Poznávací znaky
Sojka obecná (Garrulus glandarius) je zástupce čeledi krkavcovitých. Na fotografii ji poznáme podle růžovohnědého těla, tmavého vousu a modročerně pruhované plochy na křídle. Při letu vyniká bílý kostřec. Přestože působí nápadně, mezi větvemi dokáže zůstat překvapivě ukrytá.
Prostředí a rozšíření
Obývá lesy, lesní okraje, parky a zahrady se stromy. Důležité jsou porosty s duby, které jí nabízejí oblíbenou potravu. Je ostražitá a na neobvyklý pohyb reaguje hlasitým varováním. Dokáže také napodobovat některé zvuky svého okolí.
Potrava
Je všežravá: přijímá žaludy, další semena, plody, hmyz i drobné živočichy. Příležitostně vybírá vejce nebo mláďata jiných ptáků. Na podzim vytváří zásoby žaludů a ukrývá je do země nebo mezi rostlinný materiál. Část zapomenutých zásob vyklíčí, takže sojka přispívá k obnově dubových porostů.
Hnízdění
Hnízdo z větviček umisťuje na strom nebo do hustšího keře. Vnitřek vystýlá jemnějšími kořínky a dalšími materiály. Rodiče společně pečují o potomstvo a po vyvedení ještě mláďata určitou dobu doprovázejí a krmí. Mladí ptáci se postupně učí vyhledávat různorodou potravu.
Život během roku
Sojky zůstávají často ve svém okolí, ale některé populace podnikají přesuny. Prospívají jim pestré lesy a zachované starší stromy. Při pozorování pomáhá klid a trpělivost, protože vyplašený pták rychle zmizí v korunách. Její hlas často upozorní na přítomnost člověka nebo predátora dříve, než sojku spatříme.
Poznejte ptáky blíže: Sojka obecná v atlasu · Hlasy ptáků – přehled nahrávek









