Hlas strnada viničného zní podobně jako „cip“. Ve všech šatech má kontrastní kresbu na šedavé hlavě, tvořenou tmavými temenními proužky, očním proužkem a proužkem lemujícím tváře; břicho je rezavě hnědé, ocas má bílé krajní rýdováky.

Prostřední

Tomuto druhu nejvíce vyhovuje kamenitá, křovím porostlá vysočina, vinice, ostružinové houští, olivové háje. Na jihu se s ním setkáme až ve vysokohorském stupni. Ve střední Evropě se strnad viničný vyskytuje hlavně v nížinách, vzácněji do nadmořské výšky 1200 metrů. Vzácně zaletuje také do České republiky, kde byl dosud zjištěn devětkrát, naposledy v květnu 1985 u Mikulova.

Rozmnožování

Sameček zpívá na hnízdišti z vyvýšeného místa od dubna do konce června. Jeho zpěv se podobá zpěvu střízlíka, nemá ale jeho břeskné tóny. Hnízdo staví strnad viničný na zemi v jamce pod převislou trávou. Hnízdí od května do června, v jediné snůšce je 4 až 6 vajíček. Na vejcích sedí pouze samička, mláďata zůstávají na hnízdě 10 až 13 dní po vyklubání z vajec.

Potrava

V létě strnad viničný požírá hojně hmyz, který loví, když prolézá houštiny. Je schopen při třepotavém letu vyzobnout z pavučiny pavouka. Na podzim semena, především travní. Mláďata krmí hlavně hmyzem.

Strnad viničný (Emberiza cia) je středně velký jihoevropský druh pěvce z čeledi strnadovitých. Ve všech šatech má kontrastní kresbu na šedavé hlavě, tvořenou tmavými temenními proužky, očním proužkem a proužkem lemujícím tváře; břicho je rezavě hnědé, ocas má bílé krajní rýdováky. Samice je poněkud méně výrazná, občas je od samce nerozlišitelná. Hnízdí na strmých kamenitých svazích nad horní hranicí lesa, občas také na pobřeží moře. V zimě sestupuje do nižších poloh.

Vzácně zaletuje také do České republiky, kde byl dosud zjištěn devětkrát, naposledy v květnu 1985 u Mikulova.