Krutihlav obecný (Jynx torquilla) v České republice – Tajemný obyvatel starých sadů a světlých lesů

Úvod

Krutihlav obecný (Jynx torquilla) představuje jednoho z nejunikátnějších a nejméně nápadných zástupců řádu šplhavců (Piciformes) a čeledi datlovitých (Picidae) v České republice i celé Evropě. Navzdory svému příbuzenství s datly a strakapoudy se od nich v mnoha ohledech liší – nesteská si sám dutiny, má měkký a slabý zobák, nenápadné kryptické zbarvení připomínající kůru stromů a především fascinující schopnost otáčet hlavu a krk téměř o 180 stupňů, což mu dalo i jeho české jméno. Tento zvláštní pták je specialistou na lov mravenců a jejich larev, které vybírá svým dlouhým lepkavým jazykem.

V České republice je krutihlav obecný tažným druhem, který k nám přilétá na jaře hnízdit a na podzim odlétá zimovat do subsaharské Afriky. Jeho výskyt je vázán především na světlé listnaté a smíšené lesy, staré sady, parky, aleje a okraje lesů s dostatkem starých stromů poskytujících dutiny k hnízdění a bohatou nabídkou mravenců. V posledních desetiletích však jeho populace v České republice, podobně jako v mnoha jiných částech Evropy, zaznamenává znatelný pokles. Příčiny tkví především ve změnách krajiny – mizení starých sadů, intenzifikaci zemědělství a lesnictví, úbytku vhodných hnízdních dutin a pravděpodobně i v používání pesticidů, které snižují dostupnost jeho hlavní potravy.

Tento referát si klade za cíl podrobně popsat biologii a ekologii krutihlava obecného se zaměřením na jeho život v podmínkách České republiky. Budeme se věnovat jeho vzhledu, rozšíření, biotopovým nárokům, migraci, potravní specializaci, hnízdní biologii, chování a zejména jeho současnému statusu ohrožení a možnostem ochrany v naší krajině. Porozumění životu tohoto skrytě žijícího ptáka je klíčové pro jeho efektivní ochranu a zachování pro budoucí generace.

Popis a identifikace

Krutihlav obecný je pták velikosti vrabce, dosahující délky těla přibližně 16–18 cm a hmotnosti mezi 30–50 gramy. Na první pohled se od ostatních datlovitých výrazně liší svým celkovým vzhledem a zbarvením. Nemá typický silný dlátovitý zobák, ale spíše krátký, kuželovitý a poměrně slabý zobák šedavé barvy. Nohy jsou krátké, šedohnědé, se zygodaktylním uspořádáním prstů (dva směřují dopředu, dva dozadu), což je typické pro šplhavce, ačkoliv krutihlav po kmenech nešplhá tak obratně jako praví datlové. Ocas není vyztužený a neslouží jako opora při šplhání; je spíše delší, měkký a na konci mírně zakulacený.

Nejvýraznějším znakem krutihlava je jeho zbarvení. Peří je dokonale kryptické, napodobující strukturu a barvu kůry stromů. Svrchní strana těla je převážně šedohnědá s jemným tmavším vlnkováním, černohnědými skvrnami a podélnými proužky. Přes temeno a záda se často táhne tmavší, nepravidelný pruh. Spodní strana těla je světlejší, bělavá až nažloutlá, s jemným tmavým šípovitým skvrněním nebo vlnkováním, které je nejhustší na hrudi a bocích. Přes oko se táhne tmavší proužek. Pohlaví se zbarvením neliší, samice bývá jen nepatrně matnější. Mladí ptáci jsou podobní dospělým, ale jejich kresba je méně výrazná a celkově působí „rozmazanějším“ dojmem.

Hlasový projev krutihlava je rovněž charakteristický a nezaměnitelný. Nejčastěji se ozývá pronikavým, táhlým, mírně klesajícím a nosově znějícím vábením „gée-gée-gée-gée-gée“ nebo „véd-véd-véd-véd-véd“, které opakuje 8–15krát v sérii. Tento hlas je slyšitelný na poměrně velkou vzdálenost a je typický zejména pro období toku a hnízdění (od dubna do června). Při vyrušení nebo v ohrožení, zejména v hnízdní dutině, vydává syčivé zvuky připomínající hada, což spolu s kroutivými pohyby hlavy a krku slouží k zastrašení predátorů.

