Jespák bojovný (Calidris pugnax)

1. Zařazení

• Řád: Dlouhokřídlí (Charadriiformes)
• Čeleď: Slukovití (Scolopacidae)
• Rod: Jespák (Calidris) – dříve řazen do samostatného rodu Philomachus
• Druh: Jespák bojovný (Calidris pugnax)
  • Poznámka: Samice jespáka bojovného se někdy označuje anglickým termínem „Reeve“.

2. Popis a Rozpoznávací Znaky

Jespák bojovný je středně velký bahňák, charakteristický výrazným pohlavním dimorfismem (rozdíly mezi pohlavími) a sezónní proměnlivostí, zejména u samců. Velikostně se samec pohybuje mezi 25–32 cm, samice je znatelně menší, 20–26 cm.

• Samec (svatební šat – jaro/léto): Je naprosto nezaměnitelný a extrémně variabilní. Vyniká mohutným, nafukovacím límcem („čelenkou“) kolem krku a často i vztyčitelnými péřovými „oušky“ na hlavě. Barva a vzor těchto ozdob jsou u každého jedince jiné – mohou být černé, bílé, rezavé, hnědé, žlutohnědé, s proužky, skvrnami nebo jednobarevné. Neopeřená kůže na obličeji bývá žlutavá až oranžová, pokrytá bradavičkami. Barva nohou je také proměnlivá (žlutá, oranžová, zelenavá, růžová).
• Samice (svatební i prostý šat): Je mnohem menší a nenápadnější. Svrchu je šedohnědá s tmavšími středy per (šupinovitý vzhled), spodina je bělavá s proměnlivým tmavším skvrněním na hrudi. Nohy jsou barevně variabilní jako u samců.
• Prostý šat (mimo hnízdění – podzim/zima): Obě pohlaví se podobají samici, jsou převážně šedohnědá shora a bělavá zespodu. Samec je stále zřetelně větší. Mají charakteristický šupinovitý vzor na hřbetě a krovkách. Zobák je středně dlouhý, u špičky mírně dolů zahnutý.
• Mladý pták: Podobá se dospělým v prostém šatu, ale má výraznější žlutohnědý (rezavý) nádech, zejména na hlavě a hrudi, a velmi úhledný, kontrastní šupinovitý vzor na zádech.
• Hlas: Mimo tokaniště je převážně tichý. Během toku nebo v letu vydává tlumené zvuky nebo krátké „tu-vit“.

3. Výskyt a Habitat

• Rozšíření: Hnízdí v severní Eurasii, od Velké Británie a Skandinávie přes Sibiř až po Čukotku.
• Migrace: Je dálkovým migrantem. Evropské a západosibiřské populace zimují převážně v Africe jižně od Sahary. Východnější populace zimují v jižní Asii (např. Indie). Migruje na široké frontě přes pevninu.
• Načasování tahu (aktuální k 9. dubnu 2025): Právě v tomto období (začátek dubna) začíná hlavní jarní tah jespáků bojovných přes střední Evropu, včetně České republiky. Vrchol tahu nastává obvykle koncem dubna a v květnu. Podzimní tah probíhá od července do října.
• Habitat:
  • Hnízdní: Vlhké a podmáčené louky, pastviny, okraje rašelinišť, říční nivy a vlhká tundra v blízkosti vody.
  • Tah a zimoviště: Velmi rozmanitý – obnažená dna rybníků a nádrží, bahnité břehy řek a jezer, zaplavená pole, mokřady, laguny, slaniska, přílivové zóny u moře.

