Rybák velkozobý (Hydroprogne caspia)

Úvod

Rybák velkozobý (Hydroprogne caspia), dříve známý jako Sterna caspia, je pozoruhodný a impozantní ptačí druh, který drží titul největšího rybáka na světě. Svou velikostí, robustní postavou a mohutným, jasně červeným zobákem je prakticky nezaměnitelný. Jedná se o kosmopolitní druh s velmi rozsáhlým, i když poněkud nesouvislým (fragmentovaným) areálem rozšíření, který zahrnuje části všech kontinentů kromě Antarktidy. Přestože je celosvětově rozšířený, v České republice se jedná o velmi vzácného hosta, který zde nehnízdí, ale objevuje se pouze ojediněle během jarního a podzimního tahu. Tento referát se zaměří na biologii, ekologii, rozšíření a ochranu tohoto fascinujícího druhu, včetně jeho specifického statusu v rámci české avifauny.

Popis a rozpoznávací znaky

Rybák velkozobý je skutečně velký pták, délkou těla dosahuje 48–60 cm a rozpětím křídel úctyhodných 120–145 cm, což ho velikostně řadí spíše k větším druhům racků (např. racku stříbřitému) než k ostatním rybákům. Jeho nejvýraznějším znakem je mohutný, dýkovitý zobák, který je jasně červený až korálově červený s tmavou špičkou.

• Svatební šat (jaro, léto): Dospělí ptáci mají na hlavě výraznou, ostře ohraničenou černou čepičku sahající až do týla. Zbytek hlavy, krk a spodina těla jsou čistě bílé. Hřbet a svrchní strana křídel jsou světle šedé. Spodní strana křídel je převážně bílá s tmavšími konci ručních letek, což je viditelné za letu. Ocas je šedobílý, poměrně krátký a jen mělce vidlicovitě vykrojený. Nohy jsou černé a relativně krátké.
• Prostý šat (podzim, zima): Mimo hnízdní období černá čepička mizí. Čelo se stává bílým a zbytek temene je šedavě nebo bělavě proužkovaný tmavými skvrnami. Zobák zůstává červený, i když může být o něco matnější. Mladí ptáci se podobají dospělým v prostém šatu, ale mají na šedém hřbetě a křídlech tmavší skvrnění nebo vlnkování a zobák bývá spíše oranžovo-červený.

Let a hlas: Let rybáka velkozobého je silový, přímý, s pomalejšími a hlubšími údery křídel než u menších rybáků. Často létá poměrně vysoko nad vodou při hledání potravy. Hlasově se projevuje hlasitým, drsným a chraptivým „kraaa“ nebo „ka-rak“, které je slyšet na velkou vzdálenost a je pro tento druh velmi charakteristické.

Rozšíření a biotop

Rybák velkozobý má globální, ale nesouvislý areál rozšíření. Hnízdí v Severní Americe (zejména Velká jezera, pobřeží Atlantiku, Pacifiku a Mexického zálivu), v Eurasii (kolem Baltského moře, Černého a Kaspického moře, Střední Asie, Čína), v Africe (lokálně na pobřeží i u vnitrozemských jezer) a v Austrálii a na Novém Zélandu.

Biotop: Pro hnízdění vyhledává především nerušené, otevřené plochy v blízkosti velkých vodních ploch (sladkých, brakických i slaných). Typickými hnízdišti jsou písčité nebo štěrkovité ostrovy a pláže na mořském pobřeží, u velkých jezer, v deltách řek nebo na velkých rybničních soustavách. Mimo hnízdní období se vyskytuje na podobných místech – pobřežích, v zátokách, lagunách, ústích řek, na velkých jezerech a nádržích. Klíčová je pro něj dostupnost potravy a bezpečné místo k odpočinku.

Potrava a způsob lovu

Dominantní složkou potravy rybáka velkozobého jsou ryby, obvykle o velikosti 5–25 cm. Složení potravy se liší podle geografické oblasti a sezónní dostupnosti. Loví charakteristickým způsobem: létá ve výšce 10–30 metrů nad vodou, často se na chvíli zastaví v třepotavém letu (podobně jako poštolka), a když spatří kořist blízko hladiny, vrhá se střemhlavým ponorem do vody. Díky své velikosti a síle dokáže ulovit i poměrně velké ryby. Kromě ryb může příležitostně ulovit i větší hmyz, korýše, měkkýše, malé ptáky nebo jejich mláďata či vejce. Je také známý tím, že občas provozuje kleptoparazitismus – krade ryby jiným rybákům nebo rackům.

Hnízdění a rozmnožování

Rybák velkozobý hnízdí obvykle v koloniích, které mohou čítat od několika párů až po několik tisíc párů. Často hnízdí společně s jinými druhy rybáků nebo racků, ale může hnízdit i samostatně nebo v malých skupinkách. Hnízdní hustota v kolonii bývá menší než u menších druhů rybáků.

