Poznávací znaky
Sýkora uhelníček (Periparus ater) je malý pěvec s černou hlavou, bílými tvářemi a světlou skvrnou na zátylku. Křídla zdobí dvě světlé pásky. Šedavá záda a nenápadná spodina těla vytvářejí střídmé zbarvení, které dobře zapadá do prostředí jehličnatých porostů. Ozývá se jemným pískáním.
Prostředí a rozšíření
Nejčastěji obývá jehličnaté a smíšené lesy, ale využívá také parky a zahrady s jehličnany. Je velmi pohyblivá a potravu hledá na větvičkách i mezi jehlicemi. Drobná postava jí umožňuje prohledávat části koruny, které jsou větším ptákům hůře přístupné.
Potrava
Během teplejší části roku sbírá hmyz, jeho larvy a pavouky. V zimě přijímá také semena, zejména z jehličnanů, a navštěvuje krmítka. Potravu může ukládat do úkrytů pro pozdější využití. Její jídelníček se mění podle sezónní nabídky v okolí.
Hnízdění
Hnízdí v dutinách stromů, štěrbinách nebo budkách. Hnízdo z mechu a jemných materiálů ukrývá uvnitř bezpečného prostoru. Samice zahřívá vejce, po vylíhnutí krmí mláďata oba rodiče. Dostatek drobných bezobratlých je při péči o početné potomstvo velmi důležitý.
Život během roku
Mimo dobu hnízdění se uhelníčci připojují ke smíšeným hejnům sýkor a dalších lesních pěvců. Část populace se přesouvá podle nabídky semen. Zachování různorodých lesů, stromových dutin a přirozené potravy jim prospívá. Na krmítku je vhodné udržovat čistotu a nabízet čerstvé, nesolené a zdravotně nezávadné krmivo.
Poznejte ptáky blíže: Sýkora uhelníček v atlasu · Hlasy ptáků – přehled nahrávek
