Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Řád | Hrabaví (Galliformes) |
| Čeleď | Bažantovití (Phasianidae) |
| Latinský název | Lyrurus tetrix |
| Anglický název | Black Grouse |
| Délka těla | 40–55 cm |
| Rozpětí křídel | 65–80 cm |
| Typické prostředí v ČR | Mozaika rašelinišť, vřesovišť, luk, pasek a řídkých lesů |
| Hlavní potrava | Pupeny, výhonky, listy a bobule; kuřata zejména bezobratlé |
| Výskyt v ČR | Vzácně hnízdí v několika horských a podhorských oblastech |
| Tah a zimování | Stálý; podniká místní přesuny mezi sezonními stanovišti |
| Ochrana v ČR | Zvláště chráněný druh – silně ohrožený; červený seznam ČR 2017: EN |
| Globální hodnocení | IUCN: málo dotčený (LC); nejde o právní kategorii ochrany |
Vejce.
Výška x šířka:46-56×33-39 mm.
Hmotnost:33-36 g.
Tetřívek obecný (Tetrao tetrix)
Zařazení a taxonomie: Tetřívek obecný (Tetrao tetrix, dříve Lyrurus tetrix) patří do řádu hrabavých (Galliformes) a čeledi bažantovitých (Phasianidae), podčeledi tetřevi (Tetraoninae). Je to blízký příbuzný tetřeva hlušce.
Popis:
Jedná se o středně velkého ptáka velikosti slepice s výraznou pohlavní dvojtvárností:
- Kohoutek (samec): Je převážně černý s modrým až zeleným kovovým leskem. Má nápadné červené kožní zduřeniny nad očima (tzv. poušky), které v době toku zduří. Křídla zdobí bílá páska a bílé jsou i spodní krovky ocasní. Charakteristickým znakem je lyrovitě prohnutý ocas, který při toku roztahuje do vějíře. Dosahuje délky 50-58 cm a hmotnosti 1,1-1,4 kg.
- Slepička (samice): Je menší (délka 40-45 cm, hmotnost 0,7-1,0 kg) a nenápadně hnědě zbarvená s příčným tmavším vlnkováním. Toto kryptické zbarvení jí poskytuje dokonalé maskování při sezení na hnízdě. Ocas má jen mírně vykrojený.
Výskyt a biotop: Tetřívek obecný je palearktický druh, rozšířený v severní a střední Evropě a v severní Asii až po Sibiř. Preferuje otevřené a polotevřené biotopy s mozaikou různých prostředí:
- Rašeliniště, vřesoviště, horské louky
- Okraje lesů (především jehličnatých a smíšených), paseky, mladé lesní porosty
- Vyhýbá se hustým zapojeným lesům a rozsáhlé, intenzivně obhospodařované zemědělské krajině.
V České republice byl dříve hojnější, ale jeho populace dramaticky poklesly. V současnosti se vyskytuje ostrůvkovitě především v pohraničních horách (Šumava, Krušné hory, Krkonoše, Jizerské hory, Jeseníky, Beskydy) a ve vojenských újezdech (např. Doupovské hory, Libavá). Vyhledává zde právě přechodové zóny mezi lesem a otevřenými plochami.
Potrava:
Potrava tetřívků je převážně rostlinná a mění se sezónně:
- Jaro: Pupeny (bříza, vrba, jeřáb), jehnědy, mladé výhonky rostlin.
- Léto: Listy, květy, semena trav a bylin, bobule (borůvky, brusinky, vřes). Důležitou složkou potravy, zejména pro kuřata, je hmyz a jiní bezobratlí (pavouci, mravenci, kobylky).
- Podzim/Zima: Bobule, pupeny dřevin, jehličí.
Kuřata jsou v prvních týdnech života závislá na živočišné potravě bohaté na bílkoviny.
Chování a rozmnožování: Tetřívek obecný je známý svým unikátním tokem, který probíhá brzy na jaře (březen až květen), nejintenzivněji za svítání. Kohoutci se shromažďují na tradičních místech zvaných tokařiště, kde předvádějí své zásnubní tance. Nafukují krk, roztahují vějířovitě ocas, poskakují, vydávají charakteristické bublavé a syčivé zvuky a často mezi sebou svádějí souboje. Cílem je zaujmout přilétající slepičky.
- Hnízdění: Jedná se o polygamní druh, jeden kohoutek se páří s více slepičkami. O stavbu hnízda, inkubaci a péči o mláďata se stará výhradně samice. Hnízdo je jednoduchý důlek v zemi, dobře ukrytý v husté vegetaci (tráva, vřes, borůvčí).
- Vejce a mláďata: Snůška čítá 6-11 (nejčastěji 7-10) žlutohnědých, jemně skvrnitých vajec. Inkubace trvá přibližně 25-27 dní. Kuřata jsou nekrmivá a prekociální – krátce po vylíhnutí opouštějí hnízdo a sama si hledají potravu pod vedením matky. Vzletnosti dosahují již ve věku 10-14 dnů.
Tetřívci jsou převážně stálí ptáci, ale mohou podnikat kratší přelety mezi zimovišti a letními stanovišti.
Ohrožení a ochrana: V České republice je tetřívek obecný podle Červeného seznamu zařazen mezi kriticky ohrožené druhy a je chráněn zákonem. Jeho populace dramaticky klesly v důsledku několika faktorů:
- Ztráta a degradace biotopu: Změny v lesním a zemědělském hospodaření (scelování pozemků, úbytek mezí a remízků, odvodňování mokřadů), zarůstání vhodných otevřených ploch (pasek, luk, vřesovišť) náletovými dřevinami a expanzivními travami.
- Zvýšený predační tlak: Přemnožení predátoři jako liška obecná, kuna lesní a skalní, prase divoké, krkavcovití ptáci.
- Rušení: Zvýšený turistický ruch a rekreační aktivity v místech výskytu, zejména v době toku a hnízdění.
- Přímé ztráty: Kolize s dráty elektrického vedení a ploty.
- Klimatické změny: Mohou ovlivňovat dostupnost potravy a úspěšnost hnízdění.
Ochrana tetřívka vyžaduje komplexní přístup zahrnující cílený management biotopů (udržování mozaikovité krajiny, prosvětlování lesů, kosení luk, obnova rašelinišť a vřesovišť), regulaci predátorů a minimalizaci rušení v klíčových oblastech. V některých lokalitách probíhají záchranné programy a monitoring populace.
Tetřívek obecný je symbolem zachovalé horské a podhorské přírody a jeho ochrana je důležitá pro udržení biodiverzity naší krajiny.
Rozšíření
V ČR dosáhl tetřívek největší početnosti kolem roku 1910,ještě kolem roku 1950 se vyskytoval na většině území, v současnosti je rozšířený převážně v pohraničních pohořích.Populacím tetřívků prospívá velkoplošné odlesnění a tak např.v 70.letech min. století byl zaznamenán dočasný vzestup počtů na imisemi poškozených vrcholových partiích Krušných a Jizerských hor. Podobná situace nastala i v některých vojenských prostorech. V roce 2000 byly počty samců na našem území 800-1000 kusů.
