Slavík tmavý

Káně bělochvostá
Husice nilská
slavík tmavý

Slavík tmavý (Luscinia luscinia)

1. Úvod

Slavík tmavý (Luscinia luscinia) je malý stěhovavý pták z čeledi lejskovitých (Muscicapidae), dříve řazený do čeledi drozdovitých (Turdidae). Je známý především svým výrazným a melodickým zpěvem, který často zaznívá v noci. Spolu se svým blízkým příbuzným, slavíkem obecným (Luscinia megarhynchos), patří mezi nejznámější pěvce evropské přírody.

2. Systematické zařazení

  • Řád: Pěvci (Passeriformes)
  • Čeleď: Lejskovití (Muscicapidae)
  • Rod: Slavík (Luscinia)
  • Druh: Slavík tmavý (Luscinia luscinia)

3. Popis a Rozpoznávací Znaky

  • Velikost: Dorůstá délky 15–17 cm, s rozpětím křídel 24–26 cm a hmotností 21–32 g. Je tedy o něco větší a robustnější než slavík obecný.
  • Zbarvení: Svrchní strana těla je poměrně jednotně šedohnědá až olivově hnědá, bez výrazného rezavého nádechu na kostřeci a ocase, který je typický pro slavíka obecného. Spodní strana je světlejší, bělavá až šedobílá, s výrazným tmavším skvrněním či šupinkováním na hrudi a bocích. Toto skvrnění je jedním z klíčových rozlišovacích znaků oproti slavíku obecnému, který má hruď spíše jednobarevnou.
  • Pohlavní dimorfismus: Samec a samice jsou zbarveni stejně.
  • Mladí ptáci: Jsou podobní dospělým, ale mají světlejší lemy per na svrchní straně těla, což jim dodává šupinatý vzhled.
  • Záměna: Nejčastěji bývá zaměňován se slavíkem obecným. Klíčové rozdíly jsou:
    • Slavík tmavý: Celkově šedohnědý, ocas hnědý (ne rezavý), výrazné tmavé skvrnění na hrudi a bocích. Křídla jsou relativně delší.
    • Slavík obecný: Tepleji hnědý, kostřec a ocas výrazně rezavé, hruď a boky světlejší, bez výrazného skvrnění (maximálně jemné našedlé stínování). Křídla jsou relativně kratší.

4. Hlasový Projev

  • Zpěv: Zpěv slavíka tmavého je velmi hlasitý, bohatý a melodický, složený z řady flétnových tónů, hvizdů, cvrčení a charakteristického „vodního“ klokotání či bublání, které u slavíka obecného chybí nebo je méně výrazné. Zpěv je často přerušovaný krátkými pauzami. Typické je pro něj hlasité „crescendo“. Oproti slavíku obecnému může jeho zpěv působit o něco tvrději a méně melancholicky.
  • Doba zpěvu: Zpívá intenzivně ve dne i v noci, zejména v období toku a hnízdění (od května do června). Noční zpěv je obzvláště nápadný.
  • Vábení: Různé typy vábení, často měkké „huit“ nebo tvrdší „tek“.

5. Výskyt a Rozšíření

  • Areál hnízdění: Hnízdí ve východní a severovýchodní Evropě (od východního Německa, Polska a Skandinávie na východ) a v západní a střední Asii (až po Jenisej).
  • Areál zimování: Zimuje ve východní a jihovýchodní Africe.
  • Migrace: Je tažný na dlouhé vzdálenosti. Na hnízdiště přilétá koncem dubna a v květnu, odlétá v srpnu a září.
  • Výskyt v České republice: Slavík tmavý hnízdí především v nižších a středních polohách Čech a Moravy, zejména v povodí větších řek (Labe, Morava, Odra, Dyje). Preferuje vlhčí biotopy než slavík obecný. V některých oblastech se jeho areál překrývá s areálem slavíka obecného, ale obecně je v ČR méně hojný než slavík obecný.

6. Biotop

Vyhledává především vlhké listnaté a smíšené lesy, lužní lesy, křovinaté porosty podél vodních toků a nádrží, zarostlé parky, zahrady a hřbitovy. Důležitá je pro něj přítomnost hustého podrostu a keřového patra, které mu poskytuje úkryt a místo pro hnízdění. Často se vyskytuje v blízkosti vody.

7. Chování a Potrava

  • Chování: Je to plachý a skrytě žijící pták, který se většinou zdržuje v hustém podrostu a na zemi. Při pohybu po zemi často pocukává ocasem a křídly.
  • Potrava: Živí se především hmyzem a jeho larvami (brouci, mravenci, dvoukřídlí), pavouky, měkkýši a jinými drobnými bezobratlými, které sbírá na zemi nebo v nízké vegetaci. Na podzim doplňuje jídelníček také bobulemi a jinými plody.

8. Hnízdění a Rozmnožování

  • Tok: Samci přilétají na hnízdiště o něco dříve než samice a intenzivním zpěvem obhajují teritorium a lákají partnerky.
  • Hnízdo: Staví samice nízko nad zemí nebo přímo na zemi, dobře ukryté v husté vegetaci, pod keři, v kopřivách nebo ve spadaném listí. Hnízdo je miskovitá stavba z trávy, listí, mechu a kořínků, vystlaná jemnějšími materiály.
  • Snůška: Klade obvykle 4–6 vajec, která jsou jednobarevná, modrozelená až olivově zelená.
  • Inkubace: Na vejcích sedí pouze samice po dobu asi 13–14 dnů. Samec ji během inkubace nekrmí.
  • Péče o mláďata: Mláďata krmí oba rodiče. Hnízdo opouštějí po 11–13 dnech, ještě než jsou plně schopná letu. Rodiče je pak ještě nějakou dobu dokrmují v okolí hnízda. Hnízdí jednou ročně.

9. Ohrožení a Ochrana

  • Status: Podle IUCN (Mezinárodní svaz ochrany přírody) je celosvětově hodnocen jako „málo dotčený“ (LC – Least Concern) druh. Jeho populace je považována za stabilní nebo mírně klesající.
  • Ohrožení: Hlavními hrozbami jsou ztráta a degradace vhodných biotopů (regulace vodních toků, odstraňování křovin, intenzifikace zemědělství a lesnictví), používání pesticidů (snižování potravní nabídky) a změny na zimovištích a migračních trasách.
  • Ochrana v ČR: V České republice je chráněn zákonem jako ohrožený druh. Ochrana spočívá především v zachování vhodných biotopů – vlhkých lesů a křovin s bohatým podrostem, zejména v blízkosti vod.

10. Rozdíly mezi slavíkem tmavým a slavíkem obecným (Shrnutí)

ZnakSlavík tmavý (L. luscinia)Slavík obecný (L. megarhynchos)
Celkové zbarveníŠedohnědé, chladnější odstínyTepleji hnědé, rezavější odstíny
Ocas a kostřecHnědé, bez výrazného rezavého nádechuVýrazně rezavé
Hruď a bokyVýrazné tmavší skvrnění/šupinkováníJednobarevné, našedlé, bez skvrn
ZpěvHlasitý, tvrdší, s typickým klokotánímHlasitý, melodičtější, bez výrazného klokotání
Biotop (ČR)Vlhčí místa, lužní lesy, okolí vodSušší místa, lesostepi, okraje lesů
Rozšíření (ČR)Východnější, méně hojnýZápadnější, hojnější

11. Závěr

Slavík tmavý je fascinující pěvec, jehož přítomnost obohacuje naši přírodu, zejména vlhčí lesní a křovinaté biotopy. Ačkoliv je často ve stínu svého známějšího příbuzného, slavíka obecného, jeho charakteristický zpěv a specifické ekologické nároky z něj činí důležitou součást naší avifauny, která si zaslouží naši pozornost a ochranu. Poznání rozdílů mezi oběma druhy slavíků nám umožňuje lépe ocenit rozmanitost přírody kolem nás.

Káně bělochvostá
Husice nilská