---

Turpan hnědý (Melanitta fusca)

1. Úvod a systematické zařazení

Turpan hnědý (Melanitta fusca), známý také jako turpan běloskvrnný, je velká mořská kachna z řádu vrubozobých (Anseriformes) a čeledi kachnovitých (Anatidae). Patří do rodu Melanitta, který zahrnuje tmavě zbarvené mořské kachny severní polokoule, často nazývané turpani (scoters). Turpan hnědý je charakteristický svým robustním tělem, potápivým způsobem života a nápadným bílým zrcátkem v křídle, které je viditelné v letu i u sedících ptáků. V České republice se jedná o pravidelného, i když nepříliš hojného hosta na tahu a vzácněji i v zimě.

• Řád: Vrubozobí (Anseriformes)
• Čeleď: Kachnovití (Anatidae)
• Podčeleď: Kachny (Anatinae) nebo někdy řazen do samostatné podčeledi mořských kachen (Merginae)
• Rod: Turpan (Melanitta)
• Druh: Turpan hnědý (Melanitta fusca)

(Poznámka: Někdy je severoamerický turpan bělavokřídlý, Melanitta deglandi, považován za poddruh turpana hnědého, jindy za samostatný druh.)

2. Popis a identifikace

Turpan hnědý je jednou z našich největších kachen, dosahuje délky těla 51–58 cm a rozpětí křídel 90–99 cm. Hmotnost se pohybuje mezi 1100–2000 g, přičemž samci jsou obvykle o něco větší a těžší než samice. Má těžkou, zavalitou postavu s poměrně velkou hlavou a silným krkem.

• Samec (svatební šat): Je celý sametově černý, s výjimkou několika výrazných bílých znaků. Nejnápadnější je široké bílé pole v křídlech (zrcátko), tvořené bílými loketními letkami, které je dobře viditelné v letu, ale často i u sedících ptáků na vodě. Dalším charakteristickým znakem je malá bílá skvrna pod okem, která má tvar srpku nebo trojúhelníku. Zobák je u kořene výrazně zduřelý a pestře zbarvený – černý hrbol u kořene přechází do oranžové až žluté barvy po stranách a růžovočervené špičky. Duhovka je světle šedá až bělavá. Nohy jsou červené.
• Samice: Je celkově tmavě hnědá až šedohnědá, působí jednotvárněji než samec. I ona má výrazné bílé zrcátko v křídle, které je klíčovým poznávacím znakem pro odlišení od samice turpana černého. Na hlavě má obvykle dvě bělavé, neostře ohraničené skvrny – jednu mezi okem a zobákem (v uzdičce) a druhou za okem (na příuší). Tyto skvrny mohou být různě výrazné. Zobák je tmavě šedý až černavý, bez výrazného hrbolu a pestrého zbarvení. Duhovka je hnědá. Nohy jsou tmavší, hnědočervené nebo šedavé.
• Mladí ptáci (juvenilní šat): Podobají se samici, ale jsou obvykle světleji hnědí, zejména na břiše. Skvrny na hlavě mohou být výraznější a bělejší než u dospělé samice. Bílé zrcátko v křídle je přítomno.

Záměna:

• Turpan černý (Melanitta nigra): Je menší a štíhlejší. Samec je celý černý bez bílých znaků v křídlech či u oka (má jen oranžový hrbol na černém zobáku). Samice turpana černého postrádá bílé zrcátko v křídle a má obvykle výrazněji kontrastující světlé tváře a tmavé temeno.
• Turpan pestrozobý (Melanitta perspicillata): Velmi vzácný zatoulanec z Ameriky. Samec má bílé skvrny na čele a v týle (ne pod okem) a velmi masivní, pestře zbarvený zobák jiného tvaru. Samice je podobná samici turpana hnědého, ale má méně výrazné bílé zrcátko (pokud vůbec) a jiný tvar hlavy a zobáku.

3. Rozšíření a biotop

Turpan hnědý má eurosibiřský typ rozšíření.

