U nás zimující husy
Strnadi žijící u nás
Návrat puštíka  bělavého na Šumavu

Domácí husu zná  patrně každý: velké  zavalité tělo, krátké nohy, dlouhý krk  s malou hlavou a silným  zobákem. Téměř všechny divoké husy vyskytující  se během roku u nás patří ke třem „šedým“ druhům: jsou  to husa velká,  polní a běločelá.

Z nich jedině husa velká u nás i hnízdí, takže ji můžeme vidět po celý rok. Hnízdiště, kam se ze zimovišť vrací v únoru, se nacházejí v jižních Čechách a na jižní Moravě, v menším počtu i např. v Poohří, Polabí či Poodří. V červnu, kdy dospívají mláďata, pelichají dospělým letky, takže nemohou létat a soustřeďují se ve stovkách na letních shromaždištích. Na některých z nich zůstanou až do listopadu, kdy většina táhne do zimovišť v západním Středomoří. Ve stále větším počtu však u nás také zimují. Nehnízdící dvou- až tříletí ptáci mohou pelichat i severněji v Evropě.

www.nasiptaci.info

Další dva „severské“ druhy hus zastihneme u nás jen od poloviny září do poloviny dubna často ve společných hejnech.

Husy jsou  výrazně společenští ptáci. Husy velké se  po  vyhnízdění a přepelichání  soustřeďují  z celých  oblastí  výskytu  jen  do  několika stálých společných shromaždišť. Od konce září se k nim na některých shromaždištích připojují i „severské“ husy. Část hus  všech druhů  zde setrvává přes zimu a jejich počty se zvyšují opět v době jarního průtahu. Středem těchto shromaždišť jsou větší vodní plochy: rybník Dehtář na Českobudějovicku, Velký Tisý na  Třeboňsku, velké rybníky a zejména údolní nádrž Nové Mlýny na jižní Moravě, v menším počtu údolní nádrže Jesenice, Nechranice nebo Rozkoš, případně i některá místa na dolním toku řeky Moravy (viz také str. 10–11).

Tisícová hejna hus nocují na vodě, odkud vyletují na pastvu – přede- vším na ozimy – zhruba do 30 km od nocovišť. Husy velké se pasou ráno a navečer a mezitím se vracejí na vodu, husy polní a běločelé se vracejí přes den na vodu jen nepravidelně. Nejpůsobivější pozorování hus je na shromaždištích za ranního rozletu a večerního návratu.

Všechny tři zmíněné druhy, především však oba severské, tvoří také převážnou většinu hus přeletujících v hejnech od podzimu do jara často i nad městy nebo hřebeny hor. Druhy v těchto hejnech je často možné rozlišit jen podle hlasu.

Další dva druhy „šedých“ hus se u nás vyskytují zpravidla od podzimu do jara zřídka až výjimečně, převážně jednotlivě nebo v malých skupi- nách. Nejčastěji jsou k zastižení na společných shromaždištích v hejnech jiných druhů hus. Jsou nesnadno rozeznatelné, zejména mladí ptáci. Husa krátkozobá je „zmenšená“ husa  polní, s růžovou kresbou  na  tmavém zobáku, svrchní strana křídel je v letu světle modrošedá. Husa malá je

„zmenšená“ husa  běločelá, se  světlým zobákem, u dospělých s bílým čelem až daleko za oko a žlutým kroužkem kolem oka.

Zřídka až výjimečně se u nás vyskytují také bernešky, a to především od podzimu do jara na shromaždištích hus. Pouze bernešky velké z popu- lací do Evropy introdukovaných mohou být jednotlivě zastiženy během celého roku  kdekoliv na  našem území. V poslední době  jsou  i v létě zaznamenáváni jedinci bernešky bělolící.

Bernešky jsou s výjimkou bernešky velké výrazně menší než ostatní husy. V hejnech hus jsou nápadné i tmavým až černým zbarvením, další kresba je zpravidla vidět až při detailním prohlížení. Tři druhy bernešek jsou menší, s kratším slabším zobákem. Berneška bělolící se v letu ozývá štěkavým „guak“. Podobná berneška tmavá je ještě menší, celá hlava je tmavá, pouze po stranách krku je u dospělých bílý proužek, spodní strana těla je tmavěji šedohnědá. Hlas je hluboké jednoslabičné „krok“. Berneška rudokrká je velmi pestrá. Hlas je zvučné odděleně dvouslabičné

„ki-kvi“. Čtvrtý druh – berneška velká – je větší než husa velká, hlas v letu je zvučné „a-hong“ (druhá slabika vyšší). Všechny bernešky zalétají s husami na pastvu, ale s výjimkou bernešky rudokrké  hledají potravu  i ve vodě, a to  včetně „panáčkování“. Pohyby malých druhů na pastvě jsou velmi rychlé, což je zejména nápadné u bernešky rudokrké v hejnech ostatních druhů hus. Bernešky velké hnízdící v severní Evropě v blízkosti člověka se mohou chovat i značně důvěřivě.

Strnadi žijící u nás
Návrat puštíka  bělavého na Šumavu

Send this to a friend