Délka: 25-30 cm.
Rozpětí: 47-53 cm.
Hmotnost: 120-130 g.

Popis

Velikost kosa, má dlouhé červené nohy, delší krk a černý, u kořene červený zobák delší než hlavu. Vrch těla je světle hnědý, břicho bílé, celý tmavě kropenatý. Za letu shora bílé loketní letky a konce vnitřních ručních letek, tyto tvoří na zadním okraji křídla výrazný bílý pruh. Má bílý i kostřec a spodní část zad. V prostém šatu je poněkud světlejší, s méně výrazným skvrněním.

Ekologie

V době hnízdění vyhledává vlhká místa s nízkou vegetací – mokré louky, okraje rybníků, nebo dna rybníků vypuštěných. Hnízdí jednotlivě, i když na vhodných místech mívá sklon hnízdit více párů pohromadě. Hnízdo je vždy na zemi, jen slabě vystlané materiálem z okolí. Od konce března snáší téměř vždy 4 vejce, při sezení se střídají oba rodiče 23(21-28)dní. Mláďata jsou hned po oschnutí odvedena z hnízda, kolem 1 měsíce poletují a postupně se osamostatňují. Nejvyšší věk zjištěný kroužkováním je více než 14 let.
Potrava je z větší části živočišná – hmyz ,měkkýši, korýši, červi a pavouci, menší část rostlinná – semena a části trav a řas.

Rozšíření

Tringa totanus totanus – ve většině evropského areálu počty vlivem meliorací a vysoušení vlhkých luk klesají, přesto se v posledních desetiletích šíří místy i do západní Evropy. Mimo nejjižnější populace jsou tažní, zimují od Středomoří po rovníkové pásmo v západní Africe.
V ČR místy vzácně hnízdí a nehojně protahuje. Hlavními hnízdními oblastmi u nás jsou hlavně jihočeské rybniční pánve, dále Ostravsko a jižní Morava. Stavy klesají i u nás,při prvním sčítání hnízdních populací v 70. letech min. století u nás hnízdilo 80-150 párů, kolem roku 2000 už jen 25-40 párů.
Jarní tah se u nás projevuje daleko silněji než podzimní. První ptáci se objevují od začátku března, nejvyšší stavy jsou od konce března do začátku května. Hnízdiště naši ptáci opouštějí už od konce června a do konce srpna mizí všichni. Ptáci ze severnějších hnízdiěť přes naše území protahují vyjímečně až do konce listopadu.

Vodouš rudonohý je asi jako kos velký pták, dlouhý 28 cm. Je šedohnědý, v létě s nápadně skvrnitou hrudí, v zimě světlejší s rozmazanými skvrnami. Nohy jsou červené, v létě zvláště svítivě červené, mladí ptáci mají nohy světle žlutočervené. Zobák je rovný, při základně červený a má černavou špičku. Za letu jsou patrné bílé zadní okraje křídel a bílá, vpředu do špičky vybíhající zadní část hřbetu. Na ocase jsou úzké tmavé příčné pruhy.

Prostředí

Vodouš rudonohý hnízdí na mokrých lukách a zatravněných močálech. Středoevropští vodouši rudonozí přilétají na hnízdiště koncem března, po několika dnech se skupiny rozpadají na páry, ještě však přetahují další severští ptáci tohoto druhu. Na podzim se táhnoucí vodouši objevují na mnoha bahnitých březích i malých vod. Přezimují v zemích kolem Středozemního moře a v Africe, někteří i na pobřeží západní Evropy. Ve střední Evropě byl tento druh už mnohde vyhuben.

Rozmnožování

Hnízdění probíhá ve druhé polovině května a v červnu. Samice klade vždy 4 vejce do spoře vystlané kotlinky dobře ukryté pod rostlinstvem. Hnízdící pták přichází k hnízdu postranním vchodem a přináší stébla, z nichž staví stříšku. Sezení na vejcích trvá většinou 22 až 25 dnů.

Potrava

V létě hmyz, plži, červi, na zimovištích na pobřeží moří a slaných vod hlavně drobní plži a korýšci.