• Hnízdo: Je to jen jednoduchý, mělký důlek v písku, štěrku nebo na zaschlé vegetaci, někdy může být mírně vystlaný úlomky mušlí, kamínky nebo rostlinným materiálem.
• Snůška: Samice snáší obvykle 1–3 (nejčastěji 2) vejce, která jsou krémová až světle hnědá s tmavými skvrnami a tečkami.
• Inkubace: Na vejcích sedí oba rodiče po dobu 25–28 dní.
• Mláďata: Mláďata jsou polokrmivá (semiprekociální). Po vylíhnutí zůstávají několik dní v hnízdě, ale brzy jsou schopna se pohybovat v okolí. Rodiče je krmí rybami. Mláďata jsou opeřena a schopna letu ve věku 35–45 dní, ale zůstávají závislá na rodičích ještě několik dalších měsíců, někdy až do začátku migrace. Rodiče jsou velmi agresivní při obraně hnízda a mláďat proti predátorům (racci, krkavcovití, savci) i lidem.

Migrace

Rybák velkozobý je převážně tažný druh, zejména populace hnízdící v severnějších oblastech (Severní Amerika, severní Eurasie).

• Severoamerické populace: Zimují na pobřeží jižních Spojených států, v Mexiku, Střední Americe a Karibiku, některé až v severní Jižní Americe.
• Eurasijské populace: Ptáci z oblasti Baltského moře zimují převážně v západní Africe a ve Středomoří. Populace od Černého a Kaspického moře a ze Střední Asie zimují v oblasti Středozemního moře, Rudého moře, Perského zálivu, v Africe (zejména východní a jižní) a v jižní Asii (Pákistán, Indie).
• Africké a australské populace: Jsou spíše stálé nebo se přesouvají jen na kratší vzdálenosti v závislosti na potravní nabídce a vodních podmínkách.

Migrace probíhá jednotlivě nebo v malých skupinách, často podél pobřeží nebo velkých řek.

Výskyt v České republice

Jak již bylo zmíněno, rybák velkozobý v České republice nehnízdí. Je zde považován za vzácného, ale téměř pravidelného protahujícího migranta a zatoulance. Jeho výskyt je vázán především na období jarního (duben–květen) a podzimního (srpen–říjen) tahu.

• Lokality: Nejčastěji bývá pozorován na velkých vodních plochách, jako jsou rybniční soustavy (např. Třeboňsko, Poodří, Lednické rybníky v Jihomoravském kraji) a údolní nádrže (např. Nové Mlýny). Může se objevit i na větších řekách nebo zatopených pískovnách.
• Početnost: Pozorovány jsou obvykle pouze jednotlivé kusy, vzácněji malé skupinky (2–3 ptáci). Každý výskyt je považován za ornitologickou zajímavost. Důvodem vzácnosti je poloha České republiky mimo hlavní tahové cesty a absence vhodných rozsáhlých hnízdišť. Ptáci pozorovaní u nás pravděpodobně patří k populacím hnízdícím u Baltského moře nebo případně u Černého moře.

Ohrožení a ochrana

Celosvětově je rybák velkozobý hodnocen IUCN jako málo dotčený (Least Concern – LC) druh, protože jeho globální populace je velká a areál rozšíření rozsáhlý. Nicméně na regionální úrovni čelí populace různým hrozbám a v některých oblastech došlo k poklesu početnosti nebo zániku kolonií.

• Hlavní hrozby:
  • Ztráta a degradace hnízdních biotopů: Největší hrozba. Rušení na hnízdištích lidskou činností (rekreace, rybolov), zástavba pobřeží, změny vodního režimu (ovlivňující ostrovy), zarůstání hnízdišť vegetací.
  • Predace: Zvýšená predace vajec a mláďat racky, krkavcovitými ptáky nebo zavlečenými savci (lišky, norci) může vést k nízké hnízdní úspěšnosti.
  • Znečištění: Kontaminace vod chemickými látkami (pesticidy, těžké kovy) může ovlivnit jak ptáky samotné, tak rybí populace, které jsou jejich potravou. V minulosti způsobovaly pesticidy (DDT) ztenčování skořápek vajec.
  • Konkurence: V některých oblastech může konkurovat o hnízdní místa s velkými druhy racků.
  • Úbytek potravy: Nadměrný rybolov nebo znečištění ovlivňující rybí populace mohou snížit dostupnost potravy.
  • Klimatická změna: Zvyšování hladiny moří může zaplavit nízko položené pobřežní kolonie.
• Ochranná opatření: Zahrnují ochranu a management hnízdních kolonií (omezení vstupu, odstraňování predátorů, vytváření umělých ostrovů), ochranu vodních zdrojů a rybích populací, monitoring populačních trendů a hnízdní úspěšnosti. Jelikož se jedná o migrující druh, je klíčová mezinárodní spolupráce při ochraně na hnízdištích, tahových cestách i zimovištích. V České republice ochrana spočívá především v ochraně vodních ekosystémů, které mohou sloužit jako zastávky pro migrující jedince.

Závěr

Rybák velkozobý je nepřehlédnutelný a charismatický ptačí druh, největší zástupce své čeledi. Jeho kosmopolitní rozšíření, přizpůsobivost různým vodním prostředím a impozantní vzhled i lovecké schopnosti ho činí fascinujícím objektem studia. Ačkoli je v České republice pouze vzácným hostem, jeho občasná přítomnost na našich vodních plochách je vždy vítaným zpestřením pro pozorovatele ptáků a připomínkou rozsáhlých migračních cest, které spojují kontinenty. Ochrana jeho hnízdních kolonií a migračních zastávek v celém jeho rozsáhlém areálu je nezbytná pro zajištění jeho dlouhodobé existence.