Pozorování poštolky rudonohé v Týnci u lesa

Poštolka rudonohá (Falco vespertinus) patří k méně běžným druhům dravců české avifauny a její výskyt je proto vždy zajímavým faunistickým záznamem. Pozorování tohoto druhu v lokalitě Týnec u lesa představuje cenný údaj o jeho výskytu v otevřené zemědělské krajině jižní Moravy.

Charakteristika pozorování

Poštolka rudonohá byla zaznamenána v prostoru Týnce u lesa, kde mozaika otevřených ploch, zemědělských pozemků a okrajů lesních porostů vytváří vhodné podmínky pro výskyt dravců využívajících volnou krajinu k lovu.

Druh byl pozorován při aktivitě typické pro poštolky – vyhledávání kořisti nad otevřeným terénem a využívání vyvýšených míst v krajině. Pro poštolku rudonohou je charakteristický především lov většího hmyzu, zejména kobylek, sarančí a dalších velkých bezobratlých, v některých obdobích však může lovit také drobné obratlovce.

Poštolka rudonohá v České republice

Poštolka rudonohá je v České republice pravidelně protahujícím, lokálně se vyskytujícím druhem, jehož početnost a rozšíření jsou výrazně závislé na vhodnosti zemědělské krajiny. Nejčastěji se objevuje v otevřených oblastech s dostatkem potravy, zejména v nížinách a teplejších regionech.

Na rozdíl od poštolky obecné (Falco tinnunculus) je poštolka rudonohá méně vázána na městské prostředí. Preferuje především otevřenou krajinu s pastvinami, loukami, poli a rozptýlenou zelení, kde může efektivně vyhledávat kořist.

Významnou charakteristikou druhu je také jeho společenské chování. Mimo období rozmnožování se může shromažďovat do menších skupin a při tahu může být zaznamenáván ve společnosti dalších dravců.

Určovací znaky

Pozorování poštolky rudonohé vyžaduje určitou zkušenost, protože zejména v dálce může dojít k záměně s poštolkou obecnou.

U dospělého samce jsou nápadné zejména:

šedomodré zbarvení hlavy, hřbetu a křídel,
výrazně rezavě až cihlově zbarvené kalhotky a spodní část těla,
tmavé letky,
výrazně kontrastní zbarvení křídel,
červenooranžové zbarvení běháků a ozobí.

Samice má odlišné, kontrastněji skvrnité zbarvení a na první pohled může být podobnější některým jiným malým sokolovitým dravcům.

Pro správné určení je proto vhodné sledovat nejen celkové zbarvení, ale také siluetu, proporce, způsob letu, chování a prostředí, ve kterém byl pták pozorován.

Význam lokality Týnec u lesa

Pozorování v prostoru Týnce u lesa je zajímavé také z hlediska charakteru zdejší krajiny. Přechod mezi lesními porosty a otevřenou zemědělskou krajinou poskytuje dravcům řadu možností k získávání potravy.

Pro poštolku rudonohou jsou důležité především plochy s dostatkem velkého hmyzu. Z tohoto hlediska mohou být významné extenzivněji obhospodařované travní porosty, okraje polí, meze a další strukturálně rozmanité části zemědělské krajiny.

Přítomnost druhu proto může být zajímavým indikátorem zachování vhodných potravních podmínek v širším okolí lokality.

Faunistický význam

Každý přesně lokalizovaný záznam poštolky rudonohé může přispět k lepšímu poznání jejího aktuálního rozšíření. Při dokumentaci je vhodné zaznamenat především:

přesnou lokalitu,
datum a čas pozorování,
počet jedinců,
pohlaví a věk, pokud je možné jej určit,
charakter prostředí,
způsob získávání potravy,
směr případného tahu,
případnou vazbu na jiné druhy dravců.

Velkou hodnotu mají také kvalitní fotografie, které umožňují zpětné ověření determinace a případné určení pohlaví nebo věkové kategorie.

Závěr

Pozorování poštolky rudonohé v Týnci u lesa představuje zajímavý faunistický záznam z jihomoravské krajiny. Výskyt tohoto elegantního sokolovitého dravce podtrhuje význam otevřených zemědělských ploch a jejich okrajových biotopů pro migraci i potravní aktivitu dravých ptáků.

Z hlediska dalšího monitoringu je vhodné lokalitu sledovat zejména v období jarního a podzimního tahu. Opakovaná pozorování mohou pomoci zjistit, zda šlo o jednotlivý průtah, nebo zda poštolky rudonohé využívají širší oblast Týnce pravidelně.

Reklamy