Poznávací znaky
Červenka obecná (Erithacus rubecula) spojuje kulatý vzhled s čilým pohybem v podrostu. Oranžové partie na hlavě a hrudi kontrastují s hnědavými zády a světlým břichem. Mladým toto zbarvení zprvu chybí. Její život se často odehrává nízko nad zemí.
Prostředí a rozšíření
Žije v lesích s podrostem, křovinách, parcích a zahradách. Důležitý je pro ni kryt nízké vegetace a přístup k půdě. Často poskakuje při zemi, kde mezi listím hledá potravu. Dokáže být nápadně zvědavá, současně však důsledně hájí svůj prostor.
Potrava
Živí se hmyzem, pavouky, žížalami a dalšími drobnými bezobratlými. Na podzim a v zimě doplňuje jídelníček plody. Při hledání potravy střídá krátké pohyby s pozorným vyčkáváním. V zahradách může využívat živočichy odkryté při práci s půdou nebo přirozeně padající listí.
Hnízdění
Hnízdo ukrývá nízko nad zemí nebo přímo na zemi, například v kořenech, výklencích a hustém porostu. Vystýlá je jemným materiálem. Samice zahřívá vejce, oba rodiče následně přinášejí mláďatům potravu. Mladí po opuštění hnízda ještě potřebují rodičovskou péči.
Život během roku
Červenky se ozývají melodickým zpěvem a ostrým kontaktním voláním. Část našich ptáků odlétá, jiné lze pozorovat i v zimě. Zahrady s keři, listím a přirozenou potravou jim nabízejí dobré podmínky. Při údržbě porostů je vhodné zachovat klidná místa pro hnízdění i zimní úkryt.
Poznejte ptáky blíže: Červenka obecná v atlasu · Hlasy ptáků – přehled nahrávek
