Kopřivka obecná

14.2.2023

Reklamy

Kopřivka obecná (Mareca strepera)

1. Úvod a systematické zařazení

Kopřivka obecná (Mareca strepera, dříve Anas strepera), známá také jako kachna kopřivka, je středně velký druh plovavé kachny z čeledi kachnovitých (Anatidae). Na rozdíl od mnoha jiných druhů kachen se samec ve svatebním šatu nevyznačuje pestrými barvami, ale spíše elegantním, i když nenápadným, šedavým zbarvením s jemnou kresbou. Přesto má své charakteristické znaky, jako je černá záď a bílé zrcátko v křídle, které je patrné u obou pohlaví. Kopřivka je dnes v České republice poměrně běžným a rozšířeným druhem, jehož početnost v posledních desetiletích výrazně vzrostla.

Řád: Vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď: Kachnovití (Anatidae)
Podčeleď: Kachny (Anatinae)
Rod: Kachna (Mareca) – Rod Mareca byl nedávno obnoven pro skupinu kachen zahrnující hvízdáky a kopřivku, dříve řazené do rodu Anas.
Druh: Kopřivka obecná (Mareca strepera)

2. Popis a identifikace

Kopřivka obecná je o něco menší a štíhlejší než kachna divoká (délka těla 46–56 cm, rozpětí křídel 78–90 cm, hmotnost 650–1000 g). Má poměrně štíhlý krk a menší, kulatější hlavu než kachna divoká.

Samec (svatební šat – podzim až jaro): Působí celkově šedě. Tento dojem je způsoben velmi jemným šedobílým vlnkováním (vermikulací) na hrudi, bocích a části zad. Hlava je šedohnědá s jemným skvrněním, krk je světlejší. Velmi nápadným znakem je ostře ohraničená černá záď (svrchní a spodní krovky ocasní). Křídelní krovky jsou kaštanově hnědé a černé, vytvářející spolu s čistě bílým zrcátkem (tvořeným bílými loketními letkami) charakteristický tříbarevný vzor na složeném křídle (i když bílé zrcátko nemusí být vždy vidět u sedícího ptáka). Zobák je tmavě šedý. Nohy jsou oranžovožluté.
Samice: Je celkově hnědě skvrnitá, velmi podobná samici kachny divoké (Anas platyrhynchos). Rozlišovací znaky:
- Zobák: Typicky má oranžové (nikoli olivově zelené nebo hnědé jako u k. divoké) boky s tmavým hřebenem a špičkou.
- Zrcátko: I samice má bílé zrcátko, které je v letu velmi nápadné a odlišuje ji od samice k. divoké (která má zrcátko modrofialové). U sedící samice může být vidět bílý zadní okraj křídla.
- Hlava a krk: Často působí štíhlejším dojmem, hlava je kulatější s mírně strmějším čelem.
- Břicho: Může být bělejší než u samice k. divoké.
Samec (prostý šat – léto): Po letním přepeření se samec velmi podobá samici, ale obvykle si zachovává tmavší šedý zobák a někdy i náznak šedšího zbarvení těla a tmavší záď. Křídelní vzor zůstává stejný jako ve svatebním šatu.
Mladí ptáci: Podobají se samici, ale mohou být celkově matněji zbarvení.

Let: Let je rychlý a přímý. Bílé zrcátko je vynikajícím poznávacím znakem v letu u obou pohlaví a ve všech šatech. Odlišuje kopřivku od všech ostatních běžných plovavých kachen naší fauny.

3. Rozšíření a biotop

Kopřivka obecná má holarktický typ rozšíření, vyskytuje se v mírných pásmech Evropy, Asie a Severní Ameriky.

Hnízdní areál: Zahrnuje většinu Evropy (kromě nejsevernějších a nejjižnějších částí), rozsáhlé oblasti střední Asie a střední a západní část Severní Ameriky. V Evropě došlo v posledních desetiletích k výrazné expanzi areálu i nárůstu početnosti.
Zimoviště: Severnější populace jsou tažné. Evropské kopřivky zimují především v západní a jižní Evropě (včetně Britských ostrovů, Francie, Španělska), ve Středomoří, severní Africe a na Blízkém východě. Stále větší počet ptáků zimuje i ve střední Evropě, včetně České republiky. Populace z jižnějších částí areálu mohou být stálé nebo jen potulné.
Biotop: Obývá širokou škálu stojatých a pomalu tekoucích sladkých vod. Preferuje:
- Rybníky (zejména větší, extenzivněji obhospodařované) s dobře vyvinutými litorálními porosty (rákos, orobinec, ostřice) a bohatou submerzní (ponořenou) vegetací.
- Jezera, přehradní nádrže, slepá ramena řek, zatopené lomy.
- Mělké bažiny a mokřady.
- Důležitá je přítomnost klidných zón s dostatkem krytu a potravních zdrojů (vodní rostliny). Toleruje i mírně brakickou vodu.

