Velikost

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) v České republice

Úvod

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) je středně velký pěvec z čeledi lejskovitých (Muscicapidae), který je celosvětově proslulý svým mimořádně bohatým, silným a melodickým zpěvem. Tento zpěv, často přednášený s velkou intenzitou i v noci, inspiroval básníky a hudebníky po staletí. Navzdory svému pěveckému mistrovství je slavík obecný poměrně nenápadně zbarvený pták, který navíc tráví většinu času skrytě v hustém podrostu. Jedná se o dálkového migranta, který do České republiky přilétá na jaře hnízdit, především do teplejších nížinných oblastí s vhodnými křovinatými biotopy. 

Systematické zařazení

• Řád: Pěvci (Passeriformes)
• Čeleď: Lejskovití (Muscicapidae)
• Rod: Luscinia (Slavík)
• Druh: Slavík obecný (Luscinia megarhynchos)

V České republice se vyskytuje nominátní poddruh L. m. megarhynchos.

Popis a rozpoznávací znaky

• Velikost a vzhled: O něco větší než vrabec (délka těla 15–16,5 cm, rozpětí křídel 23–26 cm, hmotnost 16–27 g). Působí jako robustnější pták s poměrně dlouhýma nohama a velkýma tmavýma očima. Charakteristický je jeho teplě rezavohnědý ocas, který často drží mírně zdvižený.
• Zbarvení: Celkově nepříliš nápadné. Svrchní strana těla je jednolitě teplě hnědá. Spodina těla je světlá, bělavá až našedlá, s teplejším okrovým nádechem na bocích a často i na hrudi. Hrdlo je bělavé. Na rozdíl od podobného slavíka tmavohnědého (který je v ČR velmi vzácný) nemá na hrudi a bocích zřetelné tmavší skvrnění či vlnkování. Nejvýraznějším znakem je jasně rezavohnědý kostřec (oblast nad ocasem) a ocas, které kontrastují s hnědým hřbetem. Hlava je poměrně jednolitá, bez výrazného nadočního proužku, velké tmavé oko je lemováno nezřetelným světlým kroužkem. Zobák je hnědavý, nohy světle růžovohnědé.
• Pohlavní dimorfismus: Samec a samice jsou zbarveni stejně. Spolehlivě je lze rozlišit pouze podle zpěvu (zpívá pouze samec).
• Mláďata: Jsou na hřbetě i spodině hustě světle skvrnitá, ale již mají typický rezavý ocas.
• Odlišení od podobných druhů v ČR: Od samice rehka zahradního se liší větším vzrůstem, robustnější postavou, jednotněji hnědým hřbetem (samice rehka je spíše šedohnědá) a absencí typického kmitání ocasem (slavík ocasem jen pocukává nebo ho zvedá). Od velmi vzácného slavíka tmavohnědého se liší čistší, neskvrnitou spodinou těla a typickým zpěvem.

Hlas

• Zpěv: Zpěv slavíka obecného patří k nejbohatším a nejpůsobivějším v ptačí říši. Je neuvěřitelně hlasitý, zvučný a rozmanitý. Skládá se z dlouhé řady rychle po sobě následujících motivů – hlasitých, čistých hvizdů, flétnových tónů, kloktavých a cvakavých zvuků, rychlých trylků a charakteristických zrychlujících se a zesilujících pasáží (crescend). Zpívá především samec, velmi intenzivně po příletu na hnízdiště, a to jak ve dne (hlavně ráno a večer), tak velmi často i v noci. Noční zpěv slouží především k přilákání samic a obhajobě teritoria.
• Vábení: Měkké „huit“, podobné rehkovi, a při znepokojení tvrdé „tak“ nebo drsné „krrr“.

Výskyt a biotop v České republice

• Rozšíření v ČR: Je běžným hnízdícím druhem především v nížinách a teplejších pahorkatinách Čech i Moravy. Ve vyšších polohách se vyskytuje jen řídce nebo chybí. Celková populace v ČR byla v letech 2001–2003 odhadnuta na 60 000–120 000 párů.
• Výskyt na Břeclavsku: Oblast Břeclavska patří k jádrovým oblastem výskytu slavíka obecného v ČR. Zdejší nížinná krajina s lužními lesy, bohatými křovinatými porosty podél řek Dyje a Moravy, zarůstajícími okraji vinic, sady a většími zahradami mu poskytuje ideální podmínky. Po jeho příletu koncem dubna a v květnu zde bude jeho zpěv velmi častým zvukovým projevem, slyšitelným zejména v noci a za svítání.
• Biotop v ČR: Vyhledává nížinné listnaté lesy s bohatým a hustým keřovým a bylinným podrostem, lesní okraje, křovinaté stráně, zarůstající paseky, břehové porosty podél vodních toků a rybníků, velké neudržované zahrady, parky, sady a hřbitovy. Klíčová je pro něj přítomnost hustého, nízkého krytu (křoviny, kopřivy, maliníky), kde hnízdí a hledá potravu, často v blízkosti vlhkých míst s bohatou vrstvou spadaného listí.

Migrace a aktuální výskyt v ČR (k 4. 4. 2025)

• Status: Je dálkovým migrantem.
• Přílet do ČR: Na naše území přilétá pozdě na jaře, typicky až od poloviny dubna do začátku května. Proto k dnešnímu datu (4. dubna 2025) slavíci obecní v České republice ještě nejsou. Jejich přílet z afrických zimovišť teprve očekáváme v následujících cca 2-4 týdnech.
• Odlet z ČR: Z hnízdišť odlétá v srpnu a září, migruje převážně v noci.
• Zimoviště: Zimuje v tropické Africe, jižně od Sahary, v oblasti od západní Afriky po východní Afriku (Keňa, Tanzanie).

Potrava v ČR

Živí se převážně hmyzem a jinými bezobratlými, které sbírá na zemi nebo těsně nad ní v hustém podrostu a ve spadaném listí. Jeho kořistí jsou brouci, mravenci, housenky, larvy hmyzu, pavouci, stonožky, žížaly a drobní měkkýši. Na konci léta a na podzim si jídelníček doplňuje také bobulemi (např. bezu černého).

Chování v ČR

Je to velmi plachý a skrytě žijící pták. Většinu času tráví v hustém křoví nebo bylinném porostu blízko země. Navzdory hlasitému zpěvu samce je obtížné ho dobře spatřit. Při vyrušení rychle mizí v podrostu. Samec zpívá sice často z mírně vyvýšeného místa (nízká větev keře), ale obvykle zůstává alespoň částečně skrytý.

Hnízdění a rozmnožování v ČR

• Období: Hnízdí od května do července, obvykle jen jednou ročně.
• Hnízdo: Staví si hnízdo velmi nízko nad zemí nebo přímo na zemi, vždy velmi dobře ukryté v husté vegetaci (v trsu trávy, kopřivách, u paty keře, mezi spadaným listím). Je to poměrně objemná, ale často neuspořádaná miskovitá stavba z trávy, suchého listí a kořínků, vystlaná jemnějšími travinami, případně chlupy. Hnízdo staví převážně samice.
• Snůška a inkubace: Snáší 4–5 (vzácně 3–6) vajec. Vejce jsou jednobarevná, olivově zelená nebo olivově hnědá, bez skvrn. Na vejcích sedí výhradně samice po dobu asi 13–14 dní.
• Péče o mláďata: Mláďata krmí oba rodiče. Hnízdo opouštějí velmi brzy, již ve věku 11–12 dní, ještě předtím, než jsou schopna létat. Rozptýlí se do okolní husté vegetace, kde je rodiče ještě asi 2–3 týdny dokrmují.

Status ochrany a ohrožení v České republice

• Legislativa: Je chráněn jako všichni volně žijící ptáci zákonem č. 114/1992 Sb. Není zařazen do kategorií zvláště chráněných druhů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
• Červený seznam ČR (2017): Je zařazen v kategorii Málo dotčený (LC).
• Populační trend v ČR: Jeho populace v ČR je obecně považována za stabilní, v některých oblastech možná i mírně rostoucí. Je hojným druhem ve vhodných biotopech nížin a pahorkatin.
• Ohrožení v ČR: Přestože není aktuálně považován za ohrožený, může být negativně ovlivněn ztrátou vhodných biotopů – likvidací křovin, remízků, neudržovaných zákoutí zahrad a parků, odstraňováním podrostu v lesích a břehových porostech. Intenzifikace zemědělství a používání pesticidů mohou snižovat dostupnost hmyzí potravy. Jako dálkový migrant je závislý i na podmínkách na tahových cestách a zimovištích.

Závěr

Slavík obecný je právem považován za krále pěvců díky svému mimořádnému zpěvu, který patří k nejkrásnějším zvukům naší jarní a časně letní přírody, zejména za vlahých nocí. Přestože je sám o sobě nenápadným ptákem, jeho hlas prozrazuje přítomnost v hustých křovinách a podrostu nížinných lesů a parků. V České republice se jedná o běžný druh, který nachází obzvláště vhodné podmínky v teplých oblastech jižní Moravy, jako je Břeclavsko. Na jeho návrat a především na jeho nezaměnitelný zpěv si však musíme ještě několik týdnů počkat – jeho přílet z Afriky očekáváme až od poloviny dubna. Zachování jeho biotopů s bohatým keřovým patrem je klíčové pro udržení jeho stabilní populace i do budoucna.

Rozšíření

Význam