Ptáci Lednických rybníků – významná ornitologická lokalita jižní Moravy

Reklamy

Ptáci Lednických rybníků

Ptáci Lednických rybníků
Lednické rybníky patří k nejvýznamnějším mokřadním lokalitám jižní Moravy. Publikace Ptáci Lednických rybníků představuje zdejší ptačí společenstvo, význam jednotlivých rybníků a druhy, které zde pravidelně hnízdí, protahují nebo využívají lokalitu během zimování.
550 ha hlavní soustava rybníků
5 významných rybníků
90+ hnízdících druhů podle publikace

Lednické rybníky

Mapa Lednických rybníků

Soustavu Lednických rybníků tvoří především rybníky Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský. Do širšího systému patří také Zámecký rybník. Celé území představuje významné stanoviště pro vodní a mokřadní ptáky.

Publikace uvádí více než devadesát druhů, které na lokalitě hnízdí. Význam rybníků však nespočívá pouze v hnízdění. Lokalita je důležitá také během jarního a podzimního tahu a v zimním období.

Významné druhy ptáků

Rybák obecný

Rybák obecný

Sterna hirundo

Rybožravý druh s typickou černou čepičkou a červeným zobákem s černou špičkou. Nad hladinou často zastavuje třepotavým letem a následně se vrhá do vody. Hnízdí na zemi, často v koloniích.

Kvakoš noční

Kvakoš noční

Nycticorax nycticorax

Menší volavkovitý pták, který využívá především okolí vodních ploch. V publikaci je uváděna kolonie na Zámeckém rybníku. Kořist vyhlíží z větví a loví převážně za šera a v noci.

Bukač velký

Bukač velký

Botaurus stellaris

Velmi skrytě žijící volavkovitý pták rákosin. Díky ochrannému zbarvení uniká pozornosti a při nebezpečí se dokáže dokonale ukrýt mezi stébly. Charakteristickým znakem je hluboký hlas připomínající bučení.

Bukáček malý

Bukáček malý

Ixobrychus minutus

Nejmenší evropská volavka. Obývá rákosiny a porosty nízkých vrb. Dokáže šplhat po rákosu a může hnízdit i v poměrně malých rákosinách.

Volavka bílá

Volavka bílá

Ardea alba

Elegantní bílá volavka, která na Lednických rybnících využívá vhodné potravní prostředí zejména v období migrace. Podle publikace se zde může objevovat také v zimním období.

Volavka popelavá

Volavka popelavá

Ardea cinerea

Běžný druh vodních biotopů. Loví ryby, obojživelníky, plazy i drobné savce. Na lokalitě je uváděna kolonie na Zámeckém rybníku.

Potápka roháč

Potápka roháč

Podiceps cristatus

Výrazný vodní pták známý především charakteristickým svatebním tancem. Hnízdí na plovoucích hnízdech a mláďata často vozí na hřbetě rodičů.

Potápka malá

Potápka malá

Tachybaptus ruficollis

Nejmenší evropská potápka. Při lovu se často potápí a rychle mizí pod hladinou. Její výskyt souvisí také s kvalitou vodního prostředí.

Husa velká

Husa velká

Anser anser

Předek domácí husy. Na rybnících hnízdí v rákosinách nebo na ostrůvcích. Mimo období rozmnožování vytváří početná hejna.

Husa polní

Husa polní

Anser fabalis

Severský druh, který se na jižní Moravě objevuje během migrace a zimování. Lednické rybníky patří mezi významná místa pro její výskyt.

Kachna divoká

Kachna divoká

Anas platyrhynchos

Nejrozšířenější druh kachny. Je potravně přizpůsobivá a využívá široké spektrum vodních i suchozemských zdrojů. Hnízdo bývá ukryto v okolní vegetaci.

Kopřivka obecná

Kopřivka obecná

Anas strepera

Nenápadnější druh kachny, který je převážně rostlinožravý. Hnízdí v husté vegetaci v blízkosti vody.

Zrzohlávka rudozobá

Zrzohlávka rudozobá

Netta rufina

Výrazný druh kachny, který je s Lednickými rybníky historicky velmi úzce spojen. Publikace uvádí, že na počátku 20. století zde šlo o jediné pravidelné hnízdiště druhu v České republice.

Lžičák pestrý

Lžičák pestrý

Anas clypeata

Typický je jeho široký zobák lžícovitého tvaru. Potravu získává z mělké vody cezením drobných organismů a rostlinného materiálu.

Husice liščí

Husice liščí

Tadorna tadorna

Druh známý především z pobřežních oblastí. Publikace uvádí první hnízdění na lokalitě v roce 2008 a jeho následný návrat v souvislosti s vhodným vodním režimem a částečným letněním rybníků.

Polák velký

Polák velký

Aythya ferina

Potápivá kachna, která vyhledává hlubší vodní prostředí. Hnízdí v blízkosti vody a podle publikace u ní byl zaznamenán pokles početnosti.

Lyska černá

Lyska černá

Fulica atra

Příslušník čeledi chřástalovitých. Staví plovoucí hnízda a v období hnízdění je výrazně teritoriální. Mláďata mají nápadně červenooranžově zbarvenou hlavu.

Kormorán velký

Kormorán velký

Phalacrocorax carbo

Velký rybožravý pták. Na lokalitě byly podle publikace dvě kolonie, na Zámeckém a Hlohoveckém rybníku. Severní populace zde mohou také zimovat.

Chřástal malý

Chřástal malý

Porzana parva

Skrytě žijící a poměrně vzácný druh. Vyhledává mělké zarostlé okraje vod a jeho přítomnost je často možné zjistit spíše podle hlasových projevů.

