Lyskonoh ploskozobý (Phalaropus fulicarius) –

Neúnavný mořský poutník s obrácenými rolemi

Lyskonoh ploskozobý (vědecky Phalaropus fulicarius, slovensky lyskonoh sivý) je fascinující bahňák z čeledi slukovitých (Scolopacidae). Je jedním ze tří druhů lyskonohů, známých svým životem na moři mimo hnízdní období a především unikátním systémem rozmnožování, kde jsou role pohlaví do značné míry prohozeny.

Popis a Rozpoznávací znaky

Lyskonoh ploskozobý je malý bahňák, o něco větší a zavalitější než jeho příbuzný lyskonoh úzkozobý. Dosahuje délky těla 20–22 cm a rozpětí křídel 37–40 cm. Hmotnost se pohybuje mezi 40–80 gramy.

• Svatební šat: Nejvýraznější je samice ve svatebním šatu. Její spodina těla (hrdlo, hruď, břicho) je sytě červenohnědá. Hřbet je tmavý s béžovými lemy per, které vytvářejí podélné proužky. Hlava je nápadná – temeno a týl jsou černé, tváře a strany krku čistě bílé. Zobák je žlutý s černou špičkou, poměrně silný a u kořene široký (odtud český druhový název „ploskozobý“). Samec ve svatebním šatu je podobný, ale jeho zbarvení je výrazně matnější a méně kontrastní. Bílé tváře jsou menší a spodina není tak sytě červená.
• Prostý šat (zimní): V zimním období jsou obě pohlaví zbarvena nenápadně. Převládá šedá a bílá barva. Hřbet a křídla jsou světle šedé, spodina bílá. Přes oko se táhne výrazný černý proužek, který pokračuje až do týla. Zobák je v zimě celý černý.
• Mláďata: Juvenilní ptáci mají tmavší, hnědavě skvrnitý hřbet a nažloutlou spodinu.
• Nohy: Nohy jsou krátké, šedočerné. Na prstech mají kožní lalůčky (podobně jako lysky), které jim usnadňují plavání. Na rozdíl od jiných bahňáků tráví lyskonohové většinu života plaváním.
• Let: V letu je patrný bílý křídelní pásek a šedý kostřec. Let je rychlý a přímý.

Rozšíření a Habitat

• Hnízdění: Lyskonoh ploskozobý je arktickým druhem. Hnízdí cirkumpolárně ve vysokých zeměpisných šířkách Arktidy – na pobřežích a ostrovech Severní Ameriky (Aljaška, Kanada, Grónsko), Evropy (Island, Špicberky) a Asie (severní Sibiř). Jeho hnízdním biotopem jsou vlhké tundrové oblasti s jezírky, mokřady a nízkou vegetací, často v blízkosti pobřeží.
• Migrace a Zimování: Je to typický dálkový migrant. Po vyhnízdění opouští tundru a vydává se na moře. Zimuje na otevřeném oceánu, především v oblastech s vysokou koncentrací planktonu. Hlavní zimoviště se nacházejí u západního pobřeží Afriky (v oblasti Benguelského proudu) a u západního pobřeží Jižní Ameriky (v oblasti Humboldtova proudu). Během tahu a zimování se vyskytuje výhradně na moři (pelagicky), často stovky kilometrů od pevniny.

Chování a Potrava

• Potrava: Na hnízdištích se živí především hmyzem (larvy komárů, pakomárů) a dalšími bezobratlými, které sbírá z hladiny vody nebo z bahna. Na moři tvoří jeho hlavní potravu zooplankton, drobní korýši a malé rybky.
• Způsob lovu: Lyskonohové jsou známí svým charakteristickým způsobem lovu potravy na vodní hladině. Často rychle plavou v malých kruzích, čímž vytvářejí vír, který vynáší drobné organismy k hladině. Ty pak rychlými pohyby zobáku sbírají. Dokáží také sbírat potravu přímo z hladiny při plavání nebo z bahna při brouzdání na okraji vody.
• Sociální chování: Mimo hnízdní období se často shlukují do velkých hejn na moři v místech s bohatou potravní nabídkou. Na hnízdištích jsou teritoriální.

Rozmnožování – Obrácené role

Rozmnožovací systém lyskonoha ploskozobého je jedním z nejlepších příkladů polyandrie a obrácených sexuálních rolí v ptačí říši:

• Námluvy: Výrazněji zbarvené a větší samice aktivně soupeří o samce. Tok zahrnuje lety a hlasové projevy.
• Páření a Snůška: Po spáření samice snese obvykle 4 vejce (hruškovitého tvaru, s olivově zeleným až hnědým podkladem a tmavými skvrnami) do jednoduchého důlku v zemi, vystlaného rostlinným materiálem. Hnízdo bývá umístěno v suché části vlhké tundry.
• Inkubace a Péče o mláďata: Po snesení vajec samice často opouští samce a hledá si dalšího partnera, se kterým může založit další hnízdo. Veškerou inkubaci vajec, která trvá přibližně 18–20 dní, obstarává samec. Samec také sám vodí a krmí mláďata, která jsou prekociální (krátce po vylíhnutí opouštějí hnízdo a jsou schopna sama si hledat potravu). Mladí ptáci jsou plně opeření a schopni letu zhruba po dalších 16–18 dnech.

Toto obrácení rolí je spojeno i s rozdíly ve velikosti a zbarvení – samice jsou větší a pestřejší než samci, což je u ptáků neobvyklé.

Výskyt v České republice

Lyskonoh ploskozobý je v České republice považován za velmi vzácného zatoulance. Jeho výskyt je nepravidelný a vázaný především na období podzimního tahu (srpen až listopad), kdy se jednotliví ptáci mohou objevit na větších vodních plochách (rybníky, jezera, přehradní nádrže), kam jsou zahnáni například silnými západními větry z jejich obvyklých mořských tras. Pozorování jsou velmi ojedinělá, často jde o mladé ptáky nebo jedince v prostém (zimním) šatu. Každé pozorování tohoto druhu v ČR je faunisticky významné.

Ochrana a Status

Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) je lyskonoh ploskozobý hodnocen jako druh málo dotčený (Least Concern – LC). Má obrovský areál rozšíření a globální populace je považována za početnou. Potenciální hrozby mohou zahrnovat znečištění moří (zejména ropnými skvrnami, které mohou zničit izolační vlastnosti peří a způsobit otravu) a změny klimatu ovlivňující jak arktická hnízdiště, tak dostupnost potravy v oceánských zimovištích.

Závěr

Lyskonoh ploskozobý je pozoruhodný pták, který se dokonale přizpůsobil životu jak v drsné arktické tundře, tak na širém oceánu. Jeho jedinečný rozmnožovací systém a pelagický způsob života z něj činí fascinující objekt studia pro ornitology a obdivuhodného tvora pro pozorovatele ptáků, i když setkání s ním ve vnitrozemí, jako je Česká republika, patří mezi vzácné zážitky.