4. Migrace

Status kopřivky je variabilní – od tažného druhu v severních částech areálu po částečně tažný nebo stálý druh v jižnějších oblastech.

Jarní tah: Probíhá od února do dubna. V tuto dobu (10. dubna 2025) probíhá naplno jarní tah a obsazování hnízdišť kopřivkami v České republice.
Podzimní tah: Hlavní tah probíhá od září do listopadu.
Status v ČR: V České republice je kopřivka obecná běžným protahujícím druhem, poměrně hojným hnízdícím druhem a stále častěji i zimujícím druhem.

5. Chování

Potravní chování: Je typickou plovavou kachnou. Potravu sbírá především na hladině nebo těsně pod ní procezováním vody a bahna zobákem (dabbling). Často ponořuje hlavu a krk, méně často panáčkuje (staví se na hlavu) než kachna divoká. Může se také pást na souši v blízkosti vody. Někdy byla pozorována při „kleptoparazitismu“ – krade potravu jiným vodním ptákům (např. lyskám).
Společenskost: Mimo hnízdní období se často zdržuje v párech nebo malých skupinkách, ale na zimovištích nebo během pelichání může tvořit i větší hejna. Bývá méně nápadná a plašší než kachna divoká.
Tok: Tok probíhá od podzimu do jara. Samec předvádí různé pózy, pohyby hlavou a krkem a hlasové projevy, aby upoutal samici. Páry se často tvoří již na zimovištích.

6. Potrava

Kopřivka obecná je převážně býložravá, více než většina ostatních plovavých kachen.

Hlavní složka: Zelené části vodních a pobřežních rostlin (listy, stonky), semena, oddenky. Preferuje ponořené rostliny jako jsou růžkatce, stolístky, rdesty, ale i řasy a rostliny rostoucí na březích (trávy, byliny).
Doplňková potrava: V menší míře konzumuje i živočišnou potravu, zejména v hnízdní době (samice před snůškou, mláďata). Jedná se o vodní hmyz a jeho larvy, korýše, měkkýše, pulce.
Způsob získávání potravy: Sbírá potravu z hladiny, procezuje vodu, ponořuje hlavu, pase se na vegetaci.

7. Hnízdění a rozmnožování

Hnízdění: Hnízdí jednou ročně, od dubna do června/července. Páry jsou sezónně monogamní.
Hnízdní místo: Na rozdíl od mnoha jiných kachen hnízdí často poměrně daleko od vody (desítky až stovky metrů), i když vždy v dosahu vodní plochy. Hnízdo je umístěno na zemi, velmi dobře ukryté v husté vegetaci (vysoká tráva, kopřivy, křoviny, na loukách, v polích s obilím nebo pícninami).
Hnízdo: Staví ho pouze samice. Jedná se o mělký důlek v zemi, vystlaný suchou trávou, listím a dalším rostlinným materiálem z okolí. Během snášení vajec samice postupně přidává tmavé prachové peří vytrhané z vlastní hrudi.
Snůška: Obvykle 8–12 (rozmezí 7–16) vajec. Vejce jsou hladká, oválná, krémově bílá až nažloutlá. Samice snáší jedno vejce denně.
Inkubace: Na vejcích sedí pouze samice po dobu 24–27 dní. Samec opouští samici krátce po začátku inkubace a sdružuje se s ostatními samci na společná shromaždiště k pelichání.
Péče o mláďata: Mláďata jsou prekociální a nidifugní. Krátce po vylíhnutí a oschnutí je samice odvádí k nejbližší vodní ploše, což může být i poměrně dlouhá a nebezpečná cesta. Mláďata si potravu hledají sama, samice je vodí, chrání a zahřívá. Letuschopnosti dosahují ve věku přibližně 7–8 týdnů.

8. Hlas

Hlasové projevy nejsou tak časté nebo hlasité jako u kachny divoké.

