Poznávací znaky
Sýkora koňadra (Parus major) je známý pěvec se žlutou spodinou těla, zelenavými zády a černou hlavou s bílými tvářemi. Středem břicha vede tmavý pruh. Má krátký silný zobák a obratné nohy, které umožňují pevné uchopení větviček.
Prostředí a rozšíření
Obývá lesy, parky, sady a zahrady. Vyhovuje jí prostředí s různými stromy, keři a dostupnými dutinami. Dokáže dobře využívat také lidská sídla, pokud zde najde potravu, bezpečné úkryty a vhodná místa pro rozmnožování.
Hnízdění
Na jaře a v létě loví především hmyz, housenky a další drobné bezobratlé. Potravu hledá mezi listy, na větvích i v kůře. V chladném období využívá semena a další energeticky vydatnou potravu. U krmítek bývá častým návštěvníkem, ale přirozené zdroje mají stále velký význam.
Hnízdění
Hnízdí v dutinách stromů a ochotně obsazuje vhodné budky. Hnízdo vystýlá mechem, chlupy a jemným materiálem. Samice zahřívá vejce, zatímco samec pomáhá přinášet potravu. Mláďata krmí oba rodiče a během jejich růstu musí získávat velké množství drobné kořisti.
Život během roku
Většina našich koňader se zdržuje v širším okolí hnízdiště, některé však podnikají přesuny. Mimo rozmnožování se připojují k hejnům dalších pěvců. Pestré zahrady a lesy se starými stromy jim poskytují potřebné podmínky. Při pozorování budky je vhodné stát stranou od příletové cesty, aby rodiče mohli nerušeně krmit potomstvo.
Poznejte ptáky blíže: Sýkora koňadra v atlasu · Hlasy ptáků – přehled nahrávek
