Kopřivka obecná

Reklamy
Kompletní průvodce světem našich ptáků. Atlas s fotkami a zvuky, články o druzích a rady, jak přikrmovat. Informační web pro všechny přátele přírody NAŠI PTÁCI
Kopřivka obecná

Kopřivka obecná (Mareca strepera)

1. Úvod a systematické zařazení

Kopřivka obecná (Mareca strepera, dříve Anas strepera), známá také jako kachna kopřivka, je středně velký druh plovavé kachny z čeledi kachnovitých (Anatidae). Na rozdíl od mnoha jiných druhů kachen se samec ve svatebním šatu nevyznačuje pestrými barvami, ale spíše elegantním, i když nenápadným, šedavým zbarvením s jemnou kresbou. Přesto má své charakteristické znaky, jako je černá záď a bílé zrcátko v křídle, které je patrné u obou pohlaví. Kopřivka je dnes v České republice poměrně běžným a rozšířeným druhem, jehož početnost v posledních desetiletích výrazně vzrostla.

  • Řád: Vrubozobí (Anseriformes)
  • Čeleď: Kachnovití (Anatidae)
  • Podčeleď: Kachny (Anatinae)
  • Rod: Kachna (Mareca) – Rod Mareca byl nedávno obnoven pro skupinu kachen zahrnující hvízdáky a kopřivku, dříve řazené do rodu Anas.
  • Druh: Kopřivka obecná (Mareca strepera)

2. Popis a identifikace

Kopřivka obecná je o něco menší a štíhlejší než kachna divoká (délka těla 46–56 cm, rozpětí křídel 78–90 cm, hmotnost 650–1000 g). Má poměrně štíhlý krk a menší, kulatější hlavu než kachna divoká.

  • Samec (svatební šat – podzim až jaro): Působí celkově šedě. Tento dojem je způsoben velmi jemným šedobílým vlnkováním (vermikulací) na hrudi, bocích a části zad. Hlava je šedohnědá s jemným skvrněním, krk je světlejší. Velmi nápadným znakem je ostře ohraničená černá záď (svrchní a spodní krovky ocasní). Křídelní krovky jsou kaštanově hnědé a černé, vytvářející spolu s čistě bílým zrcátkem (tvořeným bílými loketními letkami) charakteristický tříbarevný vzor na složeném křídle (i když bílé zrcátko nemusí být vždy vidět u sedícího ptáka). Zobák je tmavě šedý. Nohy jsou oranžovožluté.
  • Samice: Je celkově hnědě skvrnitá, velmi podobná samici kachny divoké (Anas platyrhynchos). Rozlišovací znaky:
    • Zobák: Typicky má oranžové (nikoli olivově zelené nebo hnědé jako u k. divoké) boky s tmavým hřebenem a špičkou.
    • Zrcátko: I samice má bílé zrcátko, které je v letu velmi nápadné a odlišuje ji od samice k. divoké (která má zrcátko modrofialové). U sedící samice může být vidět bílý zadní okraj křídla.
    • Hlava a krk: Často působí štíhlejším dojmem, hlava je kulatější s mírně strmějším čelem.
    • Břicho: Může být bělejší než u samice k. divoké.
  • Samec (prostý šat – léto): Po letním přepeření se samec velmi podobá samici, ale obvykle si zachovává tmavší šedý zobák a někdy i náznak šedšího zbarvení těla a tmavší záď. Křídelní vzor zůstává stejný jako ve svatebním šatu.
  • Mladí ptáci: Podobají se samici, ale mohou být celkově matněji zbarvení.

Let: Let je rychlý a přímý. Bílé zrcátko je vynikajícím poznávacím znakem v letu u obou pohlaví a ve všech šatech. Odlišuje kopřivku od všech ostatních běžných plovavých kachen naší fauny.

3. Rozšíření a biotop

Kopřivka obecná má holarktický typ rozšíření, vyskytuje se v mírných pásmech Evropy, Asie a Severní Ameriky.

