Pták dlouhý asi 16 cm, díky tvaru, zbarvení a způsobu života jej nelze s jiným zaměnit. Mladí ptáci jsou zbarveni poněkud matněji, samečka poznáme podle černé, samičku podle černočervené spodní části zobáku. Obvykle si všimneme tohoto pestrého ptáka, když jej vyrušíme a odlétá přímo těsně nad vodou, dokud není z dohledu.
Prostředí
Ledňáček říční je po celém mírném a teplém pásmu Euroasie rozšířen ve větším počtu ras. Vyžaduje na hnízdišti klidné, čisté a na ryby bohaté vody s dostatkem míst, na nichž může sedět jako na čekané a svislou písečnou, sprašovou nebo rašelinnou stěnu, do níž si ptáci vyhrabávají hnízdní noru. Protože jsou ve střední Evropě na mnoha místech řeky silně znečištěny odpady či v důsledku jejich regulací mizí jak vhodné potravní biotopy i vhodné stěny pro hnízdění ledňáčků, jejich stavy neustále klesají. Středoevropští ledňáčci mimoto špatně snášejí zdejší často velmi chladné zimy. Kruté mrazy mohou stav ledňáčků v oblasti vyhubit z devíti desetin. Protože se však ledňáčci za příhodných podmínek silně rozmnožují, mohou se během několika let ztráty nahradit, není-li ovšem narušeno jejich životní prostředí. Lidé bohužel ledňáčky pronásledují buď proto, že loví ryby, nebo pro jejich pestré peří. Musejí-li ptáci v důsledku dlouhotrvajících mrazů opustit svůj biotop a odtáhnout do mírnějších končin, dochází při jejich lovu k velkým ztrátám. Tak např. bylo na jednom jezeře ve Francii během kruté zimy 62/63 zastřeleno asi 6000 ledňáčků. Ledňáček říční je částečně tažný pták.
Rozmnožování
Protože se ryby vyskytují po celý rok, může ledňáček říční začít hnízdit velmi brzy, někdy už v dubnu. Doba pro hnízdění je vždy zvolena tak, aby po vylíhnutí mláďat byl ve vodě dostatek rybího potěru. Ledňáček nejraději obsazuje své loňské hnízdní dutiny. V případě, že to není možné, začne párek od- klovávat za třepotavého letu částečky země, později zem vyklovávají zobákem a vyhrabávají tak, aby hnízdící pták bez potíží viděl ven. Zpočátku leží 6 až 7 vajíček na vyhrabané zemi, časem se však vytvoří práškovitá podložka z rybích šupinek a kostiček, jež ptáci vyvrhují jako vývržky. Na vejcích sedí oba rodiče 18 až 21 dnů. Krmí mláďata zpočátku rybkami dlouhými asi jeden centimetr, později i rybkami až osmicentimetrovými. Mladí ledňáčci vyletují po 23 až 27 dnech. Zpočátku se ještě nedovedou vrhat za potravou do vody a rodiče je ještě nějaký čas musejí krmit. Jakmile se osamostatní, rozletí se. Nezřídka hnízdí staří ptáci ještě podruhé. Bylo dokonce už pozorováno i trojí hnízdění v roce.
Potrava
Ledňáčci loví na čekané a vrhají se prudce do vody. Pátrají ze svého stanoviště po rybce a pak se vrhají do vody přímo na cíl. Přesto se jejich výpad často nezdaří. Někdy loví i ve třepotavém letu na místě. V úsecích, kde jsou ryby už pro ledňáčka příliš velké, loví ty nejmenší nebo nemocné, mimoto i nežádoucí drobné rybky jako koljušky nebo střevle.
V místech, kde má být rybí potěr v zátokách chráněn, musíme odstranit všechno, odkud by ledňáček říční mohl na rybky číhat. Nestačí-li to, je třeba napnout 40 cm nad hladinou slabé ostnaté dráty nebo nylonové sítě. Ještě dnes se bohužel – ilegálně – loví ledňáčci na lep nebo do pastí. Ty přerazí často ledňáčkovi obě nožičky a krásný pták zahyne v bolestech.
Poznejte ptáky blíže: Hlasy ptáků – přehled nahrávek