4. Chování – Tok a Společenskost

• Tok (Lekking): Jespák bojovný je proslulý svým unikátním systémem toku na tradičních místech, tzv. tokaništích (lecích). Samci se zde shromažďují a předvádějí samicím své nádherné límce a ouška. Provádějí složité rituály – úklony, výpady, nafukování límce, poskakování a ritualizované souboje. Existují různé typy samců:
  • Teritoriální samci: Mají tmavší límce, obsazují a brání malá územíčka na tokaništi.
  • Satelitní samci: Mají světlejší (často bílé) límce, nebrání teritorium, ale pohybují se kolem teritoriálních samců a snaží se také pářit se samicemi.
  • Faedeři (vzácní): Vypadají jako samice a využívají tohoto maskování k nepozorovanému přístupu k samicím.
• Potravní chování: Potravu sbírá za chůze z povrchu nebo pícháním do měkkého bahna či půdy.
• Společenskost: Mimo dobu hnízdění je velmi společenský, často tvoří hejna čítající desítky, stovky, na tahu a zimovištích i tisíce ptáků.

5. Rozmnožování

• Páření: Probíhá na tokaništích, samice si vybírají samce k páření. Jedná se o polygamní systém (samci i samice se mohou pářit s více partnery).
• Hnízdo: Samice staví dobře ukryté hnízdo na zemi – mělký důlek vystlaný suchou trávou, obvykle v hustší vegetaci.
• Snůška a péče: Klade 3–4 vejce. Veškerou péči – inkubaci (cca 20–23 dní) i vodění mláďat – zajišťuje výhradně samice. Mláďata jsou nekrmivá (prekociální), brzy po vylíhnutí opouštějí hnízdo a sama si hledají potravu.

6. Potrava

• Živí se převážně bezobratlými živočichy – hmyzem a jeho larvami (brouci, dvoukřídlí), červy, měkkýši, korýši a pavouky.
• Na tahu a zimovištích konzumuje ve větší míře i rostlinnou potravu, zejména semena trav a obilovin (např. rýže).

7. Výskyt v ČR

• Status: V současnosti je jespák bojovný v České republice běžným a početným protahujícím migrantem na jaře i na podzim.
• Lokality: Vyskytuje se po celé republice na vhodných lokalitách – především na rybnících (jižní Čechy, jižní Morava), přehradních nádržích, podmáčených polích a loukách.
• Historické hnízdění: Dříve (ještě v polovině 20. století) v ČR vzácně hnízdil na vlhkých loukách (např. v oblasti Královéhradecka). V důsledku meliorací (odvodnění) a intenzifikace zemědělství však jako hnízdící druh z ČR zcela vymizel.

8. Ochrana a Ohrožení

• Celosvětový status (IUCN): Málo dotčený (LC – Least Concern) – díky obrovskému areálu rozšíření a stále vysoké celkové početnosti.
• Evropský status: V mnoha zemích západní a střední Evropy však došlo k dramatickému poklesu nebo úplnému vymizení hnízdních populací.
• Hlavní hrozby: Ztráta hnízdních biotopů – odvodňování a přeměna vlhkých luk na ornou půdu, intenzifikace zemědělství (časné seče, hnojení). Ohrožení mohou představovat i změny na tahových cestách a zimovištích.
• Ochrana v ČR: Je chráněn zákonem jako všichni volně žijící ptáci, ale není zařazen do zvláště chráněných druhů (protože zde již nehnízdí). Jeho ochrana spočívá především v ochraně mokřadních biotopů, které využívá během tahu.

9. Zajímavosti

• Vědecké jméno pugnax znamená „bojovný“ a odkazuje na ritualizované souboje samců na tokaništích.
• Extrémní individuální variabilita svatebního šatu samců je v ptačí říši unikátní.
• Systém toku s různými samčími strategiemi je předmětem mnoha etologických studií.
• Skutečnost, že veškerou rodičovskou péči obstarává samice, je u bahňáků poměrně běžná, ale u takto výrazně dimorfního druhu je to zajímavý aspekt.

Závěr

Jespák bojovný je jedním z nejpozoruhodnějších bahňáků světa díky svému unikátnímu toku a neuvěřitelné rozmanitosti svatebního šatu samců. V České republice je dnes běžným migrantem, jehož pozorování na jaře a na podzim patří k vrcholům ornitologické sezóny na našich mokřadech. Jeho vymizení jako hnízdícího druhu je však smutnou připomínkou devastujícího dopadu změn krajiny, zejména odvodňování vlhkých luk, na biodiverzitu.