  • Hnízdní areál: Zahrnuje většinu Evropy (kromě nejsevernějších a nejjižnějších částí), rozsáhlé oblasti střední Asie a střední a západní část Severní Ameriky. V Evropě došlo v posledních desetiletích k výrazné expanzi areálu i nárůstu početnosti.
  • Zimoviště: Severnější populace jsou tažné. Evropské kopřivky zimují především v západní a jižní Evropě (včetně Britských ostrovů, Francie, Španělska), ve Středomoří, severní Africe a na Blízkém východě. Stále větší počet ptáků zimuje i ve střední Evropě, včetně České republiky. Populace z jižnějších částí areálu mohou být stálé nebo jen potulné.
  • Biotop: Obývá širokou škálu stojatých a pomalu tekoucích sladkých vod. Preferuje:
    • Rybníky (zejména větší, extenzivněji obhospodařované) s dobře vyvinutými litorálními porosty (rákos, orobinec, ostřice) a bohatou submerzní (ponořenou) vegetací.
    • Jezera, přehradní nádrže, slepá ramena řek, zatopené lomy.
    • Mělké bažiny a mokřady.
    • Důležitá je přítomnost klidných zón s dostatkem krytu a potravních zdrojů (vodní rostliny). Toleruje i mírně brakickou vodu.

4. Migrace

Status kopřivky je variabilní – od tažného druhu v severních částech areálu po částečně tažný nebo stálý druh v jižnějších oblastech.

  • Jarní tah: Probíhá od února do dubna. V tuto dobu (10. dubna 2025) probíhá naplno jarní tah a obsazování hnízdišť kopřivkami v České republice.
  • Podzimní tah: Hlavní tah probíhá od září do listopadu.
  • Status v ČR: V České republice je kopřivka obecná běžným protahujícím druhem, poměrně hojným hnízdícím druhem a stále častěji i zimujícím druhem.

5. Chování

  • Potravní chování: Je typickou plovavou kachnou. Potravu sbírá především na hladině nebo těsně pod ní procezováním vody a bahna zobákem (dabbling). Často ponořuje hlavu a krk, méně často panáčkuje (staví se na hlavu) než kachna divoká. Může se také pást na souši v blízkosti vody. Někdy byla pozorována při „kleptoparazitismu“ – krade potravu jiným vodním ptákům (např. lyskám).
  • Společenskost: Mimo hnízdní období se často zdržuje v párech nebo malých skupinkách, ale na zimovištích nebo během pelichání může tvořit i větší hejna. Bývá méně nápadná a plašší než kachna divoká.
  • Tok: Tok probíhá od podzimu do jara. Samec předvádí různé pózy, pohyby hlavou a krkem a hlasové projevy, aby upoutal samici. Páry se často tvoří již na zimovištích.

6. Potrava

Kopřivka obecná je převážně býložravá, více než většina ostatních plovavých kachen.

  • Hlavní složka: Zelené části vodních a pobřežních rostlin (listy, stonky), semena, oddenky. Preferuje ponořené rostliny jako jsou růžkatce, stolístky, rdesty, ale i řasy a rostliny rostoucí na březích (trávy, byliny).
  • Doplňková potrava: V menší míře konzumuje i živočišnou potravu, zejména v hnízdní době (samice před snůškou, mláďata). Jedná se o vodní hmyz a jeho larvy, korýše, měkkýše, pulce.
  • Způsob získávání potravy: Sbírá potravu z hladiny, procezuje vodu, ponořuje hlavu, pase se na vegetaci.

7. Hnízdění a rozmnožování

  • Hnízdění: Hnízdí jednou ročně, od dubna do června/července. Páry jsou sezónně monogamní.
  • Hnízdní místo: Na rozdíl od mnoha jiných kachen hnízdí často poměrně daleko od vody (desítky až stovky metrů), i když vždy v dosahu vodní plochy. Hnízdo je umístěno na zemi, velmi dobře ukryté v husté vegetaci (vysoká tráva, kopřivy, křoviny, na loukách, v polích s obilím nebo pícninami).
  • Hnízdo: Staví ho pouze samice. Jedná se o mělký důlek v zemi, vystlaný suchou trávou, listím a dalším rostlinným materiálem z okolí. Během snášení vajec samice postupně přidává tmavé prachové peří vytrhané z vlastní hrudi.
  • Snůška: Obvykle 8–12 (rozmezí 7–16) vajec. Vejce jsou hladká, oválná, krémově bílá až nažloutlá. Samice snáší jedno vejce denně.
  • Inkubace: Na vejcích sedí pouze samice po dobu 24–27 dní. Samec opouští samici krátce po začátku inkubace a sdružuje se s ostatními samci na společná shromaždiště k pelichání.
  • Péče o mláďata: Mláďata jsou prekociální a nidifugní. Krátce po vylíhnutí a oschnutí je samice odvádí k nejbližší vodní ploše, což může být i poměrně dlouhá a nebezpečná cesta. Mláďata si potravu hledají sama, samice je vodí, chrání a zahřívá. Letuschopnosti dosahují ve věku přibližně 7–8 týdnů.

8. Hlas

Hlasové projevy nejsou tak časté nebo hlasité jako u kachny divoké.

