Foto příspěvky
Články a zajímavosti

Proč klesá počet ptáků zemědělské krajiny?

Jak  dokládají  výsledky monitoringu  běžných ptačích  druhů,  nejvíce ubývají ptáci  obývající zemědělskou krajinu. Představme si nejvýznamnější faktory, které ovlivňují jejich početnost.

Ztráta heterogenity krajiny

Největší pohromou  pro naši krajinu byla kolek- tivizace  zemědělství  v  50.  a  60.  letech  20. století.  Průměrná   výměra  pole  vzrostla  více než desetinásobně  až na současných 14 ha. Změny hospodaření  vedly k zániku pestré mozaiky polí a travních porostů. Z krajiny zmi- zelo 800 000 km mezí, 120 000 km polních cest,

www.nasiptaci.info

30 000 km liniové zeleně a 35 000 ha lesíků, hájků a remízků. Přestože to negativně ovlivnilo prakticky všechny ptáky zemědělské krajiny, asi nejvíce postižena byla koroptev polní. Do polo- viny 20. století  byla jedním  z našich  nejběžnějších  ptačích  druhů.  Scelováním  pozemků a likvidací krajinných prvků se ale dramaticky snížila nabídka vhodného  hnízdního  prostředí a potravních stanovišť.

Odvodnění krajiny

Zhruba čtvrtina zemědělského půdního fondu byla v minulosti  odvodněna.  Přestože  první větší projekty byly realizovány už v první polovině 19. století,  největší vlna odvodnění probíhala  od 50. do 80. let minulého  století. Důsledkem byl dramatický  pokles početnosti ptačích druhů vázaných na podmáčená stanoviště, zejména  bahňáků,  chřástala  polního i kropenatého,  lučních  kachen  nebo  tetřívka obecného. Původní podmáčené travní porosty byly mozaikou různě vysoké a husté vegetace, kde ptáci mohli hnízdit  a nacházeli dostatek potravy. Po odvodnění  se tyto porosty  rozoraly nebo se změnily na travní monokultury.

Zvýšené používání pesticidů

Aplikace  insekticidů  v hnízdní  době  snižuje nabídku bezobratlých, kteří jsou hlavní potravní   složkou  pro  většinu  ptačích  mláďat.  Herbicidy  mají hned  dvojí efekt –  tím, že  likvidují plevele, snižují  nabídku  semen, a  současně  nepřímo  dochází  i  k  odstranění   bezobratlých   vázaných   na   druhy   plevelů, které jsou herbicidy likvidovány. Při vysokých dávkách nebo nevhodné aplikaci mohou  pesticidy  ptáky  ohrozit  i na  životě, jak to dokládá úhyn 1440 racků chechtavých u Chomoutovského jezera na následky otravy přípravkem Lanirat Micro v roce 2010.

Zvyšování zemědělských výnosů

Na travních  porostech  je zvyšování výnosů podpořeno  přísevem produkčních  trav nebo zvýšeným hnojením statkovými i minerálními  hnojivy. V hustých  a vysokých porostech  mají některé  ptačí  druhy  horší  přístup k  potravě  (např.  sýček obecný)  a  také  pro mláďata sbírající potravu  na  zemi je pohyb v takové vegetaci náročný.

Další faktory

Ještě do poloviny 20. století převažovala ruční sklizeň, která umožňovala živočichům bezpečný únik. Dnes probíhá sklizeň úrody i seč travních porostů  díky moderním  strojům  v krátkém období, navíc na rozsáhlejších půdních celcích – dochází tak nejen k větším přímým ztrátám  na hnízdech, ale také k rychlému snížení  potravní  nabídky  a možností  k úkrytu. Kromě  toho  bylo  běžnou  praxí  kosení  luk od okraje do středu, při kterém každoročně zahynulo mnoho  živočichů. Další významnou hrozbu  představuje přechod  od sena k senáži, při  které  jsou  travní  porosty  koseny  v  dřívějším  termínu.   Na  druhou   stranu  zejména v podhorských  oblastech a na méně úživných půdách  dochází  k zalesňování  nebo  k opouštění  zemědělského   hospodaření,   což  vede k poklesu početnosti  ptačích  druhů  otevřené zemědělské krajiny.