• Hnízdní areál: Hnízdí v severní Evropě (Skandinávie, Finsko, Pobaltí) a dále na východ přes severní Rusko a Sibiř až po Jenisej. Preferuje oblasti se sladkovodními jezery, rybníky a pomalu tekoucími řekami v zóně severské tajgy a lesotundry, často v blízkosti lesů nebo hustších křovin.
• Zimoviště: Zimuje především na moři, v mělkých pobřežních vodách. Hlavní zimoviště evropských populací se nacházejí v Baltském moři, Severním moři, podél atlantického pobřeží Evropy až po Biskajský záliv. Menší počty zimují také ve Středozemním, Černém a Kaspickém moři a na velkých vnitrozemských jezerech (např. ve Švýcarsku).
• Biotop: Během hnízdění vyhledává sladké vody, často s ostrůvky nebo hustou pobřežní vegetací pro ukrytí hnízda. Mimo hnízdní období je převážně mořským druhem, zdržuje se v pobřežních vodách do hloubky cca 20 metrů, často nad písčitým nebo štěrkovitým dnem bohatým na mlže. Během tahu se může zastavit i na velkých vnitrozemských vodních plochách.

4. Migrace

Turpan hnědý je tažný pták. Populace ze Skandinávie a západního Ruska migrují na zimoviště v západní Evropě, populace z východnější Sibiře táhnou spíše k Černému a Kaspickému moři.

• Podzimní tah: Probíhá od září do listopadu, vrcholí v říjnu a listopadu.
• Jarní tah: Probíhá od března do května. Právě v tomto období (10. dubna 2025) probíhá hlavní jarní migrace turpanů hnědých přes střední Evropu na jejich severská hnízdiště.
• Migrační trasy: Ptáci často sledují pobřeží, ale běžné jsou i přelety přes pevninu, kdy využívají velké řeky a jezera jako orientační body a místa k odpočinku.
• Status v ČR: V České republice je turpan hnědý pravidelným, ale nehojným protahujícím druhem a vzácným zimujícím hostem. Není zde hnízdícím druhem.

5. Chování

• Potápění: Je vynikajícím potápěčem. Za potravou se potápí do hloubky obvykle 5–15 metrů, ale byl zaznamenán i hlouběji. Pod vodou vydrží běžně 30–60 sekund, někdy i déle. K pohybu pod vodou používá silné nohy, křídla má přitisknutá k tělu.
• Potravní chování: Potravu sbírá téměř výhradně ze dna.
• Společenskost: Mimo hnízdní období je velmi společenský, často tvoří hejna, která mohou na moři čítat stovky až tisíce jedinců. Během tahu se vyskytuje jednotlivě nebo v malých skupinkách, často ve společnosti jiných druhů kachen (zejména turpana černého, hoholů, poláků).
• Let: Létá rychle a přímočaře, obvykle nízko nad vodou, s pravidelnými údery křídel. V letu je velmi nápadné bílé zrcátko. Z vodní hladiny vzlétá poněkud těžkopádně, s rozběhem.

6. Potrava

Potrava turpana hnědého je převážně živočišná, složená z bentických organismů.

• Hlavní složka: Měkkýši (zejména mlži – slávky, srdcovky, škebličky), které polyká vcelku a drtí ve svalnatém žaludku (voleti).
• Doplňková potrava: Korýši (krabi, různonožci), mnohoštětinatci, ostnokožci (ježovky), vodní hmyz a jeho larvy (zejména na hnízdištích) a občas i malé rybky. V malé míře může konzumovat i rostlinnou potravu (semena, části vodních rostlin).
• Způsob získávání potravy: Výhradně potápěním ke dnu.

7. Hnízdění a rozmnožování (v hnízdním areálu)

• Tvorba párů: Páry se tvoří často již na zimovištích nebo během jarního tahu. Tok probíhá na vodě a zahrnuje různé postoje samce, potápění a hlasové projevy.
• Hnízdní místo: Samice vybírá místo pro hnízdo na zemi, obvykle dobře ukryté v husté vegetaci (pod keři, ve vysoké trávě, mezi kameny), často na ostrůvcích nebo v blízkosti vody (někdy i několik set metrů daleko).
• Hnízdo: Jedná se o mělkou jamku v zemi, skromně vystlanou suchou trávou, listím a mechem, a bohatě vystlanou tmavým prachovým peřím, které samice vytrhává ze své hrudi.
• Snůška: Samice snáší 6–10 (nejčastěji 7–9) velkých (cca 68×47 mm), hladkých vajec krémové, nažloutlé nebo narůžovělé barvy. Snáší jedno vejce denně.
• Inkubace: Na vejcích sedí pouze samice po dobu přibližně 27–29 dní. Samec opouští samici krátce po začátku inkubace a sdružuje se do hejn s ostatními samci k přepeřování.
• Péče o mláďata: Mláďata jsou prekociální a nidifugní – krátce po oschnutí opouštějí hnízdo a samice je vodí k vodě. Potravu si hledají sama od prvního dne. Samice je vodí a chrání před predátory a nepřízní počasí po dobu několika týdnů. Letuschopnosti dosahují ve věku přibližně 6–7 týdnů.

