Jak dokládají výsledky monitoringu běžných ptačích druhů, nejvíce ubývají ptáci obývající zemědělskou krajinu. Představme si nejvýznamnější faktory, které ovlivňují jejich početnost.
Ztráta heterogenity krajiny
Největší pohromou pro naši krajinu byla kolek- tivizace zemědělství v 50. a 60. letech 20. století. Průměrná výměra pole vzrostla více než desetinásobně až na současných 14 ha. Změny hospodaření vedly k zániku pestré mozaiky polí a travních porostů. Z krajiny zmi- zelo 800 000 km mezí, 120 000 km polních cest,
30 000 km liniové zeleně a 35 000 ha lesíků, hájků a remízků. Přestože to negativně ovlivnilo prakticky všechny ptáky zemědělské krajiny, asi nejvíce postižena byla koroptev polní. Do polo- viny 20. století byla jedním z našich nejběžnějších ptačích druhů. Scelováním pozemků a likvidací krajinných prvků se ale dramaticky snížila nabídka vhodného hnízdního prostředí a potravních stanovišť.
Odvodnění krajiny
Zhruba čtvrtina zemědělského půdního fondu byla v minulosti odvodněna. Přestože první větší projekty byly realizovány už v první polovině 19. století, největší vlna odvodnění probíhala od 50. do 80. let minulého století. Důsledkem byl dramatický pokles početnosti ptačích druhů vázaných na podmáčená stanoviště, zejména bahňáků, chřástala polního i kropenatého, lučních kachen nebo tetřívka obecného. Původní podmáčené travní porosty byly mozaikou různě vysoké a husté vegetace, kde ptáci mohli hnízdit a nacházeli dostatek potravy. Po odvodnění se tyto porosty rozoraly nebo se změnily na travní monokultury.
Zvýšené používání pesticidů
Aplikace insekticidů v hnízdní době snižuje nabídku bezobratlých, kteří jsou hlavní potravní složkou pro většinu ptačích mláďat. Herbicidy mají hned dvojí efekt – tím, že likvidují plevele, snižují nabídku semen, a současně nepřímo dochází i k odstranění bezobratlých vázaných na druhy plevelů, které jsou herbicidy likvidovány. Při vysokých dávkách nebo nevhodné aplikaci mohou pesticidy ptáky ohrozit i na životě, jak to dokládá úhyn 1440 racků chechtavých u Chomoutovského jezera na následky otravy přípravkem Lanirat Micro v roce 2010.
Zvyšování zemědělských výnosů
Na travních porostech je zvyšování výnosů podpořeno přísevem produkčních trav nebo zvýšeným hnojením statkovými i minerálními hnojivy. V hustých a vysokých porostech mají některé ptačí druhy horší přístup k potravě (např. sýček obecný) a také pro mláďata sbírající potravu na zemi je pohyb v takové vegetaci náročný.
Další faktory
Ještě do poloviny 20. století převažovala ruční sklizeň, která umožňovala živočichům bezpečný únik. Dnes probíhá sklizeň úrody i seč travních porostů díky moderním strojům v krátkém období, navíc na rozsáhlejších půdních celcích – dochází tak nejen k větším přímým ztrátám na hnízdech, ale také k rychlému snížení potravní nabídky a možností k úkrytu. Kromě toho bylo běžnou praxí kosení luk od okraje do středu, při kterém každoročně zahynulo mnoho živočichů. Další významnou hrozbu představuje přechod od sena k senáži, při které jsou travní porosty koseny v dřívějším termínu. Na druhou stranu zejména v podhorských oblastech a na méně úživných půdách dochází k zalesňování nebo k opouštění zemědělského hospodaření, což vede k poklesu početnosti ptačích druhů otevřené zemědělské krajiny.