Linduška horská (Anthus spinoletta) je malý zpěvný pták z čeledi konipasovití. Je nenápadně hnědavě zbarvený. Hnízdí v horských oblastech Evropy.

Linduška horská je znatelně větší než linduška luční – má tělo dlouhé 16 cm proti 14,5 cm délky lindušky luční. Nohy jsou tmavé. Lindušky horské z hor jsou šedé, na západoevropském pobřeží jsou tmavé, ve Skandinávii žije rasa s hnědým základním zbarvením.

Prostředí

Linduška horská se vyskytuje ve dvou zcela odlišných biotopech: horská rasa žije ve stupni kosodřeviny a na něj navazujících horských loukách, s oblibou v blízkosti horských potoků, zurčících mezi skalami Druhá, odlišně zbarvená rasa žije na skalnatých mořských pobřežích.

Lindušky horské jsou více vázány na vodu než ostatní lindušky. Rády se v mělčině brodí a cupitají přitom se zdviženými ocásky jako konipasi. V horách jsou rozšířeny až ke stupni věčného sněhu a hnízdí často v těsném sousedství ledovců.

Rozmnožování

Hned po návratu na hnízdiště začíná tok a stavba hnízda. Za toku zpívá sameček na kameni či na vrcholu keře, často se za zpěvu vznese a pak zase sletí k zemi a dokoná zpěv vsedě.

Hnízdo je značně velká stavba ze stébel a mechu, uvnitř často vystlaná zvířecími chlupy. Linduška horská snáší čtyři až pět často i 6 vajec. Snůška začíná ve vysokých horách ještě v době tání sněhu, často koncem dubna, obvykle až v květnu. Krátké horské léto dovoluje jen jednu snůšku v sezóně. Samice sedí na vejcích 14 až 15 dní. Když, se mláďata vyklubou, pokoušejí se rodiče odlákat od hnízda nahodilé vetřelce.

Když mláďata jednou hnízdo opustí, nejsou už schopna je znovu nalézt, zvláště proto, že je při každém vyrušení rodiče už přestávají krmit.

Potrava

V době hnízdění hmyz, na podzim i semena.