Potápka žlutorohá ( Podiceps auritus )
Úvod
Potápka žlutorohá (Podiceps auritus) je fascinující vodní pták patřící do řádu potápek (Podicipediformes) a čeledi potápkovitých (Podicipedidae). Tento druh je známý především svým nápadným svatebním šatem, kterému dominují zlatavě žlutá „růžky“ z peří po stranách hlavy, jež daly druhu jeho české i vědecké jméno (auritus znamená „uchatý“). Jedná se o tažný druh, který hnízdí v severních oblastech Eurasie a Severní Ameriky a zimuje na mořských pobřežích a větších nezamrzajících vodních plochách. V České republice se vyskytuje především během tahu, vzácně zde i hnízdí.
Systematika a taxonomie
Potápka žlutorohá patří do rodu Podiceps, který zahrnuje několik dalších druhů potápek střední velikosti. Dříve se rozlišovaly dva poddruhy:
Popis a identifikace
Potápka žlutorohá je středně velká potápka, dosahující délky těla 31–38 cm a rozpětí křídel 55–64 cm. Hmotnost se pohybuje mezi 300–570 gramy. Pohlavní dimorfismus je nevýrazný, samci bývají v průměru jen o málo větší než samice.
Rozšíření a biotop
Potápka žlutorohá má holarktické rozšíření. Hnízdí v severní Evropě (Island, Skandinávie, Pobaltí, severozápadní Rusko), napříč Sibiří až po Dálný východ, a také v Kanadě a na severu USA (zejména Aljaška a prérijní oblasti).
Výskyt v České republice
V České republice je potápka žlutorohá považována za pravidelně, i když nehojně protahující druh. Nejčastěji ji lze pozorovat na jaře (březen–květen) a na podzim (září–listopad) na větších rybnících a vodních nádržích po celé zemi. Někteří jedinci zde mohou i přezimovat, pokud vodní plochy nezamrznou. Hnízdění je v ČR velmi vzácné a nepravidelné, doloženo bylo jen několikrát, především v rybničnatých oblastech (např. jižní Čechy). Jedná se o zvláště chráněný druh, vedený jako kriticky ohrožený.
Chování
Potápky žlutorohé jsou mistrnými plavci a potápěči. Pod vodou se pohybují pomocí silných nohou posunutých dozadu na těle, které jim slouží jako efektivní vesla. Potápějí se za potravou nebo v případě ohrožení. Doba ponoru obvykle trvá do 30 sekund. Létají poměrně neochotně, ale při tahu překonávají velké vzdálenosti. Vzlet z vody je namáhavý a vyžaduje dlouhý rozběh po hladině.
Potrava
Potrava potápky žlutorohé je převážně živočišná. Skládá se hlavně z vodního hmyzu a jeho larev (potápníci, vážky, chrostíci), korýšů (blešivci, perloočky) a měkkýšů. V menší míře loví i malé rybky (do 5–7 cm) a obojživelníky (pulce). Potravu získávají při potápění pod vodní hladinou, kde aktivně pátrají mezi vodními rostlinami nebo pronásledují kořist v otevřené vodě. Stejně jako ostatní potápky polykají vlastní peří, které v žaludku vytváří plsťovitou zátku, pravděpodobně chránící stěnu žaludku před ostrými kostmi ryb a krunýři korýšů.
(Pokračování na další straně)
Potápky žlutorohé jsou monogamní, páry se tvoří obvykle na jaře během toku, někdy již na zimovištích. Hnízdění probíhá od května do července, v závislosti na geografické poloze.
Migrace
Potápka žlutorohá je typickým tažným ptákem. Hnízdiště opouští na podzim (srpen–říjen) a migruje na zimoviště. Evropské populace zimují především na pobřeží Atlantiku (od Norska po Biskajský záliv), v Severním a Baltském moři, a také ve Středomoří a Černém moři. Menší počty zimují na velkých vnitrozemských vodách střední a západní Evropy. Severoamerické populace zimují podél pobřeží Tichého i Atlantského oceánu. Na hnízdiště se vracejí na jaře (březen–květen). Tah probíhá jednotlivě nebo v malých skupinkách, často v noci.
Status ochrany a ohrožení
Globálně je potápka žlutorohá podle IUCN vedena jako zranitelný (Vulnerable) druh. Důvodem je výrazný pokles početnosti, zejména v Severní Americe a některých částech Evropy.
V České republice je potápka žlutorohá chráněna zákonem jako zvláště chráněný druh v kategorii kriticky ohrožený. Její ochrana spočívá především v ochraně potenciálních hnízdních lokalit (zachování mělkých rybníků s bohatou vegetací) a zajištění klidu na vodních plochách během tahu a případného zimování.
Zajímavosti
Závěr
Potápka žlutorohá je unikátní a krásný vodní pták, jehož přítomnost v krajině obohacuje biodiverzitu mokřadních ekosystémů. Její nápadný vzhled ve svatebním šatu a fascinující chování, zejména komplexní zásnubní tance, ji činí oblíbeným objektem pozorovatelů ptáků. Bohužel, čelí řadě hrozeb, které vedly k poklesu jejích populací a zařazení mezi zranitelné druhy. Ochrana jejích hnízdních i zimních biotopů, snižování znečištění vod a omezení vyrušování jsou klíčové pro její přežití a zachování pro budoucí generace. V České republice je její výskyt vzácný, a proto je důležité věnovat pozornost každému pozorování a chránit lokality, kde se může objevit.
*Enter your name
*Email not valid.
Do not change these fields following