Popis
Obě pohlaví jsou zbarvená stejně. Vrchní strana je tmavohnědá se slabým leskem. Bělavý nadoční proužek, od kořene zobáku se přes oko táhne tmavohnědý pruh. Hrdlo a břicho bílé, bez skvrn. V letu nápadná bílá páska v křídle. V prostém šatu je zbarven podobně, pera na hřbetě, na temeni hlavy a v týlu nemají tmavší proužky.
Zobák je tmavohnědý až černý, u kořene spodní čelisti světlejší, stejně dlouhý jako hlava. Nohy šedé až šedozelené, oproti většině bahňáků krátké.
Zobák je tmavohnědý až černý, u kořene spodní čelisti světlejší, stejně dlouhý jako hlava. Nohy šedé až šedozelené, oproti většině bahňáků krátké.
Ekologie
Hnízdí jednotlivě u řek a potoků s kamenitými a písčitými břehy, kde se tvoří náplavy a ostrůvky. Vzácně zahnízdí i u stojatých vod, hlavně písníků, štěrkovišť a údolních nádrží. Hnízdo je umístěno na zemi, ukryto v nízkém porostu. Od května snáší obvykle 4 vejce, sedí oba rodiče 20-23 dní. Několik hodin po vylíhnutí jsou mláďata odvedena z hnízda. Asi po 20 dnech poletují, v jednom měsíci jsou samostatná a rodinky se rozpadají. Nejvyšší zjištěný věk je téměř 11 let.
Potrava je z velké části živočišná – hmyz a jeho larvy, měkkýši, červi, korýši a malí obojživelníci. Z rostlinné potravy zjištěny řídce úlomky vodních rostlin.
Potrava je z velké části živočišná – hmyz a jeho larvy, měkkýši, červi, korýši a malí obojživelníci. Z rostlinné potravy zjištěny řídce úlomky vodních rostlin.
Rozšíření
Palearktický druh hnízdící v boreálním a mírném pásmu Evropy a Asie. Je tažný, v malém počtu zimuje již v západní Evropě. Hlavní zimoviště leží v tropické Africe, Přední a jižní Asii, Indonésii a Austrálii.
V ČR místy běžně hnízdící druh od nížin do cca 750 m. n m. Početnost od západu k východu stoupá, na Moravě jde o běžnější druh než v Čechách. Počet hnízdících párů je u nás odhadován na 400-800. Pravidelně se u nás vyskytuje i na tahu, velmi výrazný je letní tah vrcholící v červenci a srpnu. Poslední ptáci protahují do konce listopadu, bylo ale zaznamenáno i několik zimních výskytů.
V ČR místy běžně hnízdící druh od nížin do cca 750 m. n m. Početnost od západu k východu stoupá, na Moravě jde o běžnější druh než v Čechách. Počet hnízdících párů je u nás odhadován na 400-800. Pravidelně se u nás vyskytuje i na tahu, velmi výrazný je letní tah vrcholící v červenci a srpnu. Poslední ptáci protahují do konce listopadu, bylo ale zaznamenáno i několik zimních výskytů.