8. Hlas

Turpan hnědý je mimo období toku poměrně tichý pták.

• Samec: Během toku vydává hluboké, drnčivé a chrochtavé zvuky a nízké hvízdání.
• Samice: Ozývá se drsnějšími, chraptivými zvuky.
• Let: V letu je často slyšet svištivý zvuk křídel, zejména u samců.

9. Status, ohrožení a ochrana

• Globální status (IUCN): Ačkoliv byl dříve hodnocen jako „málo dotčený“ (LC), kvůli výrazným poklesům populací v některých částech areálu, zejména v oblasti Baltského moře, byl jeho status přehodnocen. Podle BirdLife International a některých regionálních červených seznamů je nyní často hodnocen jako zranitelný (VU) nebo téměř ohrožený (NT) v evropském kontextu. Globální status IUCN se může lišit nebo být v procesu aktualizace. V Červeném seznamu ptáků ČR není jako nehnízdící druh obvykle zařazen do kategorie ohrožení, ale jeho evropský status je relevantní.
• Populační trendy: V posledních desetiletích byl zaznamenán výrazný pokles početnosti, zejména na klíčových zimovištích v Baltském moři (odhady hovoří o poklesu až o 50 % za posledních 30 let).
• Ohrožení:
  • Znečištění moří: Turpani jsou velmi citliví na ropné havárie, které mohou zdecimovat velké množství ptáků zimujících v hustých hejnech.
  • Nechtěný odlov (bycatch): Velké množství turpanů hyne v rybářských sítích (zejména tenatech) nastražených u dna pro lov platýzů a tresek.
  • Ztráta a degradace potravních zdrojů: Změny v mořském ekosystému, eutrofizace a úbytek populací mlžů mohou negativně ovlivnit jejich potravní základnu.
  • Rušení: Rušení na zimovištích i hnízdištích (lodní doprava, rekreační aktivity).
  • Lov: V některých oblastech (např. Rusko) stále podléhají lovu.
  • Klimatické změny: Mohou ovlivňovat jak hnízdiště (změny v tajze a tundře), tak zimoviště (změny mořských proudů, teploty vody).
• Ochrana: Ochrana turpana hnědého vyžaduje mezinárodní spolupráci a zaměřuje se na:
  • Snížení rizika ropného znečištění a efektivní likvidaci havárií.
  • Regulaci rybolovu a používání selektivnějších rybolovných metod ke snížení bycatchu.
  • Vyhlašování mořských chráněných území v klíčových oblastech zimování a tahu.
  • Monitoring populací a potravních zdrojů.
  • Omezování rušení v citlivých oblastech.

10. Výskyt v České republice

• Status: Pravidelný, ale nehojný protahující pták a vzácný zimující host.
• Časové období: Nejčastěji pozorován během podzimního tahu (říjen – listopad) a jarního tahu (březen – duben/začátek května). Jednotlivé kusy nebo malé skupinky mohou vzácně přezimovat (prosinec – únor).
• Lokality: Objevuje se především na větších vodních plochách, jako jsou přehradní nádrže (např. Nové Mlýny, Nechranice, Rozkoš, Lipno), větší rybniční soustavy (Třeboňsko, Poodří, Lednické rybníky) nebo nezamrzající úseky velkých řek (Labe, Vltava, Morava). Pozorování jsou většinou ojedinělá nebo se týkají malých skupinek do 10 jedinců, výjimečně i více.

11. Závěr

Turpan hnědý je impozantní mořská kachna, která svým výskytem obohacuje ptačí faunu České republiky během období migrace. Jeho přítomnost na našich vnitrozemských vodách je připomínkou rozsáhlých migračních cest spojujících severskou tajgu s evropskými moři. Ačkoliv se nejedná o druh přímo ohrožený na našem území, jeho celkový nepříznivý stav v Evropě, způsobený především lidskou činností na mořích, zdůrazňuje potřebu mezinárodních ochranářských opatření. Pozorování tohoto robustního potápěče s charakteristickým bílým zrcátkem je pro ornitology vždy zajímavým zážitkem.