Úvod
Drop velký (Otis tarda) je jedním z nejtěžších létajících ptáků světa a ikonickým druhem evropské stepní a zemědělské krajiny. Tento majestátní pták, jehož samci mohou dosahovat hmotnosti až přes 16 kg, býval kdysi charakteristickým, i když nikdy ne hojným, obyvatelem otevřených nížin na území dnešní České republiky. Jeho historie u nás je však příběhem dramatického úpadku, který vyvrcholil jeho vymizením jako hnízdícího druhu v závěru 20. století. Přesto se s dropem velkým můžeme na našem území stále setkat, i když jde dnes již výhradně o pozorování zatoulaných jedinců či malých skupin, nejčastěji ze sousedních populací. Tento referát shrnuje historický vývoj výskytu dropa velkého v ČR, analyzuje současnou situaci a možnosti jeho pozorování, a zmiňuje ochranářské snahy související s tímto druhem.
Historický výskyt a příčiny úpadku
Historicky bylo hlavní oblastí výskytu dropa velkého na našem území jižní Morava, především region Znojemska a částečně i Břeclavska a Mikulovska. Existují také starší záznamy z Polabí a jiných nížinných oblastí Čech, ale těžiště populace bylo vždy na Moravě. Dropi zde obývali rozlehlé, otevřené lány polí, úhorů a stepních trávníků, kde nacházeli dostatek potravy (hmyz, drobní obratlovci, části rostlin) a bezpečí díky dobrému rozhledu.
Ještě v 19. a na počátku 20. století existovala na jižní Moravě stabilní, i když ne početná, populace. Tokající samci byli nápadným jarním fenoménem této krajiny. Hlavní zlom nastal po druhé světové válce s nástupem intenzifikace zemědělství. Tento proces zahrnoval několik klíčových změn, které měly pro dropy fatální důsledky:
V důsledku těchto faktorů populace dropů rapidně klesala. Poslední pravidelná hnízdění byla zaznamenána v 70. a 80. letech 20. století na Znojemsku. Definitivní tečkou za dropem jako hnízdícím druhem v ČR byl rok 1996, kdy bylo zaznamenáno zcela poslední, i když neúspěšné, hnízdění u Hrádku na Znojemsku. Od té doby je drop velký v České republice považován za vyhynulý hnízdící druh.
Současný status a možnosti pozorování
Ačkoliv drop velký v České republice již nehnízdí, neznamená to, že by se zde vůbec nevyskytoval. V současnosti je evidován jako velmi vzácný, nepravidelně zaletující host. Téměř všechna pozorování pocházejí z jižní Moravy, konkrétně ze Znojemska, což přímo souvisí s blízkostí prosperující populace v sousedním Rakousku.
Nejvýznamnější zdrojovou populací pro české území jsou dropi z oblasti Marchfeld (Moravské pole) v Dolním Rakousku, kde díky intenzivním ochranářským programům a specifickému zemědělskému managementu (např. podpora úhorů, extenzivních ploch, pěstování vhodných plodin) došlo k výraznému nárůstu početnosti. Tito ptáci, zejména v zimním období nebo během jarních potulek, občas překračují státní hranici a zaletují na českou stranu.
Kde a kdy dropa hledat?
Největší šance na pozorování dropa velkého v ČR je tedy na jižní Moravě, primárně v okrese Znojmo. Jedná se o otevřenou zemědělskou krajinu v blízkosti rakouských hranic, například v oblasti mezi obcemi Hnanice, Šatov, Chvalovice, Dyjákovičky, Hrádek a Jaroslavice. Tyto oblasti svým charakterem navazují na rakouské dropí lokality.
Pozorování jsou nejčastější v zimních měsících (listopad až březen), kdy se ptáci mohou sdružovat do menších či větších hejn a hledají potravu na polích s ozimy, řepkou nebo zbytky kukuřice. Méně často dochází k pozorováním i na jaře (duben, květen), kdy se mohou objevit jednotliví ptáci, často samci, při svých potulkách mimo hlavní hnízdní oblasti. Letní a podzimní pozorování jsou zcela výjimečná.
Charakter pozorování:
Význam pozorování:
Každé pozorování dropa velkého na území ČR je cenným údajem. Ornitologové a ochránci přírody tato data sbírají (např. prostřednictvím Faunistické komise České společnosti ornitologické nebo databáze Avif.cz), aby měli přehled o pohybu ptáků a potenciálním využívání českého území. Tato data mohou být důležitá pro plánování případných ochranářských opatření na české straně hranice, která by mohla podpořit rakouskou populaci nebo dokonce lákat ptáky k delšímu pobytu.
Ochrana a budoucnost
Aktivní ochrana dropa velkého v České republice v současnosti probíhá především formou monitoringu jeho výskytu a snahou o udržení, případně obnovu, vhodných biotopů v historických oblastech výskytu. Klíčová je spolupráce s Rakouskem, protože budoucnost dropů u nás je přímo závislá na stavu populace v Marchfeldu.
Konkrétní ochranářské aktivity zahrnují:
Výzvy a budoucnost:
Hlavní výzvou zůstává charakter současného zemědělství, které je stále příliš intenzivní a neposkytuje dropům dostatečně kvalitní a bezpečné prostředí pro případné hnízdění. I pro zimující ptáky představuje krajina s minimem úhorů a vysokou mírou rušení (např. volný pohyb psů, neohleduplní pozorovatelé) riziko.
Přesto existuje naděje, že s dalším růstem rakouské populace by se mohli dropi na jižní Moravě objevovat častěji a na delší dobu. Teoreticky není vyloučen ani návrat dropa jako hnízdícího druhu, pokud by došlo k výrazným pozitivním změnám v zemědělské krajině a cílené podpoře na české straně. To by však vyžadovalo dlouhodobé a finančně náročné programy podobné těm rakouským.
Závěr
Drop velký je fascinujícím ptákem, jehož osud v České republice je varovným příkladem dopadu změn v krajině na biodiverzitu. Ačkoliv u nás již nehnízdí, stále máme šanci tohoto stepního obra spatřit, především díky úspěšné ochraně v sousedním Rakousku. Pozorování dropa na jižní Moravě je vždy mimořádným zážitkem a připomínkou toho, jak cenná a zranitelná je příroda otevřené zemědělské krajiny. Pokračující monitoring, mezinárodní spolupráce a snahy o zlepšení stavu biotopů dávají alespoň malou naději, že drop velký nezůstane jen vzpomínkou na minulost, ale mohl by se, byť jen jako pravidelnější host, stát opět součástí naší přírody. Každé pozorování je důležitým střípkem do mozaiky poznání a ochrany tohoto jedinečného druhu.
*Enter your name
*Email not valid.
Do not change these fields following