstrukce a její použití. Rozšíření vstupu není univerzálním způsobem, jak zvýšit šanci na obsazení.
Proč nedát budku vysoko jako sýkorník?
Dudek umí využít nízké dutiny a některé specializované projekty s tím záměrně pracují. Výška ale nemá přednost před bezpečím. V místě s kočkami může nízké nechráněné umístění způsobit více škody než užitku.
Co když ji obsadí jiný pták?
Obsazené hnízdo nelikvidujte kvůli původně plánovanému druhu. Neúspěch při získání dudka není důvodem k rušení jiného hnízdění. Po sezóně lze s odborníkem upravit nabídku budek v okolí.
Jak dlouho čekat?
Obsazení nelze slíbit. Rozhoduje výskyt dudků, potrava, bezpečí i nabídka jiných dutin. Pokud se nic neděje, nejprve vyhodnoťte prostředí a konstrukci; nepřidávejte lákadla a nevyvolávejte ptáky hlasem.
Seznam před instalací
- Rozměry odpovídají 20mm materiálu a díly pevně drží.
- Vlet je hladký, průchozí a bez vyčnívajícího bidélka.
- Uvnitř nejsou ostré špičky, vlákna ani nevhodné nátěry.
- Servisní bočnice má dorazy a spolehlivé zajištění.
- Vybrané místo je suché, nepřehřívá se a nabízí bezpečný přílet.
- Jsou promyšlené přístupy predátorů a budoucí podzimní údržba.
- V okolí je vhodná potravní plocha a lidé mohou ptákům dopřát klid.
Dudek v atlasu a jeho hlas
Dudek chocholatý – atlasové heslo · Hlasy ptáků
Otevřít hlas dudka (MP3). Nahrávka slouží k domácímu poznávání.