Chřástal vodní

Chřástal vodní

Rallus aquaticus

Typický obyvatel rozsáhlejších rákosin. Je velmi obtížně pozorovatelný. Potravu tvoří hmyz, drobní vodní živočichové, obojživelníci i rostlinný materiál.

Čejka chocholatá

Čejka chocholatá

Vanellus vanellus

Jeden z typických časných jarních migrantů. Historicky využívala především vlhké louky, později část populace začala využívat také zemědělskou půdu a obnažené dno při letnění rybníků.

Kulík říční

Kulík říční

Charadrius dubius

Využívá především obnažené bahnité nebo štěrkové plochy. Pro hnízdění je důležitý vhodný vodní režim a dostatečně dlouho odkryté dno.

Vodouš rudonohý

Vodouš rudonohý

Tringa totanus

Nápadný dlouhonohý bahňák s červenýma nohama. Jeho početnost souvisí s dostupností vhodných mokřadních stanovišť a podle publikace jeho výskyt ovlivňuje úbytek vhodných biotopů.

Tenkozobec opačný

Tenkozobec opačný

Recurvirostra avosetta

Nezaměnitelný bahňák s dlouhým vzhůru zahnutým zobákem. Potravu získává v mělké vodě charakteristickým pohybem zobáku. Jeho hnízdění souvisí s vhodným stavem obnažených ploch.

Rákosník velký

Rákosník velký

Acrocephalus arundinaceus

Typický obyvatel rozsáhlých rákosin. Samec se ozývá výrazným hlasem, který je jedním z charakteristických zvuků letních mokřadů. Hnízdo bývá zavěšeno mezi stébly rákosu.

Sýkořice vousatá

Sýkořice vousatá

Panurus biarmicus

Specialista na rozsáhlé rákosiny. Samec má šedomodrou hlavu a výrazný černý „vous“. Druh je na vhodných stanovištích převážně stálý.

Cvrčilka slavíková

Cvrčilka slavíková

Locustella luscinioides

Nenápadný hnědavý rákosinový pěvec. Její monotónní hlas připomíná cvrčení a často je mnohem snazší ji určit podle zpěvu než podle vzhledu.

Slavík modráček

Slavík modráček

Luscinia svecica

Nápadný pěvec mokřadních biotopů. Samci jsou zejména v době toku velmi výrazní. Hnízdo bývá umístěno na zemi v rákosinách nebo ostřicových porostech.

Orel mořský

Orel mořský

Haliaeetus albicilla

Největší dravec vyskytující se na území České republiky. Typický je široký rozpětí křídel a bílý ocas dospělých ptáků. Podle publikace je na lokalitě přítomen během celého roku. Hnízdiště se nacházejí v okolních lužních lesích a rybníky využívá jako významné loviště.

Letnění rybníků a význam obnaženého dna

Významným prvkem hospodaření na Lednických rybnících je změna vodního režimu. Při částečném nebo úplném vypuštění rybníka vznikají rozsáhlé mělké a obnažené plochy, které jsou atraktivní především pro bahňáky a další druhy využívající mělké mokřady.

Takové prostředí může během migrace poskytovat důležité potravní stanoviště a v některých případech také prostor k hnízdění.

Rybník jako přírodní společenstvo

Lednické rybníky nejsou pouze vodní plochou. Na jejich ekologickém fungování se podílejí rákosiny, pobřežní vegetace, ostrůvky, mělké partie, obnažené dno i okolní lužní lesy.

Právě mozaika různých prostředí umožňuje soužití velkého počtu druhů ptáků s rozdílnými nároky na potravu, hnízdní prostředí a vodní režim.

Život v rákosí

Rákosové porosty patří mezi nejvýznamnější biotopy celé lokality. Poskytují úkryt i hnízdní prostředí bukači velkému, bukáčkovi malému, chřástalům, sýkořici vousaté, rákosníkům, cvrčilkám a dalším druhům.

Pro odborné pozorování jsou rákosiny zajímavé také díky vysoké aktivitě ptáků v ranních hodinách. Mnohé druhy jsou však velmi skryté a jejich přítomnost lze spolehlivě zjistit především podle hlasu.

Stěhování ptáků

Význam Lednických rybníků výrazně přesahuje období hnízdění. Na jaře a na podzim zde odpočívají a získávají potravu ptáci migrující mezi hnízdišti a zimovišti.

Významné jsou především mělké části rybníků, bahnité okraje a další plochy, kde mohou bahňáci snadno získávat potravu. Pro vodní ptáky jsou důležité také rozsáhlé hladiny a rákosiny.

Změny ptačího osazenstva v průběhu roku

Ptačí společenstvo Lednických rybníků se během roku výrazně mění. Na jaře přilétají druhy, které zde hnízdí, během léta vrcholí období rozmnožování a na podzim lokalitu využívají migrující ptáci.

V zimě se na rybnících mohou soustřeďovat početná hejna vodních ptáků. Složení ptačího společenstva je proto v jednotlivých obdobích roku velmi odlišné.

Reklamy
Zdroj:
Přemysl Heralt: Ptáci Lednických rybníků, publikace vydaná nakladatelstvím Sorbus, 2015.

Text publikace: Přemysl Heralt
Ilustrace: Petr Nesvatba
Editor: Jiří Kmet
Grafická úprava a mapa: Jan Miklín

Údaje o početnosti, výskytu a stavu jednotlivých druhů odpovídají informacím uvedeným v uvedené publikaci a vztahují se k době jejího vydání.
Reklamy