Poštolka rudonohá (Falco vespertinus)

1. Zařazení

• Říše: Živočichové (Animalia)
• Kmen: Strunatci (Chordata)
• Třída: Ptáci (Aves)
• Řád: Dravci (Accipitriformes)
• Čeleď: Sokolovití (Falconidae)
• Rod: Sokol (Falco)
• Druh: Poštolka rudonohá (Falco vespertinus)

2. Popis a Rozpoznávací Znaky

Poštolka rudonohá je malý sokolovitý dravec, velikostí podobný poštolce obecné (délka těla 28–34 cm, rozpětí křídel 65–75 cm). Vykazuje velmi výrazný pohlavní dimorfismus (rozdílné zbarvení samce a samice).

• Samec: Je nezaměnitelný. Celkově tmavě břidlicově šedý, na první pohled až černý. Kontrastují s tím jasně červené až oranžové nohy, ozobí (kůže u kořene zobáku) a kroužek kolem oka. Spodní krovky ocasní (peří pod ocasem) jsou sytě rezavé.
• Samice: Je pestřejší. Svrchní strana těla (hřbet, křídla) je šedá s tmavším příčným vlnkováním. Spodina těla a temeno hlavy jsou rezavě oranžové až žlutohnědé, bez proužkování. Tvář je bělavá s tmavým proužkem přes oko a naznačeným tmavým „vousem“. Nohy, ozobí a oční kroužek jsou oranžové, obvykle světlejší než u samce.
• Mladý pták: Podobá se samici, ale je celkově hnědavější, s výraznějším proužkováním na svrchní straně a podélnými skvrnami na spodní straně těla. Nohy má zpočátku žlutavé, postupně oranovějí.
• Let: Elegantní, hbitý let, často loví hmyz za letu podobně jako ostříž. Umí se i krátce třepotat na místě jako poštolka obecná. Křídla jsou špičatá.
• Hlas: V okolí hnízdišť se ozývá vysokým, opakovaným „kju-kju-kju“ nebo „ki-ki-ki“.

3. Výskyt a Habitat

• Rozšíření: Hnízdí ve východní Evropě (od Maďarska, Slovenska, Rumunska a Ukrajiny na východ) a dále v pásu stepí a lesostepí přes jižní Rusko a Kazachstán až po oblast Bajkalu.
• Migrace: Je striktně tažná, patří mezi dálkové migranty. Zimuje téměř výhradně v jižní Africe (hlavně Angola, Namibie, Botswana, JAR). Migruje ve velkých hejnech.
• Načasování tahu (aktuální k 9. dubnu 2025): Poštolky rudonohé se právě v tomto období (duben–začátek května) vracejí ze zimovišť na svá evropská hnízdiště. Jejich přílet do České republiky tedy můžeme očekávat v nejbližších týdnech. Odlétají v srpnu a září.
• Habitat: Obývá otevřenou krajinu nížin a pahorkatin – stepi, lesostepi, pastviny, louky, zemědělskou krajinu. Klíčovou podmínkou je přítomnost skupin stromů, remízků nebo okrajů lesů s hnízdy krkavcovitých ptáků, zejména havranů polních, které využívá k hnízdění. Často se vyskytuje v blízkosti mokřadů nebo jiných míst s hojným výskytem hmyzu.

4. Chování

• Společenskost: Je to vysoce společenský druh. Hnízdí v koloniích nebo volných skupinách, společně migruje a často i společně nocuje na stromech, někdy ve stovkách až tisících jedinců (zejména na tahu a zimovištích).
• Lov: Loví především za letu. Často krouží nad terénem a sbírá hmyz ze vzduchu nebo z povrchu země. Aktivní je zejména za soumraku a za úsvitu, kdy loví noční hmyz. Využívá i pozorování z posedu.

5. Rozmnožování

• Hnízdění: Velmi specifické – nestaví si vlastní hnízdo. Je zcela závislá na obsazování starých hnízd jiných druhů, především havrana polního (Corvus frugilegus). V menší míře využívá i hnízda straky, vrány nebo jiných dravců, výjimečně i dutiny stromů nebo budky.
• Kolonie: Typické je hnízdění v koloniích, často v rámci existujících havraních kolonií. Počet párů v kolonii může být od několika málo až po desítky.
• Snůška: Samice snáší 2–6 (nejčastěji 3–4) žlutohnědých vajec s hustými červenohnědými skvrnami.
• Inkubace a péče: Na vejcích sedí oba rodiče zhruba 22–28 dní. O mláďata pečují také oba rodiče. Mláďata opouštějí hnízdo po 27–30 dnech a rodiče je ještě nějakou dobu krmí.

6. Potrava

• Je převážně hmyzožravá. Hlavní složku potravy tvoří velký létající hmyz – kobylky, sarančata, cvrčci, vážky, chrousti a další brouci.
• Zvláště v době krmení mláďat loví i drobné obratlovce – hraboše, myši, ještěrky, žáby a malé ptáky.

7. Výskyt v ČR

• Status: V České republice je poštolka rudonohá vzácným a nepravidelným hnízdičem a také protahujícím migrantem.
• Lokality: Hnízdění je v současnosti omezeno téměř výhradně na nejteplejší oblasti jižní Moravy (Znojemsko, Břeclavsko), kde je její výskyt vázán na existenci havraních kolonií a vhodnou zemědělskou krajinu.
• Početnost: Hnízdní populace je velmi malá a její velikost výrazně kolísá mezi lety (odhadem 0–20 párů). Fluktuace souvisí s dostupností hnízdních příležitostí (počty havranů) a potravní nabídkou (zejména gradace hrabošů a hmyzu). V minulosti byla o něco hojnější.

8. Ochrana a Ohrožení

• Celosvětový status (IUCN): Globálně je hodnocena jako Téměř ohrožený (NT – Near Threatened) druh. Populace v Evropě i Asii zaznamenaly v posledních desetiletích výrazný pokles.
• Status v ČR: Vzhledem k malé a zranitelné populaci na okraji areálu je v Červeném seznamu ptáků ČR klasifikována jako kriticky ohrožený (CR) druh. Je chráněna zákonem jako zvláště chráněný druh v kategorii kriticky ohrožený.
• Hlavní hrozby:
  • Úbytek hnízdních příležitostí: Pokles početnosti a rozlohy kolonií havrana polního.
  • Intenzifikace zemědělství: Ztráta potravních biotopů (rozorávání luk a pastvin), úbytek velkého hmyzu v důsledku používání pesticidů.
  • Změny krajiny: Ztráta rozptýlené zeleně, remízků.
  • Pronásledování: Nelegální lov a odchyt na tahových cestách a zimovištích.

9. Zajímavosti

• Její silná vazba na hnízda jiného druhu (havrana) je v ptačí říši poměrně neobvyklá.
• Výrazný rozdíl ve zbarvení samce a samice je jedním z nejmarkantnějších mezi evropskými dravci.
• Její společenský způsob života (koloniální hnízdění, společný tah) je mezi sokolovitými dravci výjimečný.

Závěr

Poštolka rudonohá je elegantní a svým zbarvením i chováním velmi zajímavý dravec. Její život je úzce spjat s otevřenou krajinou s dostatkem velkého hmyzu a přítomností havraních kolonií. V České republice představuje velmi vzácný a kriticky ohrožený druh, jehož přežití závisí na ochraně havraních kolonií a zachování pestré zemědělské krajiny s bohatou nabídkou potravy, zejména na jižní Moravě. Její globální status téměř ohroženého druhu ukazuje na vážné problémy, kterým tento specializovaný dravec čelí v celém svém areálu.