Foto příspěvky
Atlas

Proč vlastně ptáky chránit?

dudek chocholatý

Vždyť jich je tolik. Špačků a havranů bývá někdy vidět opravdu moc. A navíc jsou odněkud ze severu nebo z východu. Někteří ptáci sežerou, na co přijdou, a páchají tak škody. Škody páchané špačkem na vinohradech jsou celoevropským problémem. Podobně je to s kormoránem, volavkou popelavou a dalšími rybožravými ptáky. Rybářům způsobují skutečně velké škody. Každopádně větší škody působí rybářům faktory související částečně se změnami klimatu. V létě bývá v posledních letech velké horko a sucho. To způsobuje nedostatek vody v rybnících. Voda má vyšší teplotu, a tak je v ní méně kyslíku. Rybáři chtějí na podzim vylovit z rybníků co nejvíc kaprů a samozřejmě co největších. Proto do rybníků dávají mnoho kaprů a vydatně je krmí. Přibývá kapřích výkalů. Voda se kalí, protože přestávají fungovat přirozené samočistící procesy ve vodě. Z toho důvodu se ve většině našich rybníků nedá koupat již dlouhá léta. Přirozený rozklad kapřích výkalů spotřebovává další kyslík ve vodě, takže v jisté fázi začíná kaprům kyslík scházet a ryby se zadusí. Takto způsobené periodické škody na mnoha rybnících v celém Česku byly například v létě roku 2018 vyčísleny na desítky milionů korun a materiálně na stovky tun uhynulých ryb. To by nezkonzumovala celá česká populace volavek a kormoránů za celý rok. Tím ale kormorány a volavky neomlouvám. Jednu škodu nelze omlouvat jinou. Regulace stavu kormoránů a místně i volavek je nezbytná.

O škodách, které dělají sovy a dravci, „vědí své“ už jen někteří lidé. Po staletí byli dravci hubeni, aby před nimi uchránili drobnou zvěř. Když se to u některých druhů dravců „konečně podařilo“ a skutečně byli vyhubeni,tak se zjistilo, že drobná zvěř u nás už téměř nežije. Mizí u nás převážně z jiných důvodů. Zajíci, koroptve a také bažanti u nás zmizeli pod vlivem měnících se podmínek hospodaření v zemědělství v celé Evropě. Zkušenosti mnohých lidí s ptáky u nás se odbývají většinou na zahrádkách, na venkovských dvorcích u babičky a na domcích nebo panelácích, kde bydlíme. Na zahrádce vždy sedne nějaký pták, třeba kos na záhon, kde už něco raší, a přilepší si. Aspoň to tak vypadá. Když zrají třešně, je to horší. Na dvorek u babičky zase přilétnou vrabci nebo zvonci a vesele zobou se slepicemi zrní. Jiřička nebo rehek se rozhodnou, že zahnízdí na domku, ale majitelům se to mnohdy nelíbí.

orel královský

Do dnešní doby se i vědecká literatura vyjadřuje k hospodářskému významu jednotlivých druhů ptáků. Hledají se argumenty, zda konkrétní pták škodí, nebo je užitečný. O jejich biologickém, ekologickém a kulturním významu se píše v „populárně naučné“ literatuře.

Ovšem zcela objektivně se tam o tomto problému nepíše. Jinak se píše v rybářském a mysliveckém tisku, jinak v ochranářském. Jedni absurdně zveličují škody ptáků a dojímají se nad „krutostí“ a „nenasytností“ dravců a rybožravých ptáků. Druzí všechny tyto argumenty odmítají a pláčou dojetím nad ptáčkem, který vypadl z hnízda. V této knize je uvedeno kromě popisu ptáků a jejich životních projevů i to, kde u nás ptáci žijí a jak je na tom stav jejich populace u nás a v Evropě. Ze122 uvedených druhů ptáků v této knize je 11 druhů, které u nás v posledních letech zvyšují svůj početní stav. Patří mezi ně vodouš kropenatý, jehož hnízdní populace je do 100 párů, nebo vlha pestrá, kterých u nás hnízdí už několik set párů. Asi 16 z popisovaných druhů ptáků je u nás na hraně vymizení. Patří sem například bukač velký, čírky, lelek, tetřívek a drop.

Bukačů, čírek obou druhů a tetřívka u nás hnízdí již jen desítky párů. Několik druhů ptáků se u nás povedlo na poslední chvíli zachránit díky reintrodukci. Silně ubylo také koroptví, skřivanů a racků chechtavých.

Tito ptáci jsou jakýmsi indikátorem kvality životního prostředí. Jejich úbytek signalizuje, že se něco v přírodě děje. Úbytek nesouvisí s přímým pronásledováním člověkem, koroptev je hájena už desítky let, racek nebyl loven nikdy. Úbytek ptáků rovněž nesouvisí ani s jejich likvidací ze strany dravců. Souvisí zejména s výraznými změnami hospodaření v agrární krajině v Evropě a na celé naší planetě. V této knize se nepíše o ptácích, kteří už u nás byli vyhubeni, s výjimkou dropa velkého. Do této skupiny bychom mohli zařadit dravce, skalníka zpěvného, mandelíka hajního a některé ťuhýky. Lidé si musí uvědomit, jaké je jejich postavenív přírodě a jak s ní a celou planetou hospodaří. Člověk je součástí přírody a světového ekosystému. Není sice ničemu a nikomu nadřazen, ale svým konáním vše ovlivňuje nejvíc. Pozitivně i negativně. Ptáci, ostatní zvířata a rostliny jsou také součástí ekosystému a jsou v současné době na lidské činnosti do jisté míry závislí.

Vše spolu nějak souvisí a má snahu spět k vyrovnanému stavu. Některé negativní dílčí kroky člověka mohou být už nevratné. Vyhubení určitého druhu ptáka, jiného živočicha nebo rostliny ve světě, v Evropě nebo v Česku je takovým příkladem. Vždy je to obrovská ztráta. Vyhubení „bezvýznamného“ ptáka nebo rostliny na začátku procesu ovládnutí přírody člověkem neznamená nic.

A dlouho se nic neděje. Jenže toto dění je jednosměrné. Dotýká se všeho živého. Vyhubený pták nebo rostlina je na začátku tohoto procesu a člověk je na jeho konci. Pro záchranu ptačího druhu musíme chránit hmyz, krajinu, celou přírodu. Proto je nutno ptáky chránit. Chráníme tím i sami sebe.

Výběr z galerie
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info drozd_kvíčala www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info zvonek zelený zvonek zelený zvonek zelený www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info



Nové foto
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info Zvonek zelený www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info drozd_kvíčala www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info zvonek zelený zvonek zelený www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info