  • Samec: Během toku vydává hluboké, krátké, chrochtavé „errp“ a také vysoký, čistý hvizd.
  • Samice: Ozývá se kvákáním podobným samici kachny divoké, ale často je popisováno jako vyšší, rychlejší a monotónnější: „kvak-kvak-kvak…“ nebo „kek-kek-kek…“.

9. Status, ohrožení a ochrana

  • Globální status (IUCN): Díky velkému areálu rozšíření a početné, celkově rostoucí populaci je celosvětově hodnocena jako „málo dotčený“ druh (LC – Least Concern).
  • Evropský status: V Evropě je populace rovněž považována za zabezpečenou (Secure) a vykazuje dlouhodobě rostoucí trend.
  • Status v České republice: Kopřivka obecná patří v ČR mezi druhy, jejichž početnost v posledních cca 50-70 letech výrazně vzrostla. Z původně vzácného druhu se stala poměrně běžnou hnízdící kachnou. Není zařazena do Červeného seznamu ohrožených druhů. Je chráněna zákonem jako ostatní volně žijící ptáci. Podléhá mysliveckému hospodaření s dobou lovu.
  • Příčiny nárůstu početnosti: Přesné příčiny nejsou zcela objasněny, ale pravděpodobně se jedná o kombinaci faktorů:
    • Změny v prostředí: Eutrofizace vod a rozvoj vodní vegetace mohl vytvořit více vhodných potravních biotopů.
    • Klimatické změny: Mírnější zimy umožňují přezimování většího počtu ptáků ve střední Evropě.
    • Adaptabilita: Schopnost využívat různé typy mokřadních biotopů.
    • Snížení loveckého tlaku v minulosti?
  • Ohrožení: I přes současný příznivý stav může být lokálně ohrožena:
    • Ztrátou a degradací mokřadních biotopů (intenzifikace zemědělství, zástavba).
    • Nevhodným rybničním hospodařením (likvidace litorálních porostů).
    • Znečištěním vod.
    • Rušením na hnízdištích (i když hnízdí často dále od vody).
  • Ochrana: Současný stav nevyžaduje specifická ochranná opatření nad rámec obecné ochrany mokřadních ekosystémů a dodržování pravidel mysliveckého hospodaření. Důležité je zachování mozaiky vodních ploch s bohatými porosty a extenzivně využívaných břehových zón.

10. Výskyt v České republice

  • Status a načasování: Běžný protahující druh, poměrně hojný hnízdící druh (duben-červenec) a stále častější zimující host. V současné době (duben 2025) probíhá vrchol jarního tahu a obsazování hnízdišť.
  • Rozšíření: Vyskytuje se na vhodných lokalitách po většině území ČR, od nížin do podhůří. Nejhojnější je v oblastech s velkou koncentrací rybníků a dalších vodních ploch:
    • Jižní Morava: Rybniční soustavy (Lednické rybníky, Pohořelicko, Hodonínsko), nivy řek Dyje a Moravy. Břeclavsko patří mezi významné oblasti výskytu.
    • Jižní Čechy: Třeboňsko, Českobudějovicko, Písecko.
    • Polabí, Poodří, Českomoravská vrchovina (rybniční oblasti).

11. Zajímavosti

  • České jméno „kopřivka“ pravděpodobně nesouvisí s rostlinou kopřivou, ale mohlo vzniknout zkomolením staršího názvu nebo odkazovat na její „koprně“ šedé zbarvení (i když tato etymologie je nejistá). Anglické jméno „Gadwall“ je také nejasného původu.
  • Bílé zrcátko je unikátním znakem mezi běžnými evropskými plovavými kachnami a je viditelné i na velkou vzdálenost u letících ptáků.
  • Je považována za jednu z „nejtišších“ kachen, její hlasové projevy jsou méně časté a nápadné.

12. Závěr

Kopřivka obecná je zajímavým příkladem ptačího druhu, který v posledních desetiletích v České republice i v Evropě prosperuje. Její nenápadná, ale elegantní krása, zejména jemně prokresleného samce, a charakteristické bílé zrcátko ji činí rozpoznatelnou součástí našich mokřadních ekosystémů. Ačkoliv není tak pestře zbarvená jako jiné kachny, její úspěšný příběh a adaptabilita na různé typy vodních prostředí z ní dělají důležitý druh naší avifauny. Její další osud bude záviset na zachování kvality a rozmanitosti mokřadních biotopů, které jsou klíčové nejen pro ni, ale i pro mnoho dalších druhů volně žijících živočichů.

Reklamy
Reklamy