Samec: Během toku vydává hluboké, krátké, chrochtavé „errp“ a také vysoký, čistý hvizd.
Samice: Ozývá se kvákáním podobným samici kachny divoké, ale často je popisováno jako vyšší, rychlejší a monotónnější: „kvak-kvak-kvak…“ nebo „kek-kek-kek…“.

9. Status, ohrožení a ochrana

Globální status (IUCN): Díky velkému areálu rozšíření a početné, celkově rostoucí populaci je celosvětově hodnocena jako „málo dotčený“ druh (LC – Least Concern).
Evropský status: V Evropě je populace rovněž považována za zabezpečenou (Secure) a vykazuje dlouhodobě rostoucí trend.
Status v České republice: Kopřivka obecná patří v ČR mezi druhy, jejichž početnost v posledních cca 50-70 letech výrazně vzrostla. Z původně vzácného druhu se stala poměrně běžnou hnízdící kachnou. Není zařazena do Červeného seznamu ohrožených druhů. Je chráněna zákonem jako ostatní volně žijící ptáci. Podléhá mysliveckému hospodaření s dobou lovu.
Příčiny nárůstu početnosti: Přesné příčiny nejsou zcela objasněny, ale pravděpodobně se jedná o kombinaci faktorů:
- Změny v prostředí: Eutrofizace vod a rozvoj vodní vegetace mohl vytvořit více vhodných potravních biotopů.
- Klimatické změny: Mírnější zimy umožňují přezimování většího počtu ptáků ve střední Evropě.
- Adaptabilita: Schopnost využívat různé typy mokřadních biotopů.
- Snížení loveckého tlaku v minulosti?
Ohrožení: I přes současný příznivý stav může být lokálně ohrožena:
- Ztrátou a degradací mokřadních biotopů (intenzifikace zemědělství, zástavba).
- Nevhodným rybničním hospodařením (likvidace litorálních porostů).
- Znečištěním vod.
- Rušením na hnízdištích (i když hnízdí často dále od vody).
Ochrana: Současný stav nevyžaduje specifická ochranná opatření nad rámec obecné ochrany mokřadních ekosystémů a dodržování pravidel mysliveckého hospodaření. Důležité je zachování mozaiky vodních ploch s bohatými porosty a extenzivně využívaných břehových zón.

10. Výskyt v České republice

Status a načasování: Běžný protahující druh, poměrně hojný hnízdící druh (duben-červenec) a stále častější zimující host. V současné době (duben 2025) probíhá vrchol jarního tahu a obsazování hnízdišť.
Rozšíření: Vyskytuje se na vhodných lokalitách po většině území ČR, od nížin do podhůří. Nejhojnější je v oblastech s velkou koncentrací rybníků a dalších vodních ploch:
- Jižní Morava: Rybniční soustavy (Lednické rybníky, Pohořelicko, Hodonínsko), nivy řek Dyje a Moravy. Břeclavsko patří mezi významné oblasti výskytu.
- Jižní Čechy: Třeboňsko, Českobudějovicko, Písecko.
- Polabí, Poodří, Českomoravská vrchovina (rybniční oblasti).

11. Zajímavosti

České jméno „kopřivka“ pravděpodobně nesouvisí s rostlinou kopřivou, ale mohlo vzniknout zkomolením staršího názvu nebo odkazovat na její „koprně“ šedé zbarvení (i když tato etymologie je nejistá). Anglické jméno „Gadwall“ je také nejasného původu.
Bílé zrcátko je unikátním znakem mezi běžnými evropskými plovavými kachnami a je viditelné i na velkou vzdálenost u letících ptáků.
Je považována za jednu z „nejtišších“ kachen, její hlasové projevy jsou méně časté a nápadné.

12. Závěr

Kopřivka obecná je zajímavým příkladem ptačího druhu, který v posledních desetiletích v České republice i v Evropě prosperuje. Její nenápadná, ale elegantní krása, zejména jemně prokresleného samce, a charakteristické bílé zrcátko ji činí rozpoznatelnou součástí našich mokřadních ekosystémů. Ačkoliv není tak pestře zbarvená jako jiné kachny, její úspěšný příběh a adaptabilita na různé typy vodních prostředí z ní dělají důležitý druh naší avifauny. Její další osud bude záviset na zachování kvality a rozmanitosti mokřadních biotopů, které jsou klíčové nejen pro ni, ale i pro mnoho dalších druhů volně žijících živočichů.

Reklamy