Od roku 2009 je zaznamenáván pravidelný výskyt na řece Svratce v Brně, kde se podařilo prokázat první hnízdění v roce 2011, a od té doby zde kach- ničky hnízdí i zimují pravidelně. V současné době existují na jižní Moravě tři mikropopulace kachniček, z nichž největší a jediná, která se úspěšně každoročně rozmnožuje, je ta brněnská.

Pozorování kachniček mandarínských je zajímavé během celého roku. Staří samci začínají přepelichávat do pestrého svatebního šatu někdy již během posledních srpnových dní, nejčastěji během září; mladí tohoroční samci během září a počátkem října. V té době můžeme pozorovat menší skupinky, kačeři začínají tokat a namlouvají si samice. V Číně je kachnička mandarínská symbolem věrnosti a ně- která pozorování z Brna naznačují, že stejní partneři spolu skutečně mohou hnízdit opakovaně po více let.

Během léta i podzimu můžeme zastihnout kachničky i dál od vody při sbírání spadlého ovoce (mirabelek) a žaludů. Za mírné zimy lze podél toku narazit jednak na větší skupiny, obsazující tradiční zimoviště, jednak na jednotlivé páry. Teprve se za- mrznutím velké části toku se ptáci sdruží do několika větších skupin, které využívají přikrmování od lidí. Podle průběhu zimy můžeme někdy již v únoru pozorovat páření, od poloviny března ptáci opouštějí zimoviště a období do konce dubna by se dalo nazvat dobou jarního neklidu – jednotlivé páry se potulují po okolí, můžeme je potkat u lesních potůčků, drobných jezírek a příležitostných mokřin, samice vyhledávají někdy za doprovodu samců, ně- kdy samy vhodné dutiny k hnízdění (prohlížejí ne- jen vhodné stromové dutiny, ale třeba i komíny na střechách domů – v Brně byly takto zaznamenány třeba při prohlížení komínů na Mendlově náměstí). V průběhu dubna a května zasedají samice na hníz- da a někdy již na přelomu dubna a května, častěji však ve druhé půli května, můžeme pozorovat prv- ní rodinky. Malá kachňata vyskakují ze stromových dutin stejně jako mláďata hoholů severních či mor- čáků velkých.

Zajímavá je rozdílnost chování jednotlivých ptáků. Zatímco část kačerů hlídá partnerku např. u hnízd- ní dutiny, ale poté přenechá výchovu kachňat pou- ze samici, jiní kačeři pomáhají s voděním kachňat, a to od pouze pasivního doprovodu skupiny až po vodění a např. zahřívání mláďat. V jednotlivých pří- padech vydrží rodinka spolu po celou dobu vodě- ní mláďat a kačer v jejich společnosti i přepelichá, zatímco jiní otcové během pelichání rodinu opus-  tí a  vytvoří klasické  „pánské“ kluby známé třeba i u kačerů kachen divokých. Individuální  chová- ní vykazují i samice. Zatímco některé by se mohly nazvat vzornými matkami a kachňata doprovázejí

na každém kroku, jiné kachny nechávají kachňata část dne zcela bez dozoru. Vzhledem k velikosti vylíhlých kachniček je významným prvkem mortality kromě špatného počasí hlavně predace, od dravých ryb přes norky americké a jiné drobné šelmy po vrány obecné. Velmi často tak můžete vidět kachnu či pár vodící pouze jedno či dvě kachňata. Během června a počátkem července kačeři přepelichávají do prostého šatu, kdy jsou velmi nenápadní a připomínají samice, v klidu přečkají léto a cyklus se opakuje. A kam tedy na kachničky vyrazit?

