Skorec vodní je mimořádný druh pěvce. Mimořádný hlavně proto, že svou kořist získává téměř výhradně pod vodou. Potápí se za ní do horských bystřin, do potoků a podobně. Díky současným technickým možnostem, především podvodnímu videu, už víme, že skorec se pomocí křídel potopí dejme tomu do půlmetrové hloubky, tam běhá opět za vydatné pomoci křídel po dně a buď odhrnuje kamínky zobákem, nebo je odhazuje nožkami a sbírá kořist. Tou jsou především bezobratlí živočichové.

Skorec vodní je pták vcelku nenápadného, tmavě hnědého zbarvení, ale má nápadnou bílou náprsenku. Nedá se říct, že by u nás byl vzácný, obývá všechny vhodné biotopy, hlavně v podhorských a horských oblastech, to znamená biotopy s proudící, poměrně čistou vodou. Neozývá se nikterak řídce, ale proč ho asi málo slyšíme, je zcela jistě způsobeno tím, že v místech, kde zpívá, obyčejně slyšíme burácení horského potůčku, říčky nebo podobně.

Skorec si staví zvláštní hnízda. Jsou to jakési travnaté kupy, které upevňuje do boční stěny skal nebo do boční stěny různých vykotlaných stromů, které jsou v bezprostřední blízkosti vody. Dokonce jsme viděli hnízdo, které mělo otvor asi dvacet centimetrů nad skutečně běsnící horskou bystřinou, což i pro skorce, který je zdatným letcem, byl docela akrobatický výkon dostat se dovnitř. Jinak zajímavé z hlediska hnízdění je i to, že v našich podmínkách dává přednost umělým konstrukcím pro upevňování hnízd, takže daleko častěji nalézáme hnízda na spodní konstrukci mostů nad řekami a bystřinami než na přirozených skalních útesech a podobně.

Základní údaje

Skorec vodní (Cinclus cinclus). Velikosti kosa s nápadně krátkým ocasem. Létá prudce, většinou nad vodou, sedává na balvanech a vbíhá za potravou do vody – mělkých potoků a řek s kamenitým dnem. Stálý. Kulovité hnízdo s bočním otvorem je nad vodou. Potrava výhradně živočišná, hmyz a další bezobratlé loví především pod vodou.

Pták podobný tvarem střízlíkovi se zavalitým tělem, krátkými zaokrouhlenými křídly a krátkým, vztyčeným ocasem. Velký je skorec vodní asi jako špaček, dlouhý 18 cm. Má silné a dlouhé nohy. Jeho zbarvení je tmavě hnědé až černohnědé a má bílou náprsenku. Mladí ptáci jsou až do podzimního pelichání spíše šedohnědí, mají tmavší hřbet a světlejší spodní stranu těla a jsou rozmazaně skvrnití. Skorci vodní létají frčivým letem nad vodou a přitom sledují všechny záhyby potoka. Za letu volají často „crrb“ nebo krátce „cit“.

Prostředí

Potoky a rychle tekoucí řeky s chladnou vodou a štěrkovitým dnem, mají rádi skalnaté okolí a zalesněné břehy. Vzhledem k těmto nárokům se skorci nevyskytují v nížinách, jsou však zastoupeni v mnoha rasách daleko do Asie. Ve střední Evropě přišel skorec vodní o mnohá hnízdiště v důsledku regulací toků. Je odolný proti chladu a v horách a v severní Evropě se vyskytuje až nad horní lesní hranicí. Je-li v místě, kde žije, stále voda nezamrzlá, je skorec vodní stálým ptákem. Vklouzne do vody i děrami v ledu, jsou-li pod ním v důsledku padající vody vytvořeny vzduchové kapsy a dál loví v těchto „sklenících“. Na Sibiři vydrží v hnízdišti ještě při teplotě 40 stupňů Celsia. Jen když vody zcela zamrznou, musí odtáhnout.

Rozmnožování

Protože v potoce nevyhyne hmyz ani v zimě, může začít skorec vodní hnízdit už časně na jaře. Za slunných dnů je už během zimy možno slyšet jeho žvatlavou písničku připomínající zpěv střízlíka. V únoru začíná sameček se stavbou hnízda a projevuje se jako vlastník revíru. Když se k němu připojí samička, pokračují ve stavbě společně. Sameček přináší hnízdní materiál – mech na vnější stěnu hnízda a listy na stavbu vnitřku – samička hnízdo buduje. Značně velké kulovité hnízdo má postranní vchod. Ptáci je staví těsně nad vodou ve výklenku nebo v tmavém koutě, také mezi podemletými kořeny, ve skalních štěrbinách, pod podemletým břehem, pod mosty, často i pod vodopádem, takže ptáci musejí prolétat k hnízdu padající vodou. Na upravených potocích skorci obvykle už nenacházejí vhodné podmínky pro hnízdění. Můžeme jim pomoci, když zavěšujeme pod mosty do nejtemnějších míst polootevřené hnízdní budky.

Na 4 až 6 vejcích sedí jen samička. Hnízdění probíhá od března do června, na severu odchovají ptáci v roce jednu snůšku, na jihu dvě.

V době hnízdění se sameček zdržuje v blízkosti hnízda a často se ohlašuje zpěvem, zmlká však, když se vylíhnou mláďata. Sezení na vejcích trvá asi 16 dnů, mláďata zůstávají na hnízdě 19 až 25 dnů. Existují i případy, kdy jeden partner pečuje o mláďata a druhý sedí na další snůšce. Když mladí ptáci opustí hnízdo, jsou hned schopni létat a potápět se.

Potrava

Vodní hmyz. Skorec vodní je jediný pěvec, jejž můžeme označit za skutečného vodního ptáka. Má zvláště husté peří a výjimečně velkou kostřecovou žlázu. Nosní a ušní otvory jsou uzavíratelné, oči ploché jako potápěčské brýle, takže se hodí jak pro vidění nad hladinou, tak i pod vodou. Skorci pobíhají při lovu potravy často na dně potoka, pod vodou plavou pomocí křídel, obracejí na dně malé kameny a posunují větší. Jednotlivé ponory skorců sice trvají obvykle jen pár sekund, protože se však čilý pták pohybuje kolem vody od rána do večera, může celkem strávit pod vodou za den několik hodin.