Ranní pozorování ptáků ve větrolamu u Hrušek směrem na Tvrdonice

Lokalita: větrolam u Hrušek, směr Tvrdonice
Čas pozorování: ranní hodiny, 8:30
Aktivita: terénní pozorování a fotografování ptáků
Charakter stanoviště: větrolam, dřevinné porosty a přechodová krajina jižní Moravy

Ranní kontrola větrolamu v prostoru mezi Hruškami a Tvrdonicemi přinesla zajímavý soubor běžných, ale ekologicky významných druhů drobných pěvců a šplhavců. Větrolamy a liniové dřevinné porosty mají v intenzivně zemědělské krajině důležitou funkci. Poskytují ptákům potravní nabídku, kryt, odpočinková stanoviště a v některých případech také vhodné podmínky pro hnízdění.

Pozorování probíhalo v ranním termínu kolem 8:30, kdy byla ptačí aktivita stále dobře patrná. Pozornost byla věnována především korunám a kmenům stromů, kde se pohybovaly sýkory, brhlíci, šoupálci a strakapoud.

Pozorované druhy

Sýkora koňadra (Parus major)

Jedním z pozorovaných druhů byla sýkora koňadra, náš velmi běžný zástupce sýkorovitých. V prostředí větrolamu využívá především koruny a větší větve stromů, kde vyhledává drobné bezobratlé a rostlinnou potravu.

Koňadra patří mezi druhy, které lze v podobných liniových porostech očekávat prakticky po celý rok. Při terénním pozorování je dobře identifikovatelná nejen podle zbarvení, ale také podle charakteristického hlasového projevu.

Sýkora lužní (Poecile palustris)

Zajímavým záznamem byla sýkora lužní, druh typicky spojený s listnatými a smíšenými porosty. V širší oblasti jižní Moravy nachází vhodné podmínky zejména v zachovalejších dřevinných biotopech.

Její přítomnost ve větrolamu ukazuje význam starších stromových linií jako součásti ekologické sítě zemědělské krajiny.

Sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus)

Pozorována byla také sýkora modřinka, menší a velmi aktivní druh sýkorovitých. Při hledání potravy se pohybuje zejména v tenčích větvích a korunách stromů.

Modřinka je v České republice široce rozšířená a dobře využívá listnaté porosty, sady, stromořadí i další dřevinné struktury. V podzimním a zimním období se může sdružovat do smíšených hejn společně s dalšími druhy pěvců.

Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris)

Pozornost si zasloužil také šoupálek dlouhoprstý, drobný pěvec specializovaný na vyhledávání potravy na kmenech stromů.

Charakteristickým způsobem pohybu šplhá po kmeni směrem vzhůru a pomocí zahnutého zobáku prohledává štěrbiny v kůře. Větrolamy se staršími stromy tak mohou představovat významný potravní biotop i pro tento nenápadný druh.

Strakapoud velký (Dendrocopos major)

Ve větrolamu byl zaznamenán také strakapoud velký. Tento nejběžnější z našich strakapoudů je významným dutinovým hnízdičem a současně důležitým prvkem společenstva lesních a dřevinných biotopů.

Přítomnost strakapouda velkého potvrzuje, že stromová vegetace v lokalitě poskytuje vhodné podmínky nejen pro drobné pěvce, ale také pro šplhavce. Strakapoudi navíc vytvářejí nebo využívají dutiny, které mohou následně sloužit dalším druhům ptáků.

Stehlík obecný (Carduelis carduelis)

Na lokalitě byl zaznamenán také stehlík obecný, typický druh otevřené zemědělské krajiny s rozptýlenou zelení.

Větrolamy, meze a okraje polí jsou pro stehlíky významné především díky dostupnosti semen různých bylin a dřevin. Jejich výskyt proto vhodně doplňuje obraz ptačího společenstva této části jižní Moravy.

Brhlík lesní (Sitta europaea)

Dalším zajímavým pozorováním byl brhlík lesní. Tento druh je charakteristický schopností pohybovat se po kmenech a větvích stromů i hlavou dolů, což jej při pozorování umožňuje poměrně dobře odlišit od šoupálků.

Brhlík vyhledává potravu ve štěrbinách kůry a v různých částech stromové vegetace. Vhodné jsou pro něj především starší listnaté porosty s dostatkem dutin a potravních zdrojů.

Význam větrolamu pro ptáky

Větrolam u Hrušek ve směru na Tvrdonice představuje z hlediska ornitologie zajímavý prvek zemědělské krajiny. Liniové porosty zde vytvářejí prostorovou strukturu, která umožňuje ptákům pohybovat se krajinou a současně poskytuje potravní a úkrytové možnosti.

Pozorovaná kombinace sýkor, brhlíka, šoupálka, strakapouda a stehlíka ukazuje na poměrně pestré využívání jednotlivých vrstev stanoviště. Zatímco sýkory vyhledávají potravu převážně v korunách a větvích, šoupálek a brhlík využívají zejména kmeny a jejich povrch. Strakapoud je vázán na dřevinnou strukturu výrazněji a stehlík naopak využívá také otevřenější okraje porostu.

Širší oblast Tvrdonicka je z ornitologického hlediska významná právě díky mozaice lužních lesů, zemědělské krajiny, vodních ploch a dalších biotopů. V oblasti jsou doloženy také další druhy vázané na starší dřevinné porosty.

Ranní terénní pozorování

Pozorování kolem 8:30 poskytlo vhodný čas pro zachycení ranní aktivity ptáků ve větrolamu. Vedle samotného určování druhů bylo možné sledovat také jejich rozdílné využívání prostoru.

Z odborného hlediska je přínosné podobná stanoviště navštěvovat opakovaně a ve stejných časových intervalech. Pravidelná terénní pozorování mohou postupně ukázat změny v druhovém složení, početnosti i využívání jednotlivých částí větrolamu v průběhu roku.

Shrnutí pozorování

Během ranní návštěvy větrolamu u Hrušek směrem na Tvrdonice byly zaznamenány tyto druhy:

sýkora koňadra (Parus major)
sýkora lužní (Poecile palustris)
sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus)
šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris)
strakapoud velký (Dendrocopos major)
stehlík obecný (Carduelis carduelis)
brhlík lesní (Sitta europaea)

Pozorování a fotografování ukázalo, že i relativně úzký větrolam v zemědělské krajině může být významným stanovištěm pro pestré společenstvo ptáků. Právě takové lokality si zaslouží dlouhodobé sledování, protože mohou fungovat jako důležité ekologické koridory mezi rozsáhlejšími lesními a lužními komplexy jižní Moravy.

Reklamy