Větší než káně, dlouhý asi 55 cm, rozpětí až 165 cm. Má spodní stranu bílou, vršek hlavy světlý, černý pruh přes oko. Dlouhá a úzká křídla jsou za letu znatelně zalomena. Samici poznáme od samce podle skvrnitější hrudi a větší velikosti. Na spodní straně spárů orla říčního jsou trny, drápy jsou zvláště dlouhá, zakřivené a ostré, což je přizpůsobením k lovu kluzké kořisti. Za poměrně pomalého letu střídá mávání křídel s plachtěním. Let při lovu nad vodou často přerušuje třepetání na místě, přičemž pták natahuje nohy. Jeho hlas je jasné pískání.

Prostředí

Orlovec říční je rozšířen po takřka celé Severní Americe, přes Euroasii, Oceánii a Austrálii. Jeho ostrůvkovité rozšíření v Evropě mají na svědomí lovci. V severní Evropě se jeho stavy odhadují na asi 2000 hnízdících párů, ale klesají, protože znečištění mnoha švédských jezer způsobilo, že jsou neobyvatelná pro ryby. Ve střední Evropě byl orlovec kdysi hojný, na počátku dvacátého století byl takřka všude vyhuben. V posledních letech se snad znovu objevuje v Anglii. První pokusy o zahnízdění zmařili sběrači vajec, když však byla hnízda střežena, došlo k úspěchu. Dnes opět snad hnízdí v Anglii asi 20 párů orlovců říčních. S pokusy o zahnízdění je třeba počítat i v Německu, ale i s tím, že budou mařeny rybáři.

Orlovci mají na prostředí jen dvě podmínky: čistou vodu s hojností ryb a zákaz jakéhokoli pronásledování. Orlovec říční loví na řekách, jezerech, v mořích a na mořských březích. Jako tažní ptáci přezimují v tropech. Evropští orlovci táhnou zvláště do západní Afriky. Většinu z nich usmrtí za tahu lovci v jižní Evropě.

Rozmnožování

Za toku předvádějí orlovci nad hnízdištěm střemhlavé lety a letecké akrobacie. Hnízdo často zabírají po jiných dravých ptácích, nastavují je a pak každoročně upravují. Je nejčastěji umístěno na nejvyšších stromech a vždy s výhledem na vodu. V tropech hnízdí orlovci též na skalních výstupcích nebo jednoduše na zemi, nezřídka v řídkých koloniích. V době, kdy se ptáci zdržují na hnízdišti, odpočívají na nápadných větvích. Na vejcích sedí oba rodiče, především ale samice, kterou samec též na hnízdě krmí. Předávání potravy se často děje v letu a vypadá pak jako letecký zápas. Na 2 až 3, zřídka čtyřech 62 mm dlouhých vejcích sedí orlovci 35 až 38 dnů. Prvních 6 týdnů rodiče mláďata krmí, přičemž jim matka předává ze zobáku vhodně velká sousta. Později pokládají rodiče ryby prostě na okraj hnízda. Mladí orlovci vylétají ve stáří 50 až 60 dnů, trvá však ještě dlouho, než jsou schopni ovládnout výpady do vody a sami se živit. Až do té doby je rodiče nadále zásobují rybami.

Potrava

Orlovci říční jsou vysoce specializovaní lovci ryb. Přesto byli na jejich jídelníčku zaznamenáni i drobní savci, želvy, kachny, užovky, žáby, korýši a vodní plži. Rozbíjejí šnečí ulity na skále. Za lovu poletuje orlovec nad vodou ve výšce asi 50 metrů. Když objeví kořist, zůstane stát v třepotavém letu a pak padá, přičemž ještě koriguje směr drobnými pohyby. Nakonec natáhne nohy a udeří do vody, kde zmizí pod fontánou vystříknuté vody. 0 několik sekund nato se zas vynoří, zůstává ležet s rozpjatými křídly na vodě, dokud se ulovená zmítající se ryba neunaví, a pak odlétá s mocnými údery křídel z vody. Může zdolat ryby do hmotnosti 2 kg, i když sám váží pouhých 1,7 kg. Někdy však uchvátí i ryby, jež jsou na něj příliš velké a silné a které pak vyčerpán několika marnými pokusy zase pustí.