Pěnice hnědokřídlá
Reklamy
Včelojed lesní
Cvrčilka říční
Pěnice hnědokřídlá


Je to celkem nenápadný a mezi lidmi nepříliš známý pták. Je menší a štíhlejší než vrabec a má mírně delší ocas. Pěnice hnědokřídlá je zbarvena nevýrazně. Horní část těla je hnědavě šedá, spodní část je bělavá. U samců je na boku těla mírný okrový nádech. Hlavu mají samci mírně došeda, samice ji mají zbarvenu jako celá záda. Hrdlo je bílé. Pera na křídlech jsou lemována dorezava, takže křídlo je svrchu rezavohnědé až rezavé, což je i v terénu pozorovatelnéa je pro pěnici hnědokřídlou typické. Podle toho má i své druhové jméno. Ocas je na kraji bíle lemován. V přírodě ji nevidíme hojně. Žije totiž skrytě v křovinách na kraji lesů a vod a v místech, kde jsou vysoké byliny, jako jsou trávy a kopřivy. Vyskytuje se ale i na stráních, kde rostou šípky a trnky, případně jehličnaté mlaziny. Někdy se objevuje i na pastvinách, kde jsou nějaké keře, v parcích a velkých zahradách. Nikdy ji nenajdeme v přímé blízkosti člověka, a tak ji vůbec nehledejme v novodobých „moderních“ zahradách, kde je pouze pravidelně ošetřovaný travní pažit nebo beton.Vždy se vyskytuje pouze jednotlivě. Létá hbitě. Pokud sedí, pak někdy vypadá, že je v jakémsi předklonu. Její zpěvje jako u všech pěnic výrazný a pěkný, ne však tak jako u pěnice černohlavé. Některé sloky zpěvu se opakují. Samec pěnice při zpěvu velmi často vyletuje vzhůru z větve, a to do výšky 5–10 m. Potom se klouzavým letem s roztaženým ocasem snáší dolů. To je pro tento druh pěnice význačné, a tak se dá v přírodě rozpoznat od jiných podobných ptáků.


Rozšíření
Pěnice hnědokřídlá žije po celém našem území od nížin po hory. V horách ji můžeme vidět velmi vysoko. Byla tak pozorována na hřebenech v Krkonoších nebo i na vrcholu Pradědu v Jeseníkách. V Evropě žije všude kromě severní Skandinávie, hnízdí také v centrálním Rusku až za Uralem a také v severní Africe. Pěnice hnědokřídlá je tažná. Přilétá k nám většinou v druhé polovině dubna a odlétá v průběhu září. Létá obvyklými tahovými trasami až do střední Afriky za rovník, až daleko na jih do Botswany.


Potrava
Potrava je převážně živočišná až na výjimky na podzim, kdy sezobne i nějakou tu bobuli černého bezu nebo plod ostružiny. Živí se hlavně hmyzem ve stádiích dospělců, ale i jeho larvami a kuklami. Převažuje veškerý hmyz žijící v trávě a keřích a také ve vodě a poblíž vody. Kromě hmyzu mohou být zdrojem potravy pro pěnice i měkkýši a pavouci.


Hnízdění
Hnízdo si pěnice pokřovní staví ve vysokých bylinách a nízkých křovinách. Z bylin převažují kopřivy, z keřů pak ostružiník, maliník a šípková růže. Hnízdo bývá umístěno maximálně do výšky jednoho metru a je postaveno tak,aby nebylo vidět. Materiál na stavění hnízda je složen z různých trav, kořínků a podobně. Hnízdní kotlinka bývávystlána zvířecími chlupy, a to často tak, že výstelka je i na okraji hnízda. Při stavění hnízda je samec velmi aktivní.Často po příletu postaví takzvané samčí hnízdo, na které láká samici. Postavit dokáže někdy i více hnízd. Hnízdění probíhá 2krát ročně od května do července. Samice snášejí většinou 4–5 vajec. Ta mají velmi variabilní zbarvení. Bývají zelenošedá s tmavšími obláčky a hustými hnědými skvrnami. Někdy bývají vejce okrová a tečky a obláčky mohou mít také rozličné zbarvení. Na vejcích sedí oba rodiče přibližně 12–13 dní. Doba krmení mláďat na hnízdě je také přibližně 12–13 dní. Po opuštění hnízda zůstávají rodiny ještě nějaký čas pohromadě a mláďata jsou rodiči krmena. Početní stavy pěnice hnědokřídlé u nás i jinde v Evropě vykazují stabilní stav, a to i přesto, že žije v zemědělské krajině. Asi je to proto,že obývá její okraje, které nejsou člověkem zatím tak výrazně negativně ovlivňovány. Nejvyšší zaznamenaný věk je 8 let.


Příbuzní
Předešlé pěnici se velmi podobá

pěnice pokřovní(Sylvia curruca). Je to naše nejmenší pěnice. Je zbarvena podobně,jen křídla nemá narezlá a přes oko má nevýrazný tmavý pásek. Je velmi nenápadná a jen málokdy ji lze spatřit. Žije v křovinách v lese, u vod, na zahradách i v parcích měst. Je stále aktivní. Poznat se dá podle zpěvu. Úvodní část je melodická podobně jako u jiných pěnic, ale závěr písně je typický. Zní jako „li,li,li,li,li“, podle něj lze tuto pěnici poznat.Živí se hmyzem, a hnízdí v keřích nízko nad zemí. Je přísně stěhovavá.

Reklamy
Včelojed lesní
Cvrčilka říční
Reklamy
Send this to a friend