Kde kachničky pozorovat

Asi nejzajímavějším obdobím pro pozorování kachniček je květen a červen. Kačeři mají v té době ješ- tě pestrý svatební šat a objevují se první rodinky kachen s kachňaty. Pokud vyrazíte  na kachničky do Brna, ideální lokalitou pro pozorování je oblast Riviéry – mezi dálničním přivaděčem (49,1 km říč- ního toku) a jezem u koupaliště Riviéra (48,2 km). Můžete vystoupit na zastávce MHD Riviéra a projít kolem areálu koupaliště k řece, nebo využít zastávku Anthropos a vydat se dolů po proudu. Můžete zde narazit na jednotlivé kačery i skupinky, které zde budou trávit léto. V lokalitě některé páry hnízdí, takže při troše štěstí zastihnete kachnu s kachňaty, někdy doprovázenou i kačerem. Kachničky zde můžete zastihnout téměř celoročně, navíc se zde poměrně dobře hledají. Kromě kachniček zde na- razíte i na jiné druhy ptáků, jako je konipas horský, ledňáček říční, slípka zelenonohá, při prodloužení procházky k Pisáreckému jezu (50,2 km) to může být i skorec vodní. V zimě je oblast atraktivní pro kormorány velké,  morčáky  velké  a  příležitostně  i pro jiné druhy (hvízdák eurasijský, volavka popelavá, volavka bílá).se kachnám. Narazit na ně můžete na řadě míst na řece, jistotou zůstává oblast Riviéry, jezírko v Holedné, ale na menší skupinky se dá narazit třeba i na Brněnské přehradě – zpravidla v trojúhelníku mezi lodními zastávkami U kotvy, Osada a Rokle.Během září a října kačeři přepelichávají do svatebního šatu a začínají tokat. Větší část populace se přesouvá na řeku do města a na významu nabývá především lokalita městských částí Komín a Jun- drovoblast mezi Komínskou lávkou (52,7 km .

Druhým místem, kde máte velkou pravděpodob- nost, že nějakou kachničku uvidíte, je jezírko u di- vokých prasat v oboře Holedná v Brně-Kohoutovi- cích (zastávka Stará dálnice). Kachničky využívají jezírko velkou část roku, jeden pár zde poslední dva roky i hnízdil. Přes léto slouží jako místo pelichání pro větší počet ptáků.

V létě se kachničky stávají poměrně nenápadný- mi. Kačeři ztrácejí pestrý svatební šat a podobají zastávka MHD Svratecká) a Jundrovským mostem (51,9 km – zastávka Optátova). Kačírci v té době to- kají, prohánějí se a dvoří kachničkám. V listopadu a prosinci počty narůstají a dle průběhu zimy se kachničky více či méně sdružují do hejn. Komínská lávka je v posledních letech největším brněnským zimovištěm, můžete zde najednou pozorovat třeba i 35 kachniček. Musíte ovšem počítat s tím, že ptáci jsou značně mobilní a počty se i během jediného dne mění.

Kachničky zimují na několika lokalitách (celkem přes 50 jedinců), za zmínku stojí určitě i oblast lávky pro pěší na Poříčí (46,8 km, zastávka Poříčí). Během zimy se zde dá pozorovat někdy i přes 20 ptáků.

Pokud to máte do Brna daleko a chtěli byste kachničky mandarínské přesto pozorovat v průběhu celého roku, zkuste Podzámeckou zahradu v Kroměříži. Zdejší polovolný chov vznikl z potomků pů- vodního křídlovaného páru chovaného v místním zookoutku. Kachničky volně poletují po parku, ně- které hnízdí v budkách  zookoutku,  některé volně v dutinách stromů. Místní populace je vázána na přikrmování a řadu let se drží v areálu parku, aniž by pronikala do okolí (až na jednotlivé výlety např. na řeku Moravu). Mladé samice kachniček man- darínských se zpravidla snaží vyhnízdit co nejblíže místu, kde se vylíhly, což spolu se závislostí na při- krmování může být důvodem, proč se na této lokalitě nerozšířily dál.

Ať už vyrazíte na kachničky během kterékoliv části roku, počítejte s tím, že se jedná o poměrně skrytě žijící ptáky, kteří se rádi schovávají např. pod převislými břehy, v keřích, případně mohou posedávat i na stromech. Tento druh patří mezi nejhůře sčitatelné vrubozobé ptáky, kteří se sčítají při mezinárodním sčítání vodních ptáků v průběhu každého ledna. Když se je naučíte hledat, budete překvapeni, že na první pohled prázdná řeka hostí početnou ptačí komunitu.

1 2 ►

autor: Vladimír Mikule