Boky se zdají být při pohledu z dálky červenavé, zblízka jsou rezavé červené. Hrdlo je na bílém podkladu husté černé skvrnité. Ocasní péra mají bílé špičky. Pěvuška podhorní má statnou postavu velikosti skřivana polního, dlouhá je 18 cm. Blížíme-li se k hnízdu, sedají si ptáci často na vrcholky kamenů a skal a rozčileně poletují z místa na místo. Když je nerušíme, poskakují sem tam po zemi a jen obtížně je objevíme.

Prostředí

Pěvuška podhorní žije ostrůvkovitě ve všech evropských a asijských pohořích až do Japonska, těžištěm jejího rozšíření je východní Asie. V Alpách, Karpatech i Krkonoších žije nad horní lesní hranicí na alpinských loukách a sutích i na křovinatých svazích. Jeden pár potřebuje značně velký okrsek. Nikde není hojná. V zimě slétají pěvušky podhorní do nižších poloh, v podhůří a v údolích se objevují u krmítek. V létě žijí v párech, v zimě buď samostatně, nebo v malých skupinkách.

Rozmnožování

V dobé páření vyzpěvuje sameček na kameni či v letu flétnovitou písničku, nikdy si ale nesedá na strom nebo do keře. Hnízdo pěvušky podhorní je pevná stavba z trávy, mechu, chlupů a kořínků, umístěná většinou ve skalní štěrbině, v dutině pod kamenem, často i pod nízkým hustým keříkem. Hnízdní biologie není dosud zcela prostudovaná. Není například jasné, zda ptáci mají v sezóně jednu nebo dvé snůšky. Hnízdění začíná koncem května nebo v červnu, na vejcích sedí jen samička, počet vajec je obvykle 4 až 5, mnohde ale jen 2 nebo 3. Samice sedí na vejcích asi 15 dní, mláďata opouštějí hnízdo předtím, než se naučí létat.

Potrava

Pěvuška podhorní konzumuje semena a hmyz.