Nejznámějším behaviorálním znakem je již zmíněné kroucení krkem. Pokud je pták vyrušen nebo se cítí ohrožen, dokáže extrémně pomalu a plynule otáčet hlavu a natahovat krk do různých směrů, často až o 180 stupňů, přičemž může načepýřit peří na temeni a syčet. Toto chování pravděpodobně slouží jako obranný mechanismus – napodobuje hada a může odradit potenciálního predátora od útoku na hnízdo nebo samotného ptáka. Právě tato schopnost dala vzniknout jeho jménům v mnoha jazycích, včetně českého „krutihlav“.

Díky svému specifickému vzhledu a chování je krutihlav obecný v přírodě prakticky nezaměnitelný s jiným ptačím druhem vyskytujícím se v České republice. Jeho kryptické zbarvení ho však činí velmi nenápadným a často uniká pozornosti.

Rozšíření a biotop v České republice

Krutihlav obecný má rozsáhlý palearktický areál rozšíření, který sahá od západní Evropy a severní Afriky přes celou Eurasii až po Japonsko. V České republice se vyskytuje roztroušeně na většině území, od nížin až po horské oblasti, avšak jeho hustota a početnost se v různých regionech a typech biotopů značně liší. Chybí pouze v nejvyšších horských polohách (nad cca 1200 m n. m.) a v rozsáhlých oblastech bezlesé zemědělské krajiny nebo hustých jehličnatých monokultur.

Historicky byl krutihlav v naší krajině pravděpodobně hojnějším druhem, zejména v dobách, kdy extenzivně obhospodařované sady, pastviny s roztroušenými stromy a světlé listnaté lesy tvořily významnou část krajinné mozaiky. V současnosti je jeho výskyt vázán především na specifické typy biotopů, které mu poskytují dvě klíčové podmínky: dostatek vhodných hnízdních dutin a bohatou potravní nabídku mravenců.

Typickými biotopy krutihlava v ČR jsou:

1. Staré ovocné sady: Tradiční, extenzivně udržované sady s vysokokmennými stromy (jabloně, hrušně, třešně, švestky) představují optimální prostředí. Staré stromy poskytují dostatek přirozených dutin nebo starých datlích děr pro hnízdění a travnatý podrost s nepravidelnou sečí či pastvou hostí bohaté populace mravenců.
2. Světlé listnaté a smíšené lesy: Preferuje okraje lesů, paseky, světlé doubravy, bory s příměsí listnáčů, lužní lesy a lesostepní formace. Důležitá je přítomnost starých stromů s dutinami (duby, buky, břízy, osiky, borovice). Hustým zapojeným lesům se vyhýbá.
3. Parky a velké zahrady: Může zahnízdit i v starších parcích, zámeckých zahradách, na hřbitovech či ve velkých venkovských zahradách, pokud zde najde vhodné staré stromy a klidná místa s dostatkem potravy.
4. Aleje a stromořadí: Stará stromořadí podél cest, řek nebo rybníků mohou rovněž poskytovat vhodné podmínky.
5. Okraje vodních ploch: Někdy hnízdí i ve starých vrbách nebo topolech na březích rybníků a řek.

Výškové rozšíření v ČR sahá od nížin (např. Polabí, Pomoraví) až do podhorských a horských oblastí, přičemž těžiště výskytu leží spíše v nižších a středních polohách (do cca 700–800 m n. m.).

V posledních desetiletích dochází k výrazným změnám v krajině, které negativně ovlivňují stavy krutihlava. Mizí staré sady, které jsou nahrazovány intenzivními nízkokmennými výsadbami nebo zcela zanikají. Mění se struktura lesů, kde je často preferována rychlerostoucí monokultura a staré doupné stromy jsou odstraňovány. Intenzifikace zemědělství, zejména používání insekticidů, snižuje dostupnost mravenců. Tyto faktory vedou k fragmentaci vhodných biotopů a celkovému poklesu početnosti krutihlava na našem území. Přesná data o populačních trendech jsou obtížně získatelná kvůli skrytému způsobu života, ale mapování hnízdního rozšíření ptáků ČR ukazuje na úbytek obsazených kvadrátů a pokles hustoty populací v mnoha oblastech.

Migrace

Krutihlav obecný je striktně tažným druhem na celém území České republiky. Patří mezi dálkové migranty, jejichž zimoviště leží v tropické Africe, jižně od Sahary, především v oblasti savan od Senegalu na západě po Etiopii a Keňu na východě.

Na naše území přilétají krutihlavi relativně pozdě na jaře. První přílety jsou obvykle zaznamenávány v první polovině dubna, s hlavním příletovým obdobím spadajícím do druhé poloviny dubna a začátku května. Samci často přilétají o několik dní dříve než samice a ihned po příletu začínají obsazovat hnízdní teritoria a ozývat se svým charakteristickým vábením, aby přilákali samice.

Hnízdní období trvá od května do července. Po vyhnízdění a osamostatnění mláďat se ptáci začínají připravovat na podzimní tah. Odlétají poměrně brzy, již od konce července, přičemž hlavní odlet probíhá během srpna a začátkem září. Pozdní pozorování v říjnu jsou již vzácná. Krutihlavi táhnou převážně v noci, jednotlivě, nikoliv v hejnech.

Přesné migrační trasy českých populací nejsou detailně zmapovány, ale obecně se předpokládá, že ptáci táhnou jihozápadním až jižním směrem přes Středomoří a Saharu do svých afrických zimovišť. Během tahu mohou zastavovat v různých biotopech, kde doplňují energii lovem hmyzu, zejména mravenců.

Načasování migrace je ovlivněno především fotoperiodou (délkou dne) a povětrnostními podmínkami. Teplé jaro může vést k mírně časnějšímu příletu, zatímco nepříznivé počasí během tahu může migraci zpozdit nebo způsobit ztráty. Úspěšnost migrace a podmínky na zimovištích i tahových cestách mají zásadní vliv na přežívání jedinců a tím i na velikost hnízdní populace v následujícím roce. Změny klimatu mohou potenciálně ovlivnit jak načasování migrace, tak dostupnost potravy a podmínky na zimovištích i hnízdištích.

Potrava a způsob jejího získávání

Krutihlav obecný je vysoce specializovaný hmyzožravec, jehož potrava se skládá téměř výhradně z mravenců (Formicidae), a to především jejich larev a kukel, ale požírá i dospělé jedince. Tvoří až 90 % jeho jídelníčku, někdy i více. Preferuje zejména mravence rodu Lasius (např. mravenec obecný – Lasius niger, mravenec zahradní – Lasius flavus) a Formica (např. mravenec lesní), kteří jsou hojní v jeho typických biotopech.

Kromě mravenců může v menší míře konzumovat i jiný hmyz a jeho vývojová stádia, jako jsou mšice, brouci (zejména jejich larvy žijící ve dřevě nebo pod kůrou), drobné housenky motýlů, dvoukřídlí, stejnokřídlí a také pavouky. Tato doplňková potrava může být významnější v období, kdy jsou mravenci méně dostupní, například za chladného nebo deštivého počasí. Na rozdíl od jiných datlovitých nekonzumuje semena ani plody.

Způsob získávání potravy je přizpůsoben jeho specializaci. Krutihlav má na rozdíl od ostatních datlovitých slabý zobák, který není uzpůsoben k tesání do dřeva. Místo toho potravu aktivně vyhledává na zemi, na kmenech stromů, pod kůrou nebo v různých štěrbinách.

• Pozemní lov: Často sbírá mravence přímo na zemi, rozhrabává mraveniště nebo prohledává travní porost. Pohybuje se poskoky, podobně jako drozd.
• Prohledávání kmenů a větví: Prozkoumává povrch kůry, štěrbiny a dutiny ve starých stromech, kde hledá ukryté mravence nebo jiný hmyz.
• Použití jazyka: Klíčovým nástrojem pro lov mravenců je jeho extrémně dlouhý (může ho vypláznout až několik centimetrů před špičku zobáku), tenký a lepkavý jazyk. Jazyk má zrohovatělou špičku a je pokrytý lepkavými slinami produkovanými velkými slinnými žlázami. Krutihlav vsune jazyk do mravenčích chodeb nebo přímo do mraveniště a rychle jím kmitá, přičemž na něj nalepuje larvy, kukly a dospělé mravence. Ty pak vtáhne do zobáku a polkne. Tento mechanismus mu umožňuje efektivně využívat bohatý zdroj potravy, který je pro mnoho jiných ptáků obtížně dostupný.

Potravní specializace na mravence ho činí zranitelným vůči změnám v krajině, které vedou k úbytku mravenišť a populací mravenců. Intenzifikace zemědělství, používání pesticidů a insekticidů, změny ve struktuře lesů a úbytek starých sadů – to vše může negativně ovlivnit dostupnost jeho hlavní potravy a přispívat k poklesu jeho početnosti.

Hnízdní biologie

Hnízdní období krutihlava obecného v České republice začíná brzy po jeho příletu z afrických zimovišť, tedy koncem dubna a v květnu. Samci přilétají jako první a začínají vyhledávat a obsazovat vhodná hnízdní teritoria. Svou přítomnost a nárok na teritorium ohlašují hlasitým vábením.

Párování a tok: Krutihlavi jsou převážně sezónně monogamní, což znamená, že pár spolu zůstává po dobu jedné hnízdní sezóny. Tok probíhá nenápadně. Samec láká samici voláním a předvádí jí potenciální hnízdní dutiny. Součástí toku mohou být i pomalé, rituální pohyby hlavou a krkem, podobné obrannému chování, a vzájemné probírání peří.

Výběr hnízdní dutiny: Krutihlav si sám dutinu netesá. Je zcela závislý na existujících dutinách. Nejčastěji využívá:

• Přirozené dutiny ve starých stromech (zejména listnatých – duby, buky, lípy, vrby, topoly, ovocné stromy).
• Staré dutiny vytesané datly a strakapoudy.
• Speciální ptačí budky s vhodnou velikostí vletového otvoru (ideálně oválný nebo kulatý o průměru cca 30–35 mm).

Dutina se obvykle nachází ve výšce 1 až 15 metrů nad zemí. Krutihlavi jsou známí svou agresivitou při obsazování dutin a mohou z nich vyhnat i jiné druhy ptáků, jako jsou sýkory nebo vrabci, někdy dokonce i menší druhy šplhavců. Konkurence o vhodné dutiny může být značná, zejména v oblastech, kde je jejich nabídka omezená.

Hnízdo: Krutihlav si uvnitř dutiny nestaví typické hnízdo z trávy či mechu. Vejce klade buď na holé dno dutiny, nebo na tenkou vrstvu přirozeného materiálu, který se v dutině nachází (trouch, zbytky starých hnízd, dřevěné třísky). Někdy může do dutiny nanést několik stébel nebo kousků mechu, ale nejedná se o strukturovanou stavbu. Dutinu před snášením vajec obvykle nijak zvlášť nečistí.

Snůška: Samice snáší vejce obvykle v druhé polovině května až začátkem června. Snůška je poměrně početná, obvykle obsahuje 7 až 10 vajec, ale může jich být i 6 nebo naopak až 12. Vejce jsou čistě bílá, bez kresby, oválného tvaru, s matným povrchem. Samice klade jedno vejce denně, obvykle v ranních hodinách.

Inkubace: Sezení na vejcích začíná obvykle po snesení posledního nebo předposledního vejce. Na inkubaci se podílejí oba rodiče, i když samice sedí častěji, zejména v noci. Inkubace trvá přibližně 12 až 14 dní. Během sezení jsou ptáci v dutině velmi plaší a při vyrušení mohou dutinu opustit nebo použít své obranné chování (syčení, kroucení krkem).

Péče o mláďata: Mláďata se líhnou slepá a neopeřená (nidikolní). Oba rodiče se intenzivně starají o jejich krmení. Potravu tvoří téměř výhradně mravenci a jejich kukly, které rodiče přinášejí v jícnu a vyvrhují je mláďatům přímo do zobáků. Rodiče také udržují čistotu v hnízdě a odstraňují trus mláďat. Mláďata rostou rychle a v dutině zůstávají přibližně 18 až 22 dní. Před opuštěním hnízda jsou již plně opeřená a schopná letu.

Počet hnízdění: Krutihlav obecný hnízdí v našich podmínkách zpravidla jednou ročně. Pouze ve výjimečně příznivých letech nebo pokud první hnízdění selže brzy na začátku, může zahnízdit podruhé.

Hnízdní úspěšnost: Úspěšnost hnízdění může být ovlivněna řadou faktorů, jako je dostupnost potravy (zejména mravenců), počasí (dlouhodobý déšť a chlad mohou snížit dostupnost potravy a způsobit úhyn mláďat), predace (kuna, lasička, strakapoudi mohou vyplenit hnízdo) a konkurence o hnízdní dutiny.

Po opuštění hnízda jsou mláďata ještě několik dní (asi 1–2 týdny) krmena rodiči a učí se sama vyhledávat potravu. Poté se rodina rozpadá a mladí ptáci se rozptylují do okolí. Brzy nato začíná příprava na podzimní migraci.

Chování a ekologie

Krutihlav obecný je pták s převážně denní aktivitou, i když během migrace táhne v noci. Většinu dne tráví vyhledáváním potravy nebo, v hnízdní době, péčí o potomstvo. Mimo období hnízdění žije spíše samotářsky. Během hnízdění tvoří páry, které společně brání své teritorium.

Teritorialita: Během hnízdní sezóny jsou krutihlavi teritoriální. Samec obhajuje teritorium, jehož velikost závisí na kvalitě biotopu a hustotě populace, typicky má rozlohu několika hektarů. Hranice teritoria označuje především hlasovým projevem – svým typickým vábením. Vůči vetřelcům stejného druhu se může chovat agresivně, dochází k honičkám a potyčkám.

Pohyb: Na zemi se pohybuje poskoky. Po stromech nešplhá tak obratně jako datlové, spíše poskakuje po větvích nebo se pohybuje po kmeni pomocí krátkých přískoků, ale netráví zde tolik času. Let krutihlava je vlnkovitý, podobný letu ostatních datlovitých, se střídáním rychlých úderů křídel a krátkých fází klouzavého letu se složenými křídly.

Obranné chování: Jak již bylo zmíněno, nejznámějším obranným mechanismem je pomalé kroucení hlavou a krkem doprovázené syčením, které napodobuje hada. Toto chování používá při ohrožení na hnízdě nebo pokud je chycen predátorem či člověkem. Jeho kryptické zbarvení mu poskytuje vynikající maskování před predátory, když sedí na kmeni stromu nebo na zemi.

Interakce s jinými druhy: Krutihlav může konkurovat jiným dutinovým hnízdičům o hnízdní dutiny (sýkory, brhlíci, špačci, vrabci). Někdy je dokonce schopen obsadit již obsazenou dutinu a zničit snůšku nebo zabít mláďata původních obyvatel. Na druhou stranu sám může být z dutiny vyhnán většími a silnějšími druhy, jako je špaček nebo strakapoud velký. Jeho hlavními predátory jsou dravci specializovaní na lov ptáků, jako je krahujec obecný, a také sovy. Hnízda mohou být vypleněna kunou lesní, kunou skalní, lasičkou nebo plchem velkým. Strakapoud velký může také rozklovat hnízdní dutinu a sežrat vejce nebo mláďata.

Ekologická role: Krutihlav hraje roli v regulaci populací mravenců a jiného hmyzu. Zároveň je součástí potravního řetězce jako kořist pro predátory. Jeho přítomnost v krajině je také indikátorem zachovalých biotopů s dostatkem starých stromů a extenzivním hospodařením, jako jsou staré sady nebo světlé lesy.

Status ohrožení a ochrana v České republice

Stavy krutihlava obecného v České republice, podobně jako v mnoha zemích západní a střední Evropy, vykazují dlouhodobě klesající trend. Ačkoliv je stále rozšířen na většině území, jeho početnost se snižuje a z některých oblastí, kde byl dříve běžný, téměř vymizel.

Legislativní ochrana a status: Podle aktuálního Červeného seznamu ptáků ČR je krutihlav obecný zařazen do kategorie VU (Vulnerable) – zranitelný. Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a jeho prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb., je klasifikován jako ohrožený druh. To znamená, že podléhá zákonné ochraně, včetně ochrany jeho biotopů.

Hlavní příčiny ohrožení:

1. Ztráta a degradace biotopů:
   • Mizení starých ovocných sadů: Likvidace tradičních vysokokmenných sadů a jejich nahrazování intenzivními nízkokmennými kulturami nebo jejich přeměna na jiný typ pozemku (pole, zástavba) představuje jednu z hlavních hrozeb. Staré sady poskytovaly ideální kombinaci hnízdních dutin a bohaté nabídky mravenců v travním podrostu.
   • Změny v lesním hospodaření: Intenzivní lesnictví preferuje rychlerostoucí dřeviny, často v monokulturách, a odstraňování starých, doupných a odumírajících stromů, což vede k úbytku přirozených hnízdních příležitostí. Zahušťování lesních porostů a ztráta světlých lesů rovněž snižují vhodnost biotopu.
   • Změny v zemědělské krajině: Intenzifikace zemědělství vede k vytváření velkých lánů bez rozptýlené zeleně (aleje, remízky), což fragmentuje krajinu a snižuje její prostupnost a vhodnost pro krutihlava. Zánik pastvin s roztroušenými stromy je dalším negativním faktorem.
2. Úbytek potravy:
   • Používání pesticidů a insekticidů: Aplikace chemických látek v zemědělství a lesnictví hubí nejen cílové škůdce, ale i ostatní hmyz, včetně mravenců, kteří jsou klíčovou složkou potravy krutihlava. To vede ke snížení potravní dostupnosti, zejména v období krmení mláďat.
   • Změny ve struktuře podrostu: Příliš časté a intenzivní sečení travních porostů v sadech, parcích a na okrajích lesů může narušovat mraveniště a snižovat populace mravenců.
3. Konkurence o dutiny: V některých oblastech může být nedostatek vhodných dutin zesílen konkurencí s jinými, často hojnějšími druhy ptáků (špaček, sýkory).
4. Faktory na migračních trasách a zimovištích: Podmínky během tahu a v afrických zimovištích (ztráta biotopů, sucho, používání pesticidů) mohou rovněž ovlivňovat přežívání a návratnost ptáků na hnízdiště.
5. Klimatické změny: Mohou ovlivnit načasování migrace, hnízdění, dostupnost potravy a způsobit extrémní výkyvy počasí, které negativně dopadají na hnízdní úspěšnost.

Možnosti a opatření ochrany: Ochrana krutihlava obecného vyžaduje komplexní přístup zaměřený na zachování a obnovu jeho životního prostředí:

1. Zachování a obnova starých sadů: Podpora tradičního extenzivního ovocnářství, ochrana stávajících starých sadů, případně výsadba nových vysokokmenných sadů s tradičními odrůdami. Důležité je také šetrné obhospodařování podrostu (mozaikovitá seč, omezení chemizace).
2. Šetrné lesní hospodaření: Ponechávání starých, doupných a odumírajících stromů v lesních porostech. Podpora přirozené obnovy a smíšených lesů s různověkou strukturou. Vytváření a udržování světlých lesů a lesních okrajů.
3. Podpora rozptýlené zeleně v krajině: Zachování a obnova alejí, remízků, solitérních stromů a pastevních lesů.
4. Instalace ptačích budek: V oblastech s nedostatkem přirozených dutin může vyvěšování speciálních budek pro krutihlavy (s oválným nebo kulatým vletovým otvorem cca 30-35 mm) pomoci zvýšit nabídku hnízdních příležitostí. Budky by měly být umisťovány do vhodných biotopů (sady, okraje lesů).
5. Omezení používání pesticidů: Podpora ekologického zemědělství a lesnictví, snížení používání širokospektrálních insekticidů, které ohrožují potravní základnu krutihlava.
6. Monitoring a výzkum: Systematické sledování populačních trendů a hnízdní úspěšnosti. Výzkum zaměřený na detailní biotopové nároky, potravní ekologii a vliv různých faktorů na populaci.
7. Osvěta a vzdělávání: Zvyšování povědomí veřejnosti, vlastníků pozemků a hospodářů o potřebách a ochraně tohoto jedinečného druhu.

Závěr

Krutihlav obecný je bezesporu fascinujícím a unikátním ptačím druhem naší přírody. Jeho skrytý způsob života, kryptické zbarvení, potravní specializace na mravence a především charakteristické kroucení krkem ho činí nezaměnitelným, avšak často přehlíženým obyvatelem české krajiny. Jeho životní cyklus, zahrnující dalekou migraci do Afriky a specifické nároky na hnízdní prostředí – staré stromy s dutinami ve světlých lesích, sadech či parcích – ho však činí zranitelným vůči změnám, které člověk vnáší do krajiny.

Dlouhodobý pokles početnosti krutihlava v České republice, který vedl k jeho zařazení mezi zranitelné a ohrožené druhy, je varovným signálem. Odráží negativní dopady intenzifikace zemědělství a lesnictví, mizení tradičních krajinných prvků, jako jsou staré sady, a pravděpodobně i chemizace prostředí.

Ochrana krutihlava obecného není jen ochranou jednoho ptačího druhu. Je to snaha o zachování biodiverzity a zdravé, pestré krajiny, která poskytuje domov mnoha dalším organismům. Opatření prospěšná pro krutihlava, jako je zachování starých stromů, podpora extenzivního hospodaření a omezení chemikálií, mají pozitivní dopad na celý ekosystém. Budoucnost tohoto tajemného ptáka v České republice závisí na naší schopnosti a ochotě implementovat tato opatření a navrátit do naší krajiny alespoň část její dřívější rozmanitosti a šetrnosti k přírodě. Jen tak si budeme moci i nadále na jaře poslechnout jeho melancholické volání ozývající se ze starých sadů a světlých lesů.