Foto příspěvky

Ťuhýk menší

Ťuhýk menší

Velikost

Délka: 19-21 cm.
Hmotnost: 40-66 g.

Popis

Samec má čelo a pásky po stranách hlavy černé, zbytek vrchu hlavy a těla šedý. Vnější 2 páry rýdovacích per převážně bílé, další 2 černé s bílými špicemi a zbývající černé. Spodina těla je bílá, prsa a břicho s vínově červeným nádechem. Letky černé s bílým páskem na ručních, a bílými špicemi na loketních letkách. Samice má čelo tmavě šedé nebo černé s několika světlejšími pery, pásek na čele je užší než u samců. Mláďata mají čelo šedé, vrch těla hnědošedý, slabě světle proužkovaný. Svrchní křídelní krovky s bělavými konci, letky s širokým bílým zakončením.

Ekologie

Vyhledává otevřenou krajinu s roztroušenými křovinami a stromy, především v nižších a teplejších oblastech. Přílet ze zimovišť probíhá na přelomu dubna a května, vrací se od konce srpna, poslední ptáci u nás byli zastiženi ještě v září, vyjímečně i začátkem října.
Hnízdo bývá na stromech, vzácněji v keřích ve výškách 2,5-10 m. nad zemí. Od druhé dekády května do začátku června snáší 5-7 (3-8) vajec, sedí převážně samice 15-16 dní. Mláďata jsou krmena oběma rodiči, hnízdo opouštějí po 14-19 dnech.
Potrava je živočišná, tvoří ji hlavně hmyz (převážně brouci), v menší míře i drobní obratlovci jako ještěrky a hlodavci. Potrava je lovena náletem ze zvýšených pozorovatelen.

Rozmnožování

Tlustostěnné hnízdo staví ťuhýk menší pokud možno až 10 m vysoko ve stromech. Tam, kde vysoké stromy nerostou, hnízdí i ve stromech nižších nebo v křovinách. Hnízdo oba staří ptáci zuřivě brání, proti loupeživým vránám však nemají šanci. Na obvykle 5 nebo 6 vejcích sedí oba rodiče, hlavně samička, asi 15 dní. Mladí ptáci hnízdo opouštějí asi po dvou týdnech, kdy ještě nedovedou létat. Sedí pak často v radě na větvi a hlasitě žebroní o potravu. Až do doby tahu do srpna zůstává rodina ve svém hnízdním okrsku, ťuhýk menší je přísně tažný pták, zdržující se na hnízdišti jen od května do srpna. Zimu přečkává v jižní Africe. Zde také získávají mladí ptáci během února při druhém pelichání typickou černou obličejovou masku.

Potrava

Stejně jako ostatní ťuhýci loví na čekané. Je-li lov z jednoho místa málo vydatný, přeletí pták nízko nad zemí k dalšímu a krátce před přistáním se vznese do výše. Jeho hlavní kořistí je hmyz, loví ale i ještěrky, žáby, myši a drobné ptáky.

Možné záměny

V našich podmínkách je možná záměna pouze s ťuhýkem šedým (Lanius excubitor). Odlišuje se menší velikostí, má černé čelo (ť. šedý má užší pásku od zobáku přes oko), má narůžovělá prsa a poněkud kratší ocas. Zrcátko na složeném křídle je vždy jednoduché (u ť. šedého většinou 2 bílá pole).

Rozšíření

Jižní polovina Evropy od východní Francie po Ural, západní Sibiř, Malá Asie. Přísně tažný druh zimující ve stromových savanách Afriky jižně od rovníku. V Evropě se početnost od poloviny 19. století silně snižuje a areál druhu ustupuje k jihu. K dočasnému zvýšení stavů došlo místy mezi lety 1920-60,mezi lety 1970-90 počty opět poklesly asi na 1/3 původních stavů.
V ČR se v 19. století ještě jednalo o celkem běžný druh. Hnízdil především v Polabí a na jižní a střední Moravě. Ve druhé polovině 20. století nastal rychlý úbytek stavů, při sčítání v letech 1973-77 hnízdilo na jižní a střední moravě a několika místech západních Čech posledních 10-30 párů. Od 80. let min. století u nás již nehnízdí, dokonce byl v Červené knize ČR veden jako druh ve volné přírodě vyhynulý. Z posledních let pochází jediné pozorování 1 ex. z roku 2